12 Cmo 68/2023-18 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora uvedeným unesením podle § 174 odst. 3 odmítl odpor, podaný žalovanou proti elektronickému platebnímu rozkazu ze dne 29. 3. 2023, č. j. EPR 44325/2023-10. Uvedl, že elektronický platební rozkaz byl žalované doručen dne 30. 3. 2023 a žalovaná odpor podala až dne 25. 4. 2023, tedy po uplynutí zákonné 15 denní lhůty, kdy již platební rozkaz nabyl právní moci. Proto soud postupoval podle § 174 odst. 3 o. s. ř. a odpor jako pozdě podaný odmítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 146 odst. 3 o. s. ř.2. Žalovaná napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla usnesení zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedla, že její statutární orgán pobýval dlouhodobě mimo Českou republiku a neměl možnost seznámit se v zákonné lhůtě s podklady a tvrzeným nárokem ani podat odpor.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. o. s. ř., aniž za tím účelem dle § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. nařizoval jednání. Odvolání neshledal důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že elektronický platební rozkaz ze dne 29. 3. 2023, č. j. EPR 44325/2023-10 byl do datové schránky žalované doručen dne 30. 3. 2023. V platebním rozkaze byla žalovaná poučena o možnosti podat do 15 dnů od jeho doručení odpor. Současně, pro případ podání odporu, byla žalovaná podle § 114a odst. 2 o. s. ř. vyzvána k podání vyjádření k žalobě a poučena o tom, co vyjádření musí obsahovat. Odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná dne 25. 4. 2023. Uvedla v něm, že elektronický platební rozkaz jí byl doručen a v 15 denní lhůtě proti němu podává odpor, nárok v celém rozsahu neuznává. Z obsahu podaného odporu tak lze jednoznačně dovodit, že žalovaná byla přesvědčena, že odpor podává v zákonné lhůtě. To je ovšem v přímém rozporu s jejím tvrzením v odvolání, podle něhož si byla naopak vědoma, že odpor podala po uplynutí zákonné lhůty, když vysvětlovala, z jakých důvodů se tak stalo (nepřítomnost jediného člena statutárního orgánu). Podle úplného výpisu žalované z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, vložka , Anonymizováno, má představenstvo pouze jediného člena, , Anonymizováno, . Společnost zastupuje člen představenstva samostatně. Pokud měla žalovaná za to, že nepřítomnost tohoto jediného člena představenstva v České republice v rozhodné době jí bránila v možnosti seznámit se s doručenou písemností nebo v možnosti učinit procesní úkon, spočívající v podání odporu v zákonné lhůtě, musela by učinit tomu odpovídající procesní kroky, tedy v zákonných lhůtách podat návrh na vyslovení neúčinnosti doručení dle § 50d o. s. ř, případně návrh na prominutí zmeškání lhůty podle § 58 o. s. ř. Žádný takový návrh žalovaná nepodala. Z těchto důvodů a zejména s ohledem na zjevný rozpor mezi tvrzeními žalované v podaném odporu o řádném podání odporu v zákonné lhůtě s tvrzeními v podaném odvolání je nutno argumentaci žalované považovat za zcela účelovou a nedůvodnou.5. Protože zákonná 15 denní lhůta pro podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu, o jejíž délce i běhu byla žalovaná soudem řádně poučena, marně uplynula dne 14. 4. 2023, nabyl elektronický platební rozkaz dle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 4 o. s. ř. účinků pravomocného rozsudku. Soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud pozdě podaný odpor podle § 174a odst. 3 ve spojení s § 174 odst. 3 o. s. ř odmítl. Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o. s. ř. potvrdil.6. O nákladech řízení odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalobci žádné náklady nevznikly. Náhrada nákladů proto nebyla přiznána žádnému z účastníků.