12 Cmo 78/2023-1219 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením nepřiznal soud prvního stupně žalobci osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že rozsudkem ze dne 29. 11. 2022, č. j. 56 Cm 164/2018-1151 byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 20 989 076 EUR s příslušenstvím, proti kterému podal žalobce včasné odvolání. Poté, co byl soudem vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání, požádal o osvobození od jeho placení. Soud postupoval podle § 138 o. s. ř. a uvedl, při splnění, jakých podmínek lze žadateli osvobození od soudních poplatků přiznat. Žalobce byl soudem vyzván k vyplnění Prohlášení právnické osoby o majetkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), které mu bylo doručeno dne 22. 3. 2023. V reakci žalobce uvedl, že nemá za poslední tři roky žádné zdanitelné příjmy, nevlastní žádné nemovitosti. Je vlastníkem akcií společností , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a pohledávky, která je předmětem řízení. Žádné doklady, z nichž by bylo možno objektivně usoudit, zda splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků nepředložil, a proto mu nebylo možné osvobození přiznat.2. Žalobce napadl usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhl jeho změnu tak, že se žalobci přiznává osvobození od soudních poplatků v celém rozsahu. Uvedl, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci. Žalobce jednoznačně uvedl skutečnosti, z nichž je zřejmé, že jeho finanční situace neumožňuje úhradu soudního poplatku. Dne 19. 4. 2023 žalobce předložil další listinné důkazy, které soud prvního stupně opomenul (tzv. managers accounts a řádně osvědčená účetní závěrka za rok 2018). Usnesení bylo odesláno až dne 21. 4. 2023, tj. soud prvního stupně měl dostatek prostoru předmětné důkazy vyhodnotit. Z poslední účetní závěrky vyplývá, že již v roce 2018 žalobce vytvořil provozní ztrátu ve výši přes 5 milionů EUR a celková ztráta činila přes 100 milionů EUR. Z dokumentu rovněž vyplývá, že jediným disponibilním majetkem je pohledávka uplatňovaná v tomto řízení. Z předběžných výkazů (managers accounts) vyplývá, že ztráta na straně žalobce činila za rok 2020 částku 5 201 813,38 EUR a za rok 2021 5 184 529,09 EUR. Žádný právní předpis žalobci neukládá povinnost předkládat dokumenty v českém jazyce, a pokud měl soud prvního stupně překlad za nezbytný, měl k jeho zajištění žalobce vyzvat, nebo si jej zajistit sám. Žalobce se rovněž vyjádřil k neexistenci bankovních účtů. Soud prvního stupně pochybil, když žalobcem doloženou majetkovou situaci při rozhodnutí nezohlednil a rozhodnutí založil na tom, že žalobcovu majetkovou situaci nebylo možno objektivně zjistit.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Žalobce poté, co byl vyzván k úhradě soudního poplatku za odvolání ve výši 4 100 000 Kč, požádal o prodloužení lhůty k jeho úhradě o dvacet dnů, neboť lhůta patnácti dnů je k zajištění realizace platby nedostačující. Podáním ze dne 17. 3. 2023 žalobce vytkl soudu prvního stupně, že o jeho žádosti o prodloužení lhůty dosud nerozhodl, pročež mu nezbývá než požádat o osvobození od soudních poplatků s tím, že žádost odůvodní poté, co mu budou ze strany soudu prvního stupně zaslány příslušné formuláře. Usnesením ze dne 21. 3. 2023, č. j. 56 Cm 164/2018-1185, které bylo právní zástupkyni žalobce doručeno dne 22. 3. 2023, vyzval soud žalobce předložení vyplněného Prohlášení. V Prohlášení ze dne 3. 4. 2023 žalobce uvedl, že v posledních třech letech nemá žádné příjmy, nevlastní movité věci. Vlastní akcie společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a pohledávku uplatněnou v tomto řízení. Dále uvedl, že kopie výpisů z bankovních účtů včetně překladů doloží po obdržení jejich kopií. Je projektovou společností, přičemž projekty vypořádala před více než pěti roky. Posledním nedořešeným projektem je projekt související se sporem. Ze své činnosti nemá žádné příjmy. Ohledně akcií uvedl, že s nimi není možné reálně nakládat.5. Následně doplnil, že po vystoupení Velké Británie z Evropské unie nedisponuje žádným bankovním účtem, když tyto byly vedeny pod záštitou britské mateřské společnosti. Ověřenou účetní závěrku zpracovává dle předpisů Kyperské republiky zpětně za tři roky, ve stejných lhůtách podává i daňové přiznání. Za období let 2020 až 2021 jsou k dispozici pouze tzv. managers accounts, které přestavují určitý druh předběžné účetní závěrky. Akcie nemohou být zpeněženy z důvodu uzavřené Put Option Agreement. Poslední účetní závěrka, která prošla řádným auditem je z roku 2018, v němž byla vytvořena provozní ztráta 5 127 982 EUR. Z předběžných výkazů vyplývá ztráta v roce 2020 ve výši 5 201 813,38 EUR a za rok 2021 5 184 529,09 EUR.6. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.7. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o.s.ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.8. Pokud jde o úspěšnost odvolání proti rozsudku, nelze ji předjímat. Je možné, že žalobce v odvolacím řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Podstatné je, že odvolání nelze považovat v této fázi řízení za zjevně bezúspěšné.9. Při posouzení druhé z obou podmínek poplatkové moderace je nutno vycházet z toho, že poplatková povinnost vzniká účastníkům přímo ze zákona (§ 2, § 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů), bez zřetele na jejich aktuální příjmové a majetkové poměry. Účelem právní úpravy obsažené v ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zajištění práva na přístup k soudu, tj. zamezení situaci, kdy by účastníku bylo jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013 uvedl, že „Osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. lze přiznat i právnické osobě - podnikateli. Při splnění ostatních předpokladů pro přiznání plného nebo částečného osvobození od soudního poplatku pak nelze právnické osobě – podnikateli takové osvobození odepřít jen proto, že její objektivní neschopnost k úhradě soudního poplatku je důsledkem její podnikatelské činnosti (že potud nese „podnikatelské“ nebo „hospodářské“ riziko)“. V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1589/2014, řešící osvobození od soudních poplatků fyzické osoby, byl přijat závěr (analogicky použitelný i v případě právnické osoby), že „I když je věcí osobního rozhodnutí každého, zda hodlá pracovat, nemůže být zohledněna nemajetnost jako důsledek skutečnosti, že nepracuje z vlastního rozhodnutí. Nebrání-li proto žadateli o osvobození od soudních poplatků v práci nebo v jiné výdělečné činnosti zdravotní důvody nebo to, že přes evidenci u příslušného úřadu práce práci nesehnal, nebo jiné objektivní okolnosti, nelze nemajetnost jako důsledek absence příjmů z pracovního nebo obdobného poměru uvádět jako důvod pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatky“. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v celé řadě jeho rozhodnutí (viz usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Rovněž Ústavní soud ČR opakovaně zdůraznil povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech (např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).10. Druhou z podmínek žalobce dle odvolacího soudu v posuzované věci nesplnil. V posuzované věci nelze přehlédnout určitou rozpornost již v tvrzeních žalobce, týkajících se (ne)schopnosti soudní poplatek za odvolání uhradit. Žalobce nejprve požádal o prodloužení lhůty k z