12 Cmo 84/2023-86 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl jednak návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků (bod I. výroku), jednak návrh žalovaného na ustanovení zástupce (bod. II. výroku). Uvedl, že o žalobě bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem, proti kterému podal žalovaný včasné námitky a současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Soud postupoval podle § 30 odst. 1 a § 138 o. s. ř. a poukázal na podmínky, které musejí být kumulativně splněny, aby mohlo být návrhům vyhověno. Podmínka, že ze strany žalovaného nejde o zřejmě bezúspěšné bránění práva je splněna, když námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu jsou včasné a odůvodněné. Další podmínkou, kterou soud zkoumal, je, zda poměry žalovaného odůvodňují osvobození od soudních poplatků. Tu splněnou neshledal. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně nepříznivé situace žadatele, která by odůvodňovala částečné či úplné osvobození od soudních poplatků, nese žadatel. Ohledně svých poměrů žalovaný uvedl, že je podnikatelem v oblasti lesnických a zahradnických služeb. Jeho zdravotní stav není dobrý, je po operaci páteře, trpí cukrovkou, ischiasem. V důsledku operace je v pracovní neschopnosti. Do června 2022 pobíral rehabilitační příspěvek a následně příspěvek poskytovaný v době pracovní neschopnosti. Z Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce (dále jen „Prohlášení“), vyplynulo, že žalovaný je ženatý, manželka na něm není finančně závislá. Za poslední zdaňovací období vykázal v podnikání ztrátu 6 301,88 PLN (přibližně 32 200 Kč). Má výdaje na hypotéku 10 000 PLN, nájemné 8 200 PLN a místní poplatky 1 700 PLN. Má množství závazků vůči bankovním institucím, kdy měsíční splátky činí cca 12 000 PLN. Je vlastníkem nemovitostí v hodnotě 1 720 900 PLN (tj. 8 794 tis. Kč), ze kterých neplyne žádný zisk. Vlastní i movité věci větší hodnoty - automobil zn. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v hodnotě 1 254 000 PLN (tj. 6 408 tis. Kč). Příjem jeho manželky, se kterou žije ve společné domácnosti, činí 5 400 PLN měsíčně. Doložil zprávy o zůstatku společnosti, o přiznání rehabilitačního příspěvku a nemocenského příspěvky a zprávy o zdravotním stavu. Soud uzavřel, že poměry žalovaného přes prokázané zdravotní omezení neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků. Žalovaný není nemajetný, vlastní nemovitý i movitý majetek v přibližné hodnotě 15,2 mil. Kč. Výdělkové poměry žalovaného pak nebyly věrohodně prokázány, když žalovaný na jednu stranu uvádí, že jeho podnikání je ztrátové, nicméně současně uvádí, že má měsíční výdaje celkem cca 31 900 PLN (tj. 163 000 Kč), přičemž nutně musí mít i výdaje další (provoz automobilů, živobytí a domácnost). Z jakých prostředků takové výdaje hradí, když jeho podnikání je ztrátové a příjem jeho manželky činí pouze 5 400 PLN (tj. 27 600 Kč) měsíčně, není zřejmé. Proto byl návrh na osvobození od soudních poplatků zamítnut. Protože nebyly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nejsou splněny ani podmínky pro ustanovení zástupce žalovanému a návrh byl rovněž zamítnut. Důvodem pro ustanovení zástupce není ani neznalost českého jazyka, ani českého práva. Za situace, kdy žalovaný nesplnil podmínky pro osvobození od soudních poplatků, je na něm, aby si případně právní pomoc zajistil na vlastní náklady.2. Žalovaný napadl usnesení včas podaným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se mu přiznává osvobození od soudních poplatků a ustanovuje se mu zástupce. Uvedl, že předložil Prohlášení, z něhož vyplývá, že není schopen nést náklady soudního poplatku, aniž by ohrozil obživu svou a své rodiny. Nemá prostředky nejen na úhradu soudního poplatku, ale ani na úhradu nákladů spojených s právním zastoupením v zahraničí. Náklady na léčbu mají přednost před ostatními výdaji. V Polsku je velká část lékařské a zdravotnické péče privatizována a léčená osoba si hradí náklady sama. Od prosince 2022 se jeho osobní i zdravotní situace ještě zhoršila. Institut osvobození od soudních poplatků je realizací jednoho ze základních principů v právním státě, a to záruky práva na soud a dostupnost soudního řízení. Je cizinec a jen proto je jeho postavení v soudním řízení horší, neboť má více překážek, které musí překonat, aby se mohl soudního řízení účastnit. Zdravotní stav mu brání dojet do České republiky a vybrat si právního zástupce; soudní řízení pak vyžaduje znalosti a speciální odbornost. Bez profesionálního zástupce nebude řádně zastoupen. Analýza majetku a příjmů ze strany soudu prvního stupně je chybná. V podnikání nevykazuje žádné příjmy, nepřijímá nové zakázky. Soud prvního stupně také mylně naznačuje, že by mohl mít z nemovitostí příjem. Z velké části se jedná o nezastavěné pozemky a nedokončenou stavbu. Hodnota nemovitostí není významná. Část nemovitostí uspokojuje bytové potřeby rodiny, což vylučuje generování příjmů. Soud prvního stupně nesprávně spočítal, že je schopen platit své dluhy, a proto si může také zvolit příjemce. Výše příjmů, potřeby vyživování rodiny a údržba domácnosti brání v tom, aby mohl nést soudní poplatky v projednávané věci, aniž by nezbytnou výživu své a své rodiny ohrozil.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Ohledně poměrů žalovaného vyšel odvolací soud ze zjištění učiněných soudem prvního stupně shora popsaných.4. Podle § 30 odst. 1, 2 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem, ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů. Podle § 138 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody.5. Účastníku lze ustanovit pro řízení zástupce, jestliže jde o účastníka, u něhož jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva), a současně jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. Odvolací soud se shodně jako soud prvního stupně zabýval nejprve tím, zda došlo ke splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků a dospěl ke stejnému závěru, že uvedené podmínky splněny nebyly.6. Pokud jde o úspěšnost žalovaného v námitkovém řízení, odvolací soud konstatuje, že v daném stádiu řízení nelze uzavřít, že obrana žalovaného je zjevně bezúspěšná. Aniž by bylo možno jakkoliv předjímat výsledek námitkového řízení, lze výlučně pro účely rozhodnutí o žádosti žalovaného považovat tento předpoklad za splněný.7. Za splněnou však nelze považovat druhou z podmínek poplatkové moderace (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). V posuzované věci soud prvního stupně zkoumal osobní, výdělkové a majetkové poměry žalovaného a se závěrem, k němuž po jejich zhodnocení dospěl, se odvolací soud ztotožnil. Nezbytnost verifikace majetkových a výdělkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, byla Nejvyšším soudem ČR zdůrazněna v mnoha rozhodnutích (např. usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení ze dne 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Povinnost žadatele poskytnout soudu úplný a přesný obraz o svých poměrech akcentoval i Ústavní soud ČR (viz např. usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16). Tuto podmínku žalovaný v posuzované věci nesplnil. Aktuální tvrzený příjem žalovaného a jeho manželky, s níž sdílí společnou domácnost, činí 5 400 PLN (nemocenská dávka byla žalovanému vyplácena pouze do prosince 2022). Tvrzené a nedoložené výdaje pak činí cca 31 900 PLN. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl příjmů a výdajů činí 26 500 PLN (cca 140 000 Kč) ve prospěch výdajů, přičemž výdaje nezahrnují další náklady, které žalovaný nutně hradí (strava, oblečení, léky apod.). Jeho skutečné výdaje tak musí být podstatně vyšší, a to i vzhledem k jeho tvrzenému hrazení léčebných výloh (o jejich výši v odvolání ničeho nesdělil). Z jakých prostředků je tento rozdíl žalovaný schopen každý měsíc hradit, zůstalo neobjasněno; v odvolání se žalovaný omezil pouze na nesouhlas s hodnocením výdělkových a majetkových poměrů ze strany soudu prvního stupně, aniž by se soudem prvního stupně akcentované nedostatky v tvrzeních pokusil vysvětlit. Již uvedené činí tvrzení žalované