14 Cmo 102/2023-116 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na zápis výmazu společnosti , Jméno navrhovatelky A, (dále též jen „společnost“) do obchodního rejstříku.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že společnost přes výzvu soudu nedoložila doklad prokazující, že její likvidátor zveřejnil v obchodním věstníku dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou, aby věřitelé přihlásili své pohledávky (§ 73 ve spojení s § 769 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013, dále též jen „obch. zák.“).3. Proti tomuto usnesení podala společnost odvolání, má za to, že svou (zákonem uloženou) povinnost řádně a včas splnila zveřejněním požadované informace v obchodním rejstříku (na stránkách www.justice.cz) a „v internetovém deníku , právnická osoba, “. Je-li smyslem § 73 obch. zák. ochrana věřitelů, pak s ohledem na časový odstup 16 let je na místě považovat skutečnost o vstupu společnosti do likvidace všem věřitelům za známou. Nadto společnosti známí věřitelé ani neexistují, jejich pohledávky by stejně již byly promlčeny.4. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle § 212 a § 212a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 120 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen „z. v. r.“), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Společnost byla zrušena rozhodnutím jediného společníka ze dne 24. 4. 2007, ke dni 1. 5. 2007, (uvedená skutečnost byla zapsána do obchodního rejstříku 2. 5. 2007), takže se na podkladě § 3043 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), postupuje podle zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku (ledaže by rozhodl příslušný orgán společnosti ve smyslu § 3043 odst. 2 o. z. o tom, že se uplatní postup dle o. z., taková skutečnost se z obsahu spisu nepodává).6. Podle § 73 obch. zák. likvidátor oznámí vstup společnosti do likvidace všem známým věřitelům. Zároveň je povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit nejméně dvakrát za sebou s alespoň dvoutýdenním časovým odstupem rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce.7. Podle § 769 obch. zák. povinnost zveřejnění údajů stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.8. Z nich se podává, že likvidátor má (mimo jiné) povinnost zveřejnit, že společnost vstoupila do likvidace s výzvou, aby věřitelé společnosti a jiné osoby a orgány, které jsou tím dotčeny, přihlásili své pohledávky, popřípadě jiná práva ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce, nebo zveřejnit rozhodnutí o zrušení společnosti s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce; na zveřejnění výzvy se vztahuje § 769 obch. zák. o povinném zveřejňování údajů v Obchodním věstníku.9. Vrchní soud v Praze již v usnesení ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 14 Cmo 22/2023, ve věci totožné společnosti, a de facto obsahově totožného návrhu, uvedl, že v poměrech úpravy obchodního zákoníku se návrh na výmaz právnické osoby po likvidaci dokládal doklady o úkonech provedených podle § 75 a 75a odst. 1 obch. zák. (zpráva likvidátora podle § 75 odst. 6 obch. zák., zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku podle § 75 odst. 1 obch. zák.), schválenými doklady předkládanými společníkům ke schválení, případně dokladem o jejich předložení a neschválení (§ 75 odst.1 obch. zák.) a Obchodním věstníkem se zveřejněním vstupu společnosti do likvidace ve smyslu § 73 obch. zák. (srov. Holejšovský, J. Obchodní rejstřík a další rejstříky vedené soudy. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 464). Na uvedeném ničeho nemění ani (odvolatelkou namítaná) skutečnost, že (jí, resp. jejímu likvidátorovi, zákonem uložená) povinnost měla být splněna již před více než 16 lety, plynutím doby její (zákonem uložená) povinnost nezanikla.10. Nedostála-li odvolatelka splnění uvedené povinnosti zveřejnění údajů v Obchodním věstníku, jak jí ukládá § 769 obch. zák., nemohla být přiléhavá její argumentace odkazující na zveřejnění údajů na odlišném místě.11. Nepředložila-li společnost – ani přes výzvu soudu prvního stupně – požadované listiny (§ 19 z. v. r. a § 73 obch. zák.), bylo na místě návrh odmítnout (§ 86 písm. e/ z. v. r.). Z uvedených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.), jak uvedeno ve výroku rozhodnutí.