14 Cmo 162/2023-137 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedenými usneseními zamítl návrh navrhovatele na zrušení výmazu společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „společnost“) z obchodního rejstříku, jejím vstupu do likvidace a jmenování likvidátora (výrok I.), navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníkovi 2/ ve lhůtě tří dnů od právní moci k rukám jeho zástupce na náhradě nákladů řízení 20 570 Kč (výrok II.).2. Jedná se v pořadí o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, jeho (v pořadí první) usnesení ze dne 8. 4. 2020, č. j. 80 Cm 34/2019-22, zrušil Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 8. 12. 2020, č. j. 14 Cmo 293/2020-36 (pro zmatečnostní vady řízení).3. Soud prvního stupně při svém (druhém) rozhodnutí vyšel (mimo jiné) z toho, že:- navrhovatel a , Jméno advokáta C, byli společníky společnosti, každý s podílem o velikosti 50 % na jejím základním kapitálu,- rozhodnutím valné hromady ze dne 16. 10. 2015 bylo rozhodnuto o zrušení společnosti s likvidací, likvidátorkou byla jmenována , Anonymizováno, ,- společnost byla vlastníkem dvou pozemků (parcelní číslo č. 2802/1 a parcelní číslo 2802/2, katastrální území , adresa, , obec Hlavní město , adresa, , dále jen „pozemky“), jež likvidátorka v průběhu likvidace zpeněžila prodejem (společnosti , Anonymizováno, ) za kupní cenu 1 100 000 Kč stanovenou posudkem znalce , právnická osoba, ,- na valné hromadě konané dne 5. 8. 2016 oba společníci 100 % svých hlasů schválili závěrečnou zprávu likvidátora ze dne 4. 8. 2016, mimo jiné obsahující údaj o zpeněžení předmětných pozemků, schválen (100 % hlasů) byl i návrh na použití likvidačního zůstatku,- dne 16. 3. 2017 byla společnost vymazána z obchodního rejstříku.4. Na takto ustaveném základě uzavřel, že:- po výmazu společnosti nebyl zjištěn její (dosud) neznámý majetek,- není (ani) dán jiný zájem hodný právní ochrany, navrhovatel jako jeden ze dvou společníků společnosti hlasoval na valné hromadě (konané dne 5. 8. 2016) pro přijetí usnesení o schválení závěrečné zprávy obsahující (mimo jiné) údaj o prodeji předmětných pozemků, hlasoval (i) pro přijetí usnesení o schválení návrhu na použití likvidačního zůstatku, tím dal najevo, že postup likvidátorky schvaluje (včetně realizace prodeje předmětných pozemků); nelze tak v daném případě uvažovat o tom, že by prodejem pozemků (za cenu nižší než tržní, jak navrhovatel tvrdí) vznikla společnosti škoda,- i pokud by skutečně (navrhovatelem tvrzená) škoda skutečně vznikla, pak by vznikla společníkům (v podobě nižší výplaty vypořádacího podílu), nikoli společnosti; potřeba obnovy společnosti za účelem vymáhání případně vzniklé škody, není dána.5. Argumentaci navrhovatele považoval (z tam uvedených důvodů vztahující se ke změně argumentace v průběhu řízení) za nevěrohodnou, resp. účelovou, jež nemůže požívat právní ochrany (§ 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“). Pozemky nebyly prodány pod cenou [závěry plynoucí z navrhovatelem předložené listiny (nejednalo se o znalecký posudek) vypracované , tituly před jménem, , oceňující pozemky částkou 8 200 000 Kč, považoval z tam rozvedených důvodů za nikoli přiléhavé], ani na nich (v době prodeje) nevázlo předkupní právo; i pokud by tomu tak bylo, nevedlo by to (samo o sobě) k naplnění předpokladů § 209 o. z. Za účelové považoval (až ke konci řízení) uplatněné tvrzení navrhovatele vztahující se k jeho zdravotní indispozici při konání valné hromady, nadto bylo vyvráceno výslechem likvidátorky.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), procesně neúspěšnému navrhovateli uložil povinnost zaplatit účastníku 2/ na náhradě nákladů řízení 20 570 Kč, sestávající z odměny zástupce za pět (tam specifikovaných) úkonů právní služby po 3 100 Kč, pěti režijních paušálů po 300 Kč a 21 % DPH.7. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl, nebo jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.8. Odvolatel má za to, že převodem pozemků „pod cenou“ vznikla škoda ve výši 7 124 200 Kč (jak plyne z jím předloženého znaleckého posudku vypracovaného , Anonymizováno, ) a „je tedy zapotřebí buď namítnout neplatnost obou uzavřených kupních smluv nebo vymáhat škodu, která společnosti vznikla, po těch osobách, které škodu způsobily“; tyto kroky jsou podmíněny zrušením výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Při zpeněžení majetku společnosti (prodeji pozemků) likvidátorka nerespektovala dohodu společníků o reálném rozdělení pozemků mezi společníky, přičemž tato byla likvidátorce známa, jejím nerespektováním došlo k „nepoctivému“ vypořádání vztahů mezi společníky, nadto v situaci, kdy předkupní právo pozemky dříve zatěžující (již) před jejich prodejem zaniklo. Z pouhého hlasování na valné hromadě nelze dovozovat, že by se vzdal práva namítat protiprávní jednání likvidátorky a uplatňovat právo na náhradu škody, jak to učinil soud prvního stupně. Soudu prvního stupně vytýká i to, že aniž provedl jím navržený důkaz vypracováním znaleckého posudku na obvyklou cenu pozemků, uzavřel, že prodej pod cenou nebyl prokázán.9. Společnost se k podanému odvolání nevyjádřila.10. Účastník 2/ považoval rozhodnutí soudu prvního stupně za správné.11. Odvolací soud přezkoumal předmětné usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání [§ 212 a § 212a o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3, 4 a § 28 odst. 1, 3 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“)], a odvolání důvodným neshledal.12. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, jejichž správnost nebyla účinně zpochybněna, a pro stručnost na ně odkazuje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, či ze dne 4. 5. 2004, sp. zn. 29 Odo 257/2002).13. Podle § 209 odst. 1 o. z., zjistí-li se neznámý majetek právnické osoby po jejím výmazu z veřejného rejstříku nebo objeví-li se jiný zájem hodný právní ochrany, soud na návrh toho, kdo osvědčí právní zájem, zruší výmaz právnické osoby, rozhodne o její likvidaci a jmenuje likvidátora. Kdo vede veřejný rejstřík, do něho podle tohoto rozhodnutí zapíše obnovení právnické osoby, skutečnost, že je v likvidaci a údaje o likvidátorovi. Od obnovení se na právnickou osobu hledí, jako by nikdy nezanikla.14. Soudní praxe je ustálena v posouzení, že neznámým majetkem právnické osoby po jejím výmazu se ve smyslu § 209 odst. 1 o. z. rozumí majetek, jehož existence nebyla likvidované společnosti, resp. jejímu likvidátorovi známa. Pokud tato známa byla a společnost byla z obchodního rejstříku přesto vymazána, nejde o majetek, pro který lze takový výmaz zrušit [srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 4. 2011, sp. zn. 7 Cmo 454/2010 (uveřejněné v časopise Obchodněprávní revue, 2011, č. 12, s. 363), mutatis mutandis (protože není důvodu pojem neznámý majetek vykládat v poměrech § 209 odst. 1 o. z. jinak než v poměrech § 75b odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v posledním platném znění), nebo ze dne 14. 12. 2020, sp. zn. 14 Cmo 217/2020]. Jde o závěry, které jsou v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, jež např. dovodila, že majetek, o který společnost vymazaná z obchodního rejstříku v době výmazu vedla spor, za neznámý majetek zásadně považovat nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1664/2007, ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 5033/2008, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 5264/2009, ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3946/2011, tyto závěry se uplatní též v poměrech § 209 odst. 1 o. z., k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. 27 Cdo 929/2022 a ze dne 13. 10. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1019/2022). O takový neznámý majetek jde v případě, kdy majetek nebyl (mylně) považován likvidovanou společností za předmět jejího vlastnictví k okamžiku skončení likvidace nebo k okamžiku výmazu z obchodního rejstříku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2013, sp. zn. 29 Cdo 3946/2011), anebo jí takto nebyl znám vůbec.15. Majetek, který byl likvidované společnosti známý před provedením jejího výmazu z obchodního rejstříku, pak nelze podřadit ani pod hypotézu jiného zájmu hodného právní ochrany § 209 odst. 1 o. z., neboť by potom kategorie neznámého majetku postrádala smysl (shodně např. Petrov, J., Výtisk, M., Beran V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, marg. č. 209 3).16. Skutečnost, že pozemky, resp. kupní cena za jejich prodej, byly společnosti známy, je zřejmá nejen z konečné zprávy likvidátorky, zápisu z valné hromady společnosti z 5. 8. 2016, znaleckého posudku , právnická osoba, , ale i ostatních soudem prvního stupně provedených důkazů, o správnosti tohoto skutkového závěru nevyvstává žádná pochybnost.17. Tvrdí-li (ve výsledku) navrhovatel, že společnosti, resp. s ohledem na likvidaci společnosti, jeho osobě, vznikla nesprávným postupem likvidátora (v průběhu likvidace při zpeněžení pozemků