14 Cmo 24/2023-855 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh žalované 1) na zrušení předběžného opatření nařízeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363.2. Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že:- žalobou podanou dne 23. července 2014 , Anonymizováno, (dále též „dlužník“ či „, Jméno žalobce B, “) domáhá určení, že je společníkem žalované 1) s podílem o velikosti 10 %;- dne 25. září 2017 podal dlužník návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal, aby soud žalované 1) zakázal disponovat se svým závodem, se svým majetkem nad rámec obvyklý běžnému hospodaření a kterým by zatímně zakázal společnosti , právnická osoba, . výkon činnosti konkurenční k předmětu podnikání žalované 1). O návrhu na nařízení předběžného opatření bylo rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. října 2017, č. j. 73 Cm 218/2014-346, ve znění usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. března 2018, č. j. 14 Cmo 426/2017-363 z 26. března 2018 (dále jen „předběžné opatření“); návrhu na nařízení předběžného opatření bylo vyhověno. Odvolací soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě je dána potřeba zatímní úpravy poměrů mezi účastníky, když nelze v brzké době očekávat rozhodnutí ve věci v některém ze sporů mezi účastníky a když tím žalovaní získávají prostor k uskutečnění nevratných kroků, byť v latentní podobě, které mohou ve svém důsledku poškodit žalobce. Současně dospěl k závěru, že navrhované předběžné opatření nepředstavuje trvalý zásah do právního postavení účastníků a že samotný chod žalované 1) nijak neovlivní;- návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 19. července 2018 se žalovaná 1) domáhala, aby soud zrušil předběžné opatření, neboť:1) důvody pro jeho nařízení již pominuly. Usnesením valné hromady z 19. června 2018 byla schválena účetní závěrka za rok 2017, jejíž součástí byla i zpráva nezávislého auditora s výrokem, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz finanční pozice žalované 1). Pro přijetí tohoto usnesení hlasoval i dlužník, a to bez jakékoliv připomínky; tudíž ani dlužník si nyní již nemyslí, že by žalovaná 1) činila kroky vedoucí k poškozování sporného podílu odklonem své činnosti na jiné osoby. Dodala, že 19. června 2018 podala společnost , právnická osoba, . žádost o zrušení licence pro obchod s plynem a elektřinou;2) důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, nebyly dány, když předběžné opatření bylo nařízeno pouze na základě ničím nepodložených spekulací dlužníka. Dodala, že i kdyby se tyto spekulace žalobce zakládaly na pravdě, tedy, že by žalovaná 1) připravovala převedení části svých činností na společnost , právnická osoba, ., tak ani potom by nemohlo dojít ke snížení hodnoty podílů v žalované 1), když společnost , právnická osoba, . je plně dceřiná společnost žalované 1);3) nařízení předběžného opatření je důsledkem šikanózního jednání dlužníka, který (a s ním spřízněné osoby) vyvíjí již od roku 2013 soustavný nátlak na žalované. Součástí tohoto nátlaku pak je i neustálé podávání návrhů na nařízení předběžných opatření. Dlužník tak využívá toho, že pro nařízení předběžného opatření není třeba skutkové okolnosti prokazovat, nýbrž je stačí pouze osvědčovat.3. Soud prvního stupně s odkazem na § 77 odst. 2 větu první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), posuzoval, zda jsou dány předpoklady pro zrušení nařízeného předmětného opatření; zda důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, pominuly.4. Jednotlivé argumenty, které dle žalované 1) odůvodňují zrušení nařízeného předběžného opatření, soud prvního stupně posoudil následovně:K prvnímu důvodu, tj. odpadnutí důvodů, pro které bylo posuzované předběžné opatření nařízeno, soud prvního stupně uzavřel, že ze skutečnosti, že , Jméno žalobce B, bez jakýchkoliv připomínek hlasoval pro schválení účetní závěrky žalované 1) za rok 2017, ani ze skutečnosti, že společnost , právnická osoba, . požádala o zrušení licence pro obchod s plynem a elektřinou, se nepodává, že by odpadly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, jak je vymezil Vrchní soud v Praze.Pokud jde o druhý důvod, tj. počáteční neexistence důvodů, pro které bylo posuzované předběžné opatření nařízeno, soud prvního stupně uzavřel, že tato skutečnost (zda byly důvody pro jeho nařízení dány již od počátku či nikoli) již byla posuzována při rozhodování o samotném návrhu , Jméno žalobce B, na nařízení předběžného opatření, jemuž bylo vyhověno a předběžné opatření bylo pravomocně nařízeno. Odvolací soud dospěl k závěru (jenž je pro soud prvního stupně závazný), že v posuzovaném případě byly dány důvody pro jeho nařízení, tj. že , Jméno žalobce B, (i) osvědčil nárok ve věci samé a (ii) prokázal existenci zatímní úpravy poměrů mezi žalobcem a žalovanými.Ani v případě třetího důvodu (tj. šikanózní jednání ze strany žalobce) se soud prvního stupně s tvrzeními žalované 1) neztotožnil. Připomenul, že v posuzovaném případě byly dle odvolacího soudu splněny předpoklady pro nařízení předběžného opatření, a shledal-li by odvolací soud, že návrh , Jméno žalobce B, na nařízení předběžného opatření je pouze projevem šikanózního jednání žalobce, promítl by to do svého rozhodnutí, a návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření by nebylo vyhověno.5. Soud prvního stupně proto návrh na zrušení předběžného opatření zamítl, neboť důvody vedoucí k jeho nařízení dosud nepominuly.6. Proti unesení soudu prvního stupně podala žalovaná 1) odvolání, majíc za to, že soud prvního stupně pochybil v oblasti skutkových závěrů, jakož i v právním hodnocení věci. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a předběžné opatření zrušil.7. Odvolatelka namítá, že návrh na vydání předběžného opatření dlužník podal dne 25. září 2017 s neprokázanou hypotézou, že žalovaní činí kroky k utlumení činnosti žalované 1). Soud prvního stupně nevzal v úvahu, že o doby podání návrhu na vydání předběžného opatření uplynulo několik let a neexistují žádné prokazatelné indicie nasvědčující útlumu činnosti žalované 1). Naopak, výroční zpráva žalované 1) k 31. prosinci 2019 potvrzuje expanzi podnikatelské činnosti žalované 1), její celkový obrat narostl na více než 13,5 mld. Kč.8. Odvolatelka poukazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. března 2020, sp. zn. 73 Cm 2014/2014 (správně sp. zn. 73 Cm 214/2014 – pozn. odvolacího soudu), dle něhož , Jméno žalobce B, není společníkem žalované 1) z důvodu neplatnosti smlouvy o převodu podílu, na základě které měl podíl na žalované 1) nabýt.9. Odvolatelka soudu prvního stupně vytýká, že nevzal v úvahu, že rozhodnutím valné hromady žalované 1) byl , Jméno žalobce B, ze žalované 1) dne 15. prosince 2015 vyloučen /o jeho vyloučení rozhodovala valná hromada žalované 1) dne 7. prosince 2015 – pozn. odvolacího soudu/; k datu 15. prosince 2015 byl žalobce jakožto společník žalované 1) vymazán z obchodního rejstříku. Odvolatelka uvádí, že na tuto skutečnost žalobce reagoval tak, že v řízení „73 Cm 2018/2014“ (podle kontextu předmětného podání jde patrně o nadepsané řízení vedené pod sp. zn. 73 Cm 218/2014 – pozn. odvolacího soudu), uplatněnil eventuální petit s tím, že se domáhá, pro (očekávaný) případ, že soud jeho žalobu zamítne, aby mu byla vyplacena částka 800 mil. Kč.; pro případ připuštění změny žaloby byla ze strany žalované 1) uplatněna námitka promlčení.10. Soud prvního stupně taktéž nevzal v úvahu skutečnost, že je ohroženo kladné rozhodnutí o návrhu žalované 1) na složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením, kdy přes trvající těžkou újmu, kterou nařízené předběžné opatření žalované 1) a jejím společníkům způsobuje, je z důvodu úpadku , Jméno žalobce B, a povoleného oddlužení žalobcem navrhováno osvobození od povinnosti platit soudní poplatky, které se vztahuje i na osvobození od povinnosti složit jistotu. Žalovaná 1) osvědčila, že jí hrozí újma 816 400 000 Kč a je dána důvodná obava, že újma způsobená žalované 1) a jejím společníkům nedůvodným předběžným opatřením nebude nikdy žalobcem nahrazena. Nezohlednil ani to, že již jen z důvodu doby trvání předběžného opatření dochází k prohloubení výrazné nerovnováhy mezi zásahem do práv žalované 1) a domnělou ochranou žalobce, resp. dlužníka. Spory, v nichž , Jméno žalobce B, nepravdivě tvrdí, že je společníkem žalované 1), trvají již osmým rokem, a dosud v nich nebylo pravomocně rozhodnuto. Soudu prvního stupně dále vytýká, že o podaném návrhu na zrušení předběžného opatření rozhodl až po více než dva a půl roce od jeho podání.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.12. Podle § 77 odst. 2 o. s. ř. předběžné opatření předseda senátu zruší, jestliže pominou důvody, pro které bylo nařízeno. Předběžné opatření předseda senátu zruší také tehdy, jestliže navrhovatel ve stanovené lhůtě nesložil doplatek jistoty.13. Odvolac