14 Cmo 258/2022-189 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil společnosti , Jméno advokáta A, . (dále jen „společnost“) pro dané řízení opatrovníkem , Anonymizováno, , advokátku, sídlem , adresa, .2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 4, § 29 odst. 2 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že v daném případě lze mít za to, že zájmy účastníka 2) jsou v rozporu se zájmy společnosti, neboť předmětem řízení je i požadavek na určení, že se k hlasům účastníka 2) jakožto společníka, který je jediným jednatelem společnosti, nepřihlíží. Jelikož zde není osoba oprávněná v daném řízení za společnost jednat, soud prvního stupně jmenoval společnosti pro dané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali společnost a účastník 2) odvolání identického obsahu. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil.4. Odvolatelé namítají, že soud prvního stupně jim nedal možnost se s návrhem na ustanovení opatrovníka seznámit a vyjádřit se k němu vyjádřit, jakož i to, že napadené usnesení nebylo náležitě odůvodněno. Odvolatelé mají za to, že skutečnost, že předmětem návrhu je prohlášení hlasování účastníka 2) za neplatné, nijak neimplikuje jeho střet zájmů se zájmy společnosti.5. Navrhovatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.6. Má za to, že soud prvního stupně dospěl ke správnému závěru týkajícího se střetu zájmů mezi společností a účastníkem 2) jakožto jejím společníkem a zároveň jejím jediným jednatelem. V daném řízení má být mimo jiné posuzováno, zda se k hlasům účastníka 2) coby společníka společnosti nepřihlíží. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jež je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán. V daném řízení má být mimo jiné řešeno, zda účastník 2) zneužil své hlasovací právo hlasováním proti přijetí usnesení navrhovaného pod bodem 4 a pod bodem 5; zda účastník 2) svým jednáním nedůvodně a nezákonně odepřel společníkům (tzn. i navrhovateli) právo na podíl na zisku a společnosti znemožnil postupovat s péčí řádného hospodáře a s respektem k základním právům svých společníků, kdy (dle argumentace navrhovatele) zadržování zisku bez důležitého důvodu není s povinností této péče souladné a je v přímém rozporu se základním právem každého společníka na podíl na zisku; zda je postup účastníka 2) včetně výkonu (zneužití) hlasovacího práva v rozporu s korporační loajalitou, a to s ohledem na skutečnost, že je též jednatelem společnosti. V daném případě nelze ani uzavřít, že stav, kdy právnickou osobu zastupuje účastník 2) coby jediný jednatel a tento jednatel je ve střetu zájmů, je přechodný, a to s ohledem na situaci, kdy účastník 2) druhého jednatele (navrhovatele) pro údajné porušování povinností při výkonu funkce jednatele odvolal (na valné hromadě jím coby jednatelem svolané a konané dne 19. května 2022) a sám zůstal jediným, zbývajícím jednatelem, přičemž je zároveň společníkem disponujícím 50 % všech hlasů (z titulu vlastnictví obchodního podílu ve výši 50 %), tedy disponuje i co do svého odvolání i volby jiného jednatele blokační většinou. Svou argumentaci blíže rozvádí, odkazuje přitom na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní (dále jen „R 1/2023“), ze dne 29. ledna 2008, sp. zn. 20 Cdo 2765/2006, ze dne 24. března 2020, sp. zn. 27 Cdo 0616/2019, a na nález Ústavního soudu ze dne 24. září 2019, sp. zn. PI. ÚS 4/19.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a shledal odvolání důvodným.8. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.9. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.10. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.11. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.12. Předně je třeba uvést, že usnesení soudu prvního stupně stran jeho odůvodnění netrpí namítanou vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti (ke kritériím posouzení přezkoumatelnosti rozhodnutí srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupný též na www.nsoud.cz). Z odůvodnění napadeného usnesení soudu prvního stupně je zřejmé, z jakého důvodu pro dané řízení jmenoval společnosti procesního opatrovníka, a proti tomu odvolatelé brojí.13. Žádná z osob uvedených v § 21 odst. 1 až 3 o. s. ř. nemůže jednat za právnickou osobu před soudem, jestliže jsou její zájmy, uvažováno z pohledu konkrétní projednávané věci, v rozporu se zájmy právnické osoby jako účastníka řízení (§ 21 odst. 4 o. s. ř.). Pokud v řízení vyjde najevo potřeba společnosti procesního opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř. ustanovit, je soud povinen tak učinit i bez návrhu. Přičemž je třeba mít na zřeteli, že ustanovení procesního opatrovníka je citelným zásahem do vnitřních poměrů společnosti, k němuž lze přistoupit jen v případě, kdy není možné ochrany procesních zájmů společnosti dosáhnout jiným řešením, méně invazivní povahy. Opatrovník může být účastníku řízení (zde právnické osobě) ustanoven jedině tehdy, když její zájmy nemůže hájit osoba oprávněná za ni jednat. Nutno dodat, že byl-li však účastníku řízení ustanoven procesní opatrovník, ačkoli k tomu nebyly splněny podmínky formulované v § 29 odst. 2 o. s. ř., a uvedené mělo za následek, že soud nejednal s účastníkem, popř. s jiným jeho zástupcem, jde o případ, kdy účastníku byla nesprávným postupem soudu v průběhu řízení odňata možnost jednat před soudem, a takové řízení je zatíženo zmatečnostní vadou (§ 229 odst. 3 o. s. ř.) /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soud ze dne 23. srpna 2001, sp. zn. 20 Cdo 2850/99, uveřejněný pod číslem 10/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní/.14. Otázkou postavení účastníka, který má v řízení jednat za jiného účastníka řízení, se zabýval Nejvyšší soud v navrhovatelem zmíněném R 1/2023, v němž mj. uvedl, že fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede, vycházeje z předpokladu, že mezi opačnými stranami sporu je přirozený střet zájmů, pro nějž je nepřípustné, aby v řízení jedna ze stran sporu jednala za opačnou stranu sporu (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.). Přičemž možnost, že jménem účastníka bude jednat jiný účastník stojící na téže straně sporu, je obecně připuštěna a případný střet zájmů a z něj plynoucí následky (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.) je namístě zkoumat vždy v závislosti na konkrétních skutečnostech, které vyšly v řízení najevo. Tudíž ke střetu zájmů v takovýchto případech nedochází automaticky jen kvůli procesnímu postavení účastníků řízení. A tato obecná pravidla platí nejen pro řízení, v nichž strany vystupují v kontradiktorním postavení, ale použijí se přiměřeně i v řízeních, která nejsou založena na sporném postavení stran. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.), je proto nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán (srov. již navrhovatelem zmíněné R 1/2023).15. Z obsahu předloženého spisu plyne, že navrhovatel dne 24. června 2022 podal návrh, jímž se domáhá určení, že k hlasům společníka (při hlasování o usnesení v rámci bodu 4 a při hlasování o usnesení v rámci bodu 5 pořadu valné hromady společnosti konané dne 25. března 2022) se nepřihlíží (§ 212 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“). Rovněž se domáhá určení, že valná hromada předmětná usnesení přijala. Navrhovatel argumentuje tím, že účastník 2) jakožto společník společnosti zneužil své hlasovací právo hlasováním proti přijetí usnesení navrhovaného pod bodem 4 a 5, čímž zabránil přijetí těchto usnesení a rozdělení jakéhokoliv zisku mezi společníky (tedy i navrhovatele), aniž