14 Cmo 30/2023-20 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zjistil nesrovnalost v evidenci skutečných majitelů u evidující osoby , právnická osoba, . /dále též jen „společnost“/, spočívající v tom, že v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje, se dnem vzniku nesrovnalosti k 1. 6. 2021.2. Soud prvního stupně své usnesení odůvodnil tím, že zjistil, že společnost nemá zapsaného skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů, proto společnost dle § 43 zákona č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů /dále jen „ZESM“/, vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy odstranila vytýkané nesrovnalosti tak, že podá návrh na zápis skutečného majitele do evidence skutečných majitelů. Výzva byla společnosti doručena dne 23. 4. 2022, avšak i přes opakované prodloužení lhůty k žádosti společnosti nebyla nesrovnalost odstraněna. Soud proto rozhodl o zahájení řízení o nesrovnalosti, zapsal poznámku do evidence skutečných majitelů ve smyslu § 45 ZESM, současně společnost znovu marně vyzval k odstranění nesrovnalosti (usnesení bylo společnosti doručeno dne 6. 11. 2022). Společnost návrh na zápis do evidence skutečných majitelů nepodala, nesrovnalost odstraněna nebyla. Nesplnila-li společnost (vzniklá dne 26. 8. 2010) svou zákonnou povinnost zapsat skutečného majitele do jejich evidence do 1. 1. 2019, určil soud jako den vzniku nesrovnalosti 1. 6. 2021, jakožto den nabytí účinnosti ZESM. O nákladech řízení soud prvního stupně s odkazem na § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních /dále jen „z. ř. s.“/ nerozhodoval.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala společnost odvolání, navrhujíc zastavení řízení s tím, že poznámka o nesouladu zápisu s požadovaným stavem již není na místě, neboť zápisy v obchodním rejstříku i evidenci skutečných majitelů odpovídají skutečnému stavu i nárokům stran právních předpisů.4. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k následujícím závěrům.5. Podle § 44 ZESM(1) Soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43.(2) Řízení o nesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou.6. Podle § 58 ZESM není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní.7. Podle § 16 z. ř. s. odpadne-li důvod pro vedení řízení, soud řízení zastaví i bez návrhu.8. Z obsahu předloženého spisu se podávají skutečnosti rekapitulované soudem prvního stupně, na které odvolací soud pro stručnost odkazuje.9. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti se podává, že společnost má jediného společníka , tituly před jménem, se 100% podílem ve společnosti.10. Z výpisu platných údajů z evidence skutečných majitelů se podává, že dne 30. 12. 2022 byla do této evidence automaticky propsána skutečnost, že společnost má jednoho skutečného přímého majitele , Anonymizováno, , jakožto vlastníka 100% podílu ve společnosti. Jako den, od kterého je tato fyzická osoba skutečným majitelem společnosti, je zapsán 30. 12. 2022.11. Pro rozhodnutí soudu je dle § 167 odst. 2, § 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., které se vztahuje i na odvolací řízení (§ 211 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.), rozhodující stav v době vyhlášení, resp. vydání rozhodnutí. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu má společnost v evidenci skutečných majitelů zapsaného jakožto jediného skutečného přímého majitele , tituly před jménem, . Tím odpadl důvod pro vedení řízení o nesrovnalosti podle § 44 odst. 1 a 2 ZESM.12. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že v průběhu řízení zahájeného bez návrhu usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2022, č. j. 71 Cm 228/2022-2, odpadl důvod jeho vedení, potažmo i důvod pro rozhodnutí ve věci samé.13. Rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci již vzhledem k okolnostem shora uvedeným není třeba, odvolací soud jej zrušil a řízení zastavil dle § 16 z. ř. s. a § 211 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.).14. Společnost je jediným účastníkem řízení, a proto z povahy věci nepřichází v úvahu rozhodování o náhradě nákladů řízení.