19 Cmo 53/2022-678 — Vrchní soud v Praze

1. Rozsudkem shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Určuje se, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/ s obchodním podílem ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč.“ V bodě II. výroku rozhodl takto: „Žalobní návrh na určení, že žalovaný č.2/ není společníkem žalovaného č.1/, se zamítá.“ V bodě III. výroku rozhodl takto: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že žalobou uplatněný nárok odůvodnil žalobce tvrzením, že jeho obchodní podíl ve společnosti žalovaného č.1/ dle společenské smlouvy ze dne 26. 2. 2015 byl převoditelný. Exekučním příkazem č. j. 176 EX 3523/18-053 ze dne 20. 3. 2019 vydaným , Anonymizováno, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, v rámci exekuce vedené proti povinnému – žalobci, kterým byl postižen tento obchodní podíl žalobce v žalovaném č.1/, účast žalobce ve společnosti nezanikla. Odkázal k tomu na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 5719/2016. V dané věci by účast žalobce zanikla až udělením příklepu v dražbě nebo doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě. Žádná dražba se však v projednávané věci nikdy nekonala. Protože účast žalobce ve společnosti nezanikla, nelze považovat jeho podíl za uvolněný dle § 212 odst. 1 ZOK.3. Z odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že rozsudkem soudu prvního stupně ze dne 27. 7. 2020 č. j. 41 Cm 79/2019-278 soud žalobní návrh na určení, že žalobce je společníkem žalovaného č.1/ s obchodním podílem a ve výši 50 % odpovídajícím splacenému vkladu do základního kapitálu společnosti ve výši 2 150 000 Kč, zamítl. Z odůvodnění rozsudku dále vyplývá, že „ k odvolání žalobce ve věci rozhodoval Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, který svým usnesením ze dne 29. 9. 2021 č. j. 6 Cmo 269/2020-380 uvedený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud mimo jiné uvedl, že jestliže tehdejší druhý společník žalovaného č.1/ s 50 % podílem, , Anonymizováno, , k žádosti exekutora zjišťujícího podmínky zpeněžení omezeně převoditelného podílu žalobce vyjádřil dne 1. 4. 2019 stanovisko, že s převodem obchodního podílu nesouhlasí a předmětný obchodní podíl je reálně nepřevoditelný, potom i podle odvolacího soudu bylo možno s takovým podílem nakládat pro účely exekuce jako s podílem nepřevoditelným s tím, že v takovém případě se dražba nenařizuje a podíl žalobce by se stal uvolněným za současného zániku účasti společníka ve společnosti právní mocí exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu /§ 46 odst. 6 zák. č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti – exekuční řád/. Dojde-li k podání návrhu na zastavení exekuce, potom se podle právního názoru odvolacího soudu podíl žalobce stává uvolněným za současného zániku účasti společníka ve společnosti až právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu. Pro právní závěry v projednávané věci bylo významné to, že podíly ve společnosti s ručením omezeným , právnická osoba, byly podle původní společenské smlouvy omezeně převoditelné s tím, že jejich převoditelnost byla závislá na orgánech společnosti. Při jejich nesouhlasu s převodem podílů se tak podíly mohly stát nepřevoditelnými, jak se také stalo v projednávaném případě. Proto byla-li by v červnu 2019 společnost s ručením omezeným , právnická osoba, v pozici zástupce ve smyslu § 213 odst. 1 ZOK oprávněna k prodeji omezeně převoditelného podílu, potom v důsledku nesouhlasu osoby oprávněné podle společenské smlouvy takovýto souhlas udělit, se stal podíl žalobce skutečně prakticky nepřevoditelným. V takovém případě nemohla společnost přistoupit v pozici zástupce /§ 213 ZOK/ ke zpeněžování podílu společníka, neboť neměla oprávnění nakládat s předmětným podílem žalobce. Byl-li v rozhodné době /v červnu 2019/ nepřevoditelný podíl společníka postižen exekučním příkazem, účast žalobce ve společnosti mohla zaniknout právní mocí tohoto exekučního příkazu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě podle § 46 odst. 6 exekučního řádu ke splnění vymáhané povinnosti a byl-li podán návrh na zastavení exekuce /§ 55 exekučního řádu/, potom by účast žalobce ve společnosti zanikla až právní mocí rozhodnutí o tomto návrhu. Před rozhodnutím o včas podaném návrhu na zastavení exekuce podle právního názoru odvolacího soudu se podíl žalobce nemohl stát podílem uvolněným ve smyslu § 212 odst. 1 ZOK a společnosti nemohlo svědčit zákonem založené právo zastupovat žalobce v rámci prodeje žalobcova podílu. Podle právního názoru odvolacího soudu soud prvého stupně sice správně přihlížel k právní moci exekučního příkazu postihujícího podíl žalobce, jakož i k uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti, z napadeného rozhodnutí však není zřejmá dostatečnost odůvodnění úvahy soudu prvého stupně, týkající se časových souvislostí poslední okolnosti významné pro závěr o uvolnění nepřevoditelného podílu, a to časových souvislostí zahájení řízení a rozhodnutí o podaném návrhu na zastavení exekuce. Z rozhodnutí není zřejmé, proč není brán z hlediska závěrů o uvolnění podílu žalobce zřetel na skutečnost, že řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce nebylo skončeno ani v době rozhodování soudu prvého stupně, tedy ani dlouhou dobu poté, co byl podíl žalobce uvedenou smlouvou zpeněžen dne 25. 6. 2019 s tvrzením, že byl zpeněžován podíl již uvolněný. Z obsahu spisu je zřejmé, že teprve až 1. 4. 2019 po obdržení zprávy společníka , Anonymizováno, v důsledku právní skutečnosti vyplývající z této zprávy, exekutor změnil názor ohledně převoditelnosti exekucí postiženého obchodního podílu žalobce a od uvedeného data tento podíl považoval za nepřevoditelný se všemi z toho plynoucími závažnými dopady pro závěry o okamžiku uvolnění uvedeného obchodního podílu. Svůj nový názor na charakter podílu nově považovaného za nepřevoditelný exekutor sdělil povinnému /žalobci/ až ve zprávě o provedení exekuce ze dne 1. 4. 2019, ohledně ní však není zřejmé, kdy byla doručena žalobci, případně jeho zástupci v exekučním řízení. To, kdy se povinný /žalobce/ dozvěděl o změně názoru exekutora na charakter svého podílu, jenž byl podle společenské smlouvy převoditelný /byť omezeně/, a nově s ním začal exekutor nakládat jako s podílem nepřevoditelným v důsledku uvedené zprávy společníka Buchty, je podle právního názoru odvolacího soudu v projednávaném případě významné z toho důvodu, že v exekučním řízení žalobce podal přibližně ve stejné době s odstupem několika dnů dne 8. 4. 2019 návrh na zastavení exekuce. Rozhodnutí o uvedeném návrhu na zastavení exekuce by potom mělo význam pro závěry o uvolnění podílu /pro posun data uvolnění podílu/, a to v závislosti na rozhodnutí soudu o návrhu na zastavení exekuce, přičemž podle napadeného rozhodnutí soud o návrhu na zastavení exekuce nerozhodl ani v době rozhodování soudu prvého stupně. Podle právního názoru odvolacího soudu za situace, kdy exekutor i povinný /žalobce/ důvodně vycházeli ze skutečnosti, že předmětem exekučního řízení je postižení jiných majetkových práv povinného /jeho převoditelného obchodního podílu v žalovaném č.1/ a kdy názor na nepřevoditelnost podílu exekutor změnil až následně v průběhu exekuce, bylo nutno vycházet ze skutečnosti, že žalobce mohl podat návrh na zastavení exekuce mající fakticky za následek posunutí okamžiku uvolnění jeho podílu, a to až do okamžiku, kdy se dozvěděl z vyrozumění exekutora ze dne 1. 4. 2019 o uvedeném novém náhledu exekutora na charakter podílu a o tom, že exekuce byla provedena, aniž došlo k dražbě podílu. Z uvedeného podle právního názoru odvolacího soudu pro projednávanou věc vyplývá, že pokud by návrh na zastavení exekuce byl podán dříve, než se žalobce dozvěděl o novém náhledu exekutora na převoditelnost svého podílu v žalovaném č.1/, nebylo by možno uzavřít, že k uvolnění podílu povinného /žalobce/ došlo předtím, než o návrhu na zastavení exekuce bylo rozhodnuto. To by mělo ve svých důsledcích dopady na projednávanou věc v tom směru, že podíl převedený smlouvou ze dne 25. 6. 2019 žalovaným by byl převáděn v době, kdy neměl status uvolněného podílu.4.5. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že podáním, doručeným soudu dne 28. 1. 2022 rozšířil žalobce svůj žalobní návrh a domáhal se nadále i určení, že žalovaný č.2/ není společníkem žalovaného č.1/ Soud změnu žalobního návrhu při ústním jednání, které se konalo dne 28. 3. 2022, připustil. Žalovaný č.1/ zejména upozornil na skutečnost, že část zrušovacího rozhodnutí Vrchního soudu v Praze je postavena na úvaze, že zpráva /vyrozumění/ o provedení exekuce ze dne 1. 4. 2019 se doručuje povinnému. Z této premisy odvolací soud rozvíjí konstrukci o tom, že toto vyrozumění má nějaké účinky a z těchto účinků pak presumuje dopad na určení společníka /žalobce/. Celá tato teoretická úvaha je naprosto chybná a nelze z ní nic dovozovat, neopírá se o jakékoliv ustanovení exekučního řádu či o metodiku Min