2 Cmo 121/2023-34 — Vrchní soud v Praze

Napadeným směnečným platebním rozkazem vyhověl soud prvního stupně žalobě podané v této věci. V souladu s výsledkem řízení ve věci samé přiznal soud prvního stupně žalobkyni proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení s tím, že výši této náhrady stanovil částkou 44 825,50 Kč.Proti tomuto směnečnému platebnímu rozkazu, a to pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení, se včas odvolala žalobkyně a navrhuje, aby tento výrok byl změněn tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 53 694 Kč. Uvedla, že v řízení učinila prostřednictvím právního zástupce tři úkony právní služby, to je převzetí věci, předžalobní upomínku a žalobu ve věci. Za jeden úkon činí výše náhrady částku 9 700 Kč a za tři úkony jde o částku 36 300 Kč. K tomu náleží tři paušální náhrady výdajů. Zaplatila soudní poplatek ve výši 17 394 Kč. Spolu s daní z přidané hodnoty pak jde o částku 53 694 Kč. Žalobkyni se nepodařilo žádným výpočtem dospět k závěru, jak soud prvního stupně dospěl k částce, kterou uvedl ve směnečném platebním rozkazu.Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.Není pochybností o tom, že žalobkyně v této věci uspěla a svědčí jí proto právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně zastoupená shora označeným advokátem učinila v tomto řízení tři procesní úkony. Jedná se o převzetí věci, předžalobní upomínku a podání žaloby. Úkony právní služby spočívající v převzetí věci a podání žaloby patří mezi hlavní úkony právní služby. Předžalobní upomínka může mít povahu jak hlavního, tak i vedlejšího úkonu právní služby.Z předžalobní upomínky ze dne 15. 2. 2023 učiněné v této věci vyplývá, že obsahuje označení dlužné pohledávky a pokyny kam, jak a do kdy má být uhrazena s tím, že nestane-li se tak, bude přistoupeno k uplatnění práva u soudu. Z toho vyplývá, že se ve smyslu § 11 odst. písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, jedná pouze o prostou upomínku, a tedy jde o vedlejší úkon právní služby.Právní zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty.Žalobkyně uhradila soudní poplatek 17 394 Kč z podané žaloby.Za řízení před soudem prvního stupně proto žalobkyni náleží náhrada nákladů za právní zastoupení. Jedná se o dva hlavní úkony právní služby po 9 700 Kč a za jeden vedlejší úkon právní služby za 4 850 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Tarifní hodnota zahrnuje směnečný peníz a směnečnou odměnu. K tomu náleží tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky. Daň z přidané hodnoty z těchto částek je 5 281,50 Kč. Žalobkyni je také nutné nahradit zaplacený soudní poplatek ve výši 17 394 Kč. Proto jí za řízení před soudem prvního stupně náleží náhrada nákladů řízení ve výši 47 825,50 Kč.Z jaké příčiny byla směnečným platebním rozkazem přiznána částka 44 825,50 Kč jako náhrada nákladů řízení nelze s určitostí uzavřít. Ani odvolacímu soudu se nepodařilo orientačními propočty odhalit, jakým předpokladům by mohla tato částka odpovídat. Z provedeného pracovního výpočtu na č.l. 2, který ústí do správné částky 47 544,50 Kč, se nabízí možnost, že tento správný výpočet nebyl do směnečného platebního rozkazu správně přenesen. Ani tato možnost ale není zcela jistá.Směnečný platební rozkaz soudu prvního stupně proto byl odvolacím soudem v napadeném výroku o náhradě nákladů řízení změněn podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. při současném použití § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř. tak jak to vyplývá z výše uvedeného rozboru.Náhrada nákladů odvolacího řízení nebyla přiznána žádnému z účastníků. Neúspěch žalobkyně přesahuje její úspěch a žalovaným v tomto odvolacím řízení žádné nutné náklady řízení nevznikly, když neučinili v tomto odvolacím řízení žádný procesní úkon.