3 CO 53/2022-647 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce je společně se žalovaným spoluautorem, každý rovným dílem počítačových programů [anonymizována čtyři slova] a [jméno] (výrok I.), žalovanému uložil povinnost zdržet se zásahů do počítačových programů [anonymizována čtyři slova] a [jméno] jejich úpravou, aktualizací, upgradem, napodobeninou nebo obdobným způsobem, provedených bez písemného souhlasu žalobce (výrok II.) a povinnost předat žalobci vždy do 31. března každého kalendářního roku údaje o způsobu užití počítačových programů [anonymizována čtyři slova] a [jméno] za předchozí kalendářní rok v rozsahu: počet licencí udělených k užití těchto počítačových programů včetně jmenného seznamu nabyvatelů a držitelů licencí, kopií licenčních smluv a vyčíslení výnosů z poskytnutých, prodloužených či upravených nebo změněných licencí (výrok III.), v části, kde se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit mu podíl ve výši 2 400 000 Kč jako jedné poloviny na výnosech z autorských práv k počítačovým programům [anonymizována čtyři slova] a [jméno] za období od [datum] do [datum] spolu se zákonným úrokem z prodlení - z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 500 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 300 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 300 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, - z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, žalobu zamítl. (výrok IV.), konečně rozhodl, že právní základ žalobcem uplatněného nároku, aby mu žalovaný zaplatil podíl ve výši jedné poloviny na výnosech z autorských práv k počítačovým programům [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a [jméno] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] spolu se zákonným úrokem z prodlení, je opodstatněný s tím, že o výši tohoto nároku a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku ve věci samé (výrok V.). 2. Soud prvního stupně při rozhodování vyšel ze žaloby podané dne [datum], kterou se žalobce domáhal ochrany svých spoluautorských práv, když tvrdil, že spolu se žalovaným v letech 1992 až 2007 vytvořili počítačové programy [anonymizována čtyři slova] a [jméno], ale i další programy. Jednalo se o společné dílo, žalobce a žalovaný jsou tedy spoluautory předmětných programů. Dále uvedl, že za účelem společného výkonu autorských práv v roce 1992 uzavřeli ústní formou smlouvu o sdružení, které vystupovalo pod označením [anonymizováno], přičemž podíly obou spoluautorů na výnosech sdružení a výnosech z autorských práv měly být stejné. Licenční smlouvy s obchodními partnery (zákazníky) byly uzavírány na [právnická osoba], avšak peníze byly zasílány na účet žalovaného, ke kterému měl žalobce přístup. Žalobce dále popsal, že žalovaný s ním na konci roku 2007 přestal komunikovat, znemožnil mu účast na činnosti sdružení a odmítl mu poskytnout informace o výkonu autorských práv a povinností. Žalobce proto vystoupil ze sdružení a žádal vypořádání svého podílu. Pokud jde o předmětné programy, žalobce měl za to, že jde o autorská díla, přičemž autorská práva svědčí oběma spoluautorům společně a nerozdílně. Žalovaný v rozporu se zákonem užíval autorská díla výlučně sám a nevyplácel žalobci podíl na autorských odměnách. 3. Žalovaný po celou dobu řízení popíral, že žalobce je spoluautorem předmětných programů. Připustil, že žalovaný s ním spolupracoval v rámci sdružení [anonymizováno] a podílel se na distribuci a servisu předmětných programů. Nikdy však nebyl autorem v tom smyslu, že by předmětné programy vymyslel a naprogramoval, vklad žalobce do podnikání nepovažoval za autorský. Žalovaný dále potvrdil, že koncem roku 2007 se mezi účastníky objevily neshody a žalovaný dokonce zjistil, že žalobce začal sám prodávat předmětné programy třetím osobám. Fakticky proto spolu od začátku roku 2008 nespolupracují. Žalovaný měl žalobu za zcela nedůvodnou a navrhl její zamítnutí. 4. Soud prvního stupně o žalobě již jednou rozhodl rozsudkem ze dne 22. 12. 2016, č. j. 16 C 31/2010-302, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl s odůvodněním, že žalobci se nepodařilo prokázat, že je spoluautorem předmětných programů. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 5. 2018, č. j. 5 Co 50/2017-339. Na základě dovolání žalobce byl ale rozsudek vrchního soudu zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, č. j. 27 Cdo 3670/2018-364, s odůvodněním, že předchozí soudy se opomněly vypořádat s důkazem, který navrhl žalobce k prokázání svého spoluautorství a který spočíval ve znaleckém zkoumání shody zdrojových kódů programů [jméno] a [anonymizováno]. V návaznosti na tento rozsudek Nejvyššího soudu zrušil Vrchní soud v Praze svým usnesením ze dne 30. 11. 2020, č. j. 5 Co 50/2017-377, rozsudek soudu prvního stupně ze dne 22. 12. 2016 a uložil tomuto soudu doplnit dokazování. 5. Žalobce následně změnil žalobu ohledně formulace požadavku na předávání informací o užívání počítačových programů a také rozšířil požadavek na zaplacení podílu žalobce na výnosech užívání předmětných programů na částku 5 000 000 Kč s úrokem z prodlení, tuto změnu žaloby soud prvního stupně připustil usnesením ze dne 29. 12. 2021, č. j. 16 C 31/2010-517. 6. O takto změněném předmětu řízení následně soud prvního stupně rozhodl rozsudkem z 18. února 2022, č. j. 16 C 31/2010-605, který je částečně (ve výroku V.) rozsudkem mezitímním, neboť rozhodnuto bylo pouze o základu nároku žalobce na zaplacení podílu na výnosech užívání předmětných programů [anonymizována čtyři slova] a [jméno] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] spolu se zákonným úrokem z prodlení, s tím, že o výši tohoto nároku a o náhradě nákladů řízení mělo být rozhodnuto až v konečném rozsudku ve věci (§ 152 odst. 2 o. s. ř.). 7. Soud po zjištění, že žaloba byla podána k věcně i místně příslušnému soudu, provedl ve věci již v první fázi řízení rozsáhlé dokazování, které směřovalo především k prokázání, zda je žalobce (spolu) autorem předmětných programů. V řízení je totiž aktivně věcně legitimován jen skutečný spoluautor předmětných programů. Že je takovou osobou právě žalobce, bylo mezi účastníky sporné od samého počátku řízení a bylo tedy na žalobci, aby soudu své spoluautorství doložil. Žalobce proto (i k výzvám soudu ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř.) předložil řadu listin a navrhl svědky k prokázání svého tvrzení o spoluautorství k předmětným programům, žalovaný pak navrhoval důkazy zpochybňující žalobcovo spoluautorství. 8. Před vyhlášením rozsudku ze dne 22. 12. 2016 soud prvního stupně zjistil z provedených důkazů tyto skutečnosti: Podle přiznání k dani z příjmu fyzických osob za roky 2000 až 2007 žalobce v těchto letech vykazoval příjmy ve výši od 104 670 Kč (rok 2000) do 3 683 033 Kč (rok 2002), kdy šlo o podíl žalobce na výtěžcích sdružení. Žalobce v příslušných přílohách přiznání uváděl údaje o ostatních účastnících sdružení, kterými měli být [jméno] [příjmení] (žalovaný) s podílem 44 % a [jméno] [příjmení] s podílem 6 %. Jako předmět své činnosti žalobce ve formuláři uváděl tvorbu software. K jednotlivým daňovým přiznáním pak žalobce dokládal příjmové doklady prokazující zaplacení daně Finančnímu úřadu v [obec]. 9. Žalobce doložil přípis ze dne 9. 6. 2008, kterým oznamuje žalovanému, že vystupuje ze sdružení„ [anonymizována dvě slova]“, které mělo vzniknout podle § 829 a násl. občanského zákoníku za účelem společné činnosti při vývoji, tvorbě a prodeji softwaru podle autorského zákona. Podle dopisu ze dne [datum] žalovaný žalobci odpověděl, že ho mrzí, že žalobce odchází ze sdružení, a sliboval, že poskytne podklady pro vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Podle dopisu ze dne 19. 5. 2009, který žalovanému adresovala zástupkyně žalobce, byl žalovaný znovu žádán o vypořádání vzájemných vztahů týkajících se společné účasti v občanském sdružení [anonymizováno] a ve sdružení„ [právnická osoba]“. Žalovaný zástupkyni žalobce sdělil dopisem ze dne 28. 5. 2009, že žalobce byl skutečně jedním ze zakladatelů sdružení [anonymizováno] a že je možné jeho členství ukončit. Na to zástupkyně reagovala dopisem ze dne 16. 6. 2009 s tím, že je připravena jednat o majetkovém vypořádání sdružení [anonymizována dvě slova] založeného podle § 829 občanského zákoníku. Žalobce dále předložil soudu několik CD a flashdisk, na kterém jsou uloženy různé verze programu [anonymizováno]. Tato data byla následně přezkoumána soudním znalcem i znaleckým ústavem. 10. Žalovaný ke svému tvrzení o existenci občanského sdružení [anonymizováno] doložil potvrzení Ministerstva vnitra ze dne 18. 1. 2011, které potvrzuje existenci tohoto sdružení se sídlem [adresa]. [anonymizována dvě slova], [IČO]. Z informací o doménovém jméně týkajících se domény [webová adresa] soud prvního stupně zjistil, že držitelem doménového jména je sdružení [anonymizováno] a jako administrativní kontakt je uveden žalovaný. Doména byla registrována od 8. 3. 1999. 11. Na webových s