5 Cmo 1/2023-117 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně přiznal znalkyni z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , Anonymizováno, znalečné ve výši 17 774,90 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 52 Kč, celkem tedy částku 17 826,90 Kč. V odůvodnění usnesení uvedl, že znalkyně měla na základě usnesení ze dne 9. 3. 2022, č. j. 49 Cm 111/2021-52, vypracovat znalecký posudek z oboru , Anonymizováno, za účelem posouzení pravosti podpisů žalovaných 1. a 2. jako zástupců výstavce a zároveň jako avalistů na směnce, jež je předmětem řízení. Znalkyně vyúčtovala znalečné dne 12. 11. 2022, přičemž požadovala, aby jí bylo přiznáno znalečné ve výši 14 690 Kč a 21% daň z přidané hodnoty ve výši 3 084,90 Kč. Na náhradě hotových výdajů znalkyně požadovala částku 52 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty. Celkem tak znalkyní byla k náhradě uplatněna částka 17 838 Kč. Soud prvního stupně konstatoval, že požadavek na přiznání znalečného do výše 17 826,90 Kč odpovídá ve všech směrech vyhlášce č. 504/2020 Sb. K dani z přidané hodnoty z náhrady hotových výdajů, uvedl, že její náhradu nepřiznal, jelikož hotové výdaje se hradí ve skutečně vynaložené výši a v této ceně je již daň zahrnuta.2. Žalovaní 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) napadli usnesení včasnými odvoláními, v nichž navrhli jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítli, že jim nebyla zaslána kalkulace znalkyně, která tvoří podklad vyúčtování znalečného, a nemohli tak dovodit, zda a do jaké míry jsou úvahy soudu o přiznání znalečného relevantní či nikoli, potažmo, zda a do jaké míry specifikace vyúčtování odpovídá § 17 vyhlášky č. 504/2020 Sb. Soudu prvního stupně vytkli, že v odůvodnění usnesení neuvedl, dle jakých měřítek znalkyně zvolila odlišnou hodinovou sazbu odměny v tom kterém případě, byť rozmezí účtovaných sazeb se pohybuje v rozsahu stanoveném v § 2 odst. 1 výše uvedené vyhlášky. Odůvodněno není ani to, proč byla bez dalšího akceptována nejvyšší možná výše sazby odměny 450 Kč za hodinu, když vyhláška stanoví její rozsah od 300 Kč za hodinu do 450 Kč za hodinu. Žalovaní dále namítli, že není zřejmé, jak soud prvního stupně dospěl k závěru, že znalkyní účtovaných 35 hodin znalecké činnosti odpovídá rozsahu znalecké činnosti co do účelnosti a zda je tento počet hodin počtem přiměřeným. Rovněž není známo, resp. soudem prvního stupně není odůvodněno, z jakého důvodu znalkyně účtovala tou kterou hodinovou sazbou příslušný počet hodin znalecké činnosti. Závěr soudu prvního stupně je tak podle žalovaných neurčitý a nepřezkoumatelný. Žalovaní soudu prvního stupně vytkli, že akceptoval rozsah pěti hodin zkoumání sporného materiálu, když tímto materiálem byly toliko čtyři podpisy na dvou směnkách, a vyjádřili přesvědčení, že takto vysoký počet hodin nelze považovat za účelně vynaložený ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. Rovněž dvě hodiny strávené kompletací posudku neodpovídají času účelně vynaloženému, když za účelně vynaložený by bylo možno považovat čas v trvání jedné hodiny s ohledem na rozsah posudku v počtu pouhých čtrnácti listů.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž by za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2, písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaných nejsou důvodná.4. Podle ustanovení § 139 odst. 2 o. s. ř. byl-li podán znalecký posudek, vzniká právo na náhradu hotových výdajů a na odměnu (znalečné). Zvláštní předpisy stanoví, komu a v jaké výši se znalečné vyplácí.5. Předně je třeba uvést, že při stanovení odměny znalce je nutno vycházet nejen z odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu, ale i z množství účelně vynaložené práce, tedy z počtu hodin potřebných k provedení znaleckého úkonu, jak vyplývá z ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, v souvislosti s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb., o znalečném, podle něhož znalci náleží za každou hodinu práce účelně vynaložené na výkon znalecké činnosti odměna ve výši 300 až 450 Kč. Kromě odměny za podání posudku má znalec podle ustanovení § 10 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. právo na náhradu hotových nákladů, které účelně vynaložil k provedení úkonu. Seznam hotových výdajů, za které znalci náleží paušální náhrada, a výše těchto paušálních náhrad za hotové výdaje jsou stanoveny v příloze č. 2 téže vyhlášky, jak stanoveno v jejím § 13 odst. 1.6. Z obsahu spisu se podává, že soudem ustanovené znalkyni , tituly před jménem, , Anonymizováno, bylo usnesením soudu prvního stupně ze dne 9. 3. 2022, č. j. 49 Cm 111/2021-52, uloženo podat znalecký posudek s tím, že úkolem znalkyně bylo posoudit pravost podpisů žalovaných 1. a 2. jako zástupců výstavce , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a jako avalů za výstavce směnky, a to zda se jedná o pravé podpisy, případně zda podpisy mohly být na předmětnou směnku přeneseny technickými prostředky, popřípadě zda by mohlo dojít k padělání listiny, na kterou by byl přenesen pravý podpis. Znalecký posudek ze dne 12. 11. 2022 č. zp.: , Anonymizováno, znalkyní vypracovaný na základě uvedeného usnesení byl soudu prvního stupně předán dne 21. 11. 2022 spolu s vyúčtováním – daňovým dokladem č. , Anonymizováno, ze dne 12. 11. 2022, jímž znalkyně vyúčtovala odměnu ve výši 14 690 Kč, náhradu hotových výdajů ve výši 52 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 3 095,82 Kč. Pokud jde o odměnu, tuto znalkyně požadovala za převzetí materiálů a seznámení se s požadavkem za 2 hodiny práce v paušální výši 500 Kč, za zkoumání sporných materiálů za 5 hodin práce po 450 Kč, za zkoumání srovnávacích materiálů za 10 hodin práce po 450 Kč, za komparaci analýz sporných a srovnávacích materiálů za 7 hodin práce po 450 Kč, za dokumentaci nalezených znaků za 5 hodin práce po 450 Kč, za stylizaci a sepsání znaleckého posudku za 4 hodiny práce po 360 Kč a za kompletaci a vypravení znaleckého posudku za 2 hodiny práce po 300 Kč. Náhrada hotových výdajů sestává z poštovného ve výši 52 Kč. Znalkyně dále požadovala částku 3 095,82 Kč jako 21% daň z přidané hodnoty z odměny a z hotových výdajů.7. Odvolací soud konstatuje, že doba trvání jednotlivých úkonů potřebných k vypracování znaleckého posudku dle usnesení soudu prvního stupně ze dne 9. 3. 2022, č. j. 49 Cm 111/2021-52, jak znalkyní byla specifikována, je adekvátní znaleckému posudku ve věci podanému. Připomíná zároveň, že právní předpis nepožaduje, aby znalec nebo znalecký ústav předkládal soudu doklad o době trvání jednotlivých úkonů, v důsledku čehož je třeba při rozhodování o odměně znalce vycházet z hledisek stanovených zákonem. Odměnu znalce nebo znaleckého ústavu tak soud stanoví na základě své úvahy podle kritérií stanovených právním předpisem, jímž je vyhláška č. 504/2020 Sb. Za adekvátní považuje odvolací soud rovněž výši odměny, jak znalkyní byla vyúčtována za jednotlivé úkony v souvislosti s vypracováním znaleckého posudku vykonané. Vychází přitom z toho, že úkony spočívající ve zkoumání sporných a srovnávacích materiálů, v komparaci analýz sporných a srovnávacích materiálů a v dokumentaci nalezených znaků lze hodnotit jako úkony vysoké odbornosti, za které znalkyni náleží odměna ve výši 450 Kč za 1 hodinu práce. V případě ostatních úkonů se jedná o úkony nižší odbornosti, přičemž částky znalkyní za ně požadované odpovídají podle názoru odvolacího soudu stupni odbornosti potřebné k jejich vykonání (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb.).8. Ohledně paušální odměny ve výši 500 Kč za převzetí materiálů a seznámení se s požadavkem je pak třeba uvést, že tato je v souladu s bodem 2. přílohy č. 1 vyhlášky č. 504/2020 Sb. ve spojení s ustanovením § 5 odst. 1 a 2 téže vyhlášky.9. Pokud jde o daň z přidané hodnoty, tato znalkyni náleží nejen z odměny jí přiznané za vykonané úkony, nýbrž i z hotových výdajů. Tento závěr vychází z ustanovení § 17 odst. 1 písm. e/ a h/ vyhlášky č. 504/2020 Sb., ze kterého nepochybně vyplývá, že vyhláška předpokládá zvýšení hotových výdajů o daň z přidané hodnoty, pakliže znalec je plátcem této daně. Nebylo tak namístě znalkyní vyúčtovanou daň z přidané hodnoty krátit o daň z hotových výdajů, jak učinil soud prvního stupně. Vzhledem k tomu, že znalkyně se proti usnesení neodvolala a že právní postavení žalovaných 1. a 2. jako odvolatelů se na základě jimi podaných odvolání nemůže zhoršit, nebylo možno v tomto směru výrok usnesení změnit, neboť v dané věci nejde o žádný z případů uvedených v ustanovení § 212 odst. 1, písm. a/ až d/ o. s. ř., kdy odvolací soud není vázán mezemi odvolání.10. Výhrady, jimiž žalovaní zpochybňovali oprávněnost výše účtované odměny, která podle nich neodpovídá míře náročnosti a době na znaleckém posudku znalkyní strávené, tak nejsou namístě, když zdůraznit je třeba zejména to, že znalkyně zkoumala čtyři podpisy pocházející od dvou fyzických osob a že se tak ve své podstatě jedná o čtyři zcela samostatná znalecká zkoumání, kdy popsat a vyhodnotit bylo třeba každý ze zkoumaných podpisů (v případě každého