5 Cmo 68/2022-85 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou s návrhem na vydání směnečného platebního rozkazu podanou u soudu prvního stupně dne 8. 2. 2022, ve znění jejího doplnění ze dne 18. 2. 2022, se žalobkyně proti žalovaným 1., 2. a 3. (dále jen „žalovaní“) domáhala zaplacení částky 433 694,36 Kč se 6% úrokem ročně z této částky od 12. 3. 2020 do zaplacení a směnečnou odměnou ve výši 1 445,65 Kč ze směnky vystavené podle tvrzení v žalobě žalovaným 1. v Plzni dne 30. 1. 2017 na řad , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a následně rubopisem převedené na žalobkyni. Žalovaní 2. a 3. převzali za úhradu závazků výstavce z předmětné směnky směnečné rukojemství. Směnka nebyla žalovanými v den 11. 3. 2020, kdy se stala splatnou, uhrazena. Uhrazena nebyla ani následně na základě písemné výzvy žalobkyně.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 25. 2. 2022, č. j. 7 Cm 22/2022-26, proti kterému podal žalovaný 3. v zákonem stanovené lhůtě námitky. Uvedl v nich, že dne 18. 1. 2022 byla uzavřena dohoda o podmínkách úhrady dluhu mezi žalobkyní a , Anonymizováno, , jednatelkou žalované 1. (dále jen „Dohoda“), jejímž předmětem bylo uznání a závazek jmenované uhradit závazky žalované 1. související se směnkou či zajistit jejich úhradu ve lhůtách a za podmínek v Dohodě sjednaných. Jednalo se o závazek k úhradě směnečného peníze ve výši 433 694,36 Kč, účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení žalobkyně ve výši 25 071 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z dlužných částek. , Anonymizováno, se tak stala novým dlužníkem žalobkyně namísto žalované 1. coby původního dlužníka. S odkazem na ustanovení § 1891 o. z. žalovaný 3. namítl, že uzavřením Dohody došlo ke změně obsahu závazku rušící dosavadní závazek a k jeho nahrazení novým závazkem ve smyslu ustanovení § 1902 o. z. Vůči žalovanému 3. tak nelze nárok uplatnit, neboť nebyl účastníkem Dohody. Vzhledem k novaci závazku a ke změně v osobě dlužníka jsou podle žalovaného 3. naplněny předpoklady pro zamítnutí žaloby vůči němu z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace.3. Žalobkyně ve vyjádření ze dne 19. 5. 2022 uvedla, že , Anonymizováno, na základě Dohody přistoupila k příslušným dluhům vedle původních dlužníků z dotčené směnky. Ze strany žalobkyně nedošlo k žádné dohodě se žalovanými ohledně zrušení jejich dluhů či nahrazení jejich závazků závazky ze strany , Anonymizováno, . Žalobkyně vzala zároveň žalobu zpět v rozsahu směnečného peníze ve výši 200 000 Kč s odůvodněním, že tato částka byla uhrazena , Anonymizováno, dne 19. 4. 2022. Směnečný úrok tak žalobkyně nadále požadovala za dobu od 19. 4. 2022 do zaplacení pouze z částky 233 694,36 Kč.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně rozhodl, že zpětvzetí žaloby ze dne 19. 5. 2022 není ve vztahu k žalovaným 1. a 2. účinné (výrok I.), že směnečný platební rozkaz se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 3. v rozsahu povinnosti zaplatit směnečný peníz ve výši 200 000 Kč se 6% úrokem od 20. 4. 2022 do zaplacení zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje (výrok II.) a že směnečný platební rozkaz se ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 3. zrušuje ve výroku o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Rozsudkem bylo dále rozhodnuto o ponechání směnečného platebního rozkazu v platnosti ve vztahu mezi žalobkyní a žalovaným 3. v rozsahu povinnosti zaplatit směnečný peníz ve výši 233 694,36 Kč se 6% úrokem z částky 433 694,36 Kč od 12. 3. 2020 do 19. 4. 2022 a z částky 233 694,36 Kč od 20. 4. 2022 do zaplacení a dále v rozsahu směnečné odměny ve výši 1 445,65 Kč (výrok IV.) a o povinnosti žalovaného 3. zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 78 349,70 Kč k rukám jejího zástupce (výrok V.).5. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že žalobkyní předložená směnka obsahuje veškeré náležitosti platné směnky vlastní, že žalobkyně je jejím řádným majitelem a že žalovaný 3. je z ní zavázán jako směnečný rukojmí. Soud prvního stupně připomněl, že závazek žalovaného 3. je bezprostřední, nikoli odvozený od závazku výstavce směnky. Jedná se tedy o závazek samostatný a na jeho existenci nemá Dohoda mezi žalobkyní a , Anonymizováno, jako třetí osobou žádný vliv. Z Dohody je zřejmé, že jejími stranami nebyla žalovaná 1. a dále, že , Anonymizováno, se zavázala „uhradit dále uvedené závazky společnosti související se směnkou či zajistit jejich úhradu“. Ze žádného ustanovení Dohody nelze dovodit, že by namísto dosavadního dlužníka vstupoval nový dlužník ze samostatného právního poměru nebo s povinností plnit jiný předmět a že by se jednalo o novaci. Uzavřením Dohody tedy došlo ke vzniku mimosměnečného závazku , Anonymizováno, k úhradě dluhu v Dohodě specifikovaného. Jmenovaná se přistoupením k dluhu stala dalším dlužníkem vůči žalobkyni, a to za současného trvání závazků všech osob zavázaných ze směnky. Směnečný platební rozkaz byl proto výrokem IV. rozsudku ponechán vůči žalovanému 3. v platnosti v rozsahu nároků, jak zůstaly předmětem řízení po jeho částečném zastavení na základě částečného zpětvzetí žaloby a částečném zrušení směnečného platebního rozkazu vůči tomuto žalovanému výrokem II., který je odůvodněn ustanovením § 96 odst. 2 a 4 o. s. ř. Jak soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku uvedl, směnečný platební rozkaz byl vůči žalovanému 3. zrušen i v navazujícím výroku o náhradě nákladů řízení (výrok III.). Výrok I. rozsudku je odůvodněn ustanovením § 96 odst. 5 o. s. ř., když žaloba byla vůči žalovaným 1. a 2. částečně vzata zpět až poté, co ve vztahu k nim nabyl směnečný platební rozkaz právní moci. Odůvodnění výroku V. rozsudku vychází z ustanovení § 142 odst. 1 ve spojení s § 146 odst. 2, druhá věta o. s. ř., podle kterých právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno úspěšné žalobkyni proti podlehnuvšímu žalovanému 3. Zároveň důvodem částečného zpětvzetí žaloby byla skutečnost, že na dluh bylo po vydání směnečného platebního rozkazu částečně plněno. Náklady řízení byly žalobkyni přiznány v rozsahu soudního poplatku za žalobu, odměny za zastupování žalobkyně advokátem, režijních paušálů a náhrady za daň z přidané hodnoty.6. Žalovaný 3. podal proti výrokům IV. a V. rozsudku včasné odvolání, ve kterém navrhl zrušení rozsudku v rozsahu těchto výroků a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Setrval na tom, že uzavřením Dohody došlo k privativní novaci, kdy zanikl závazek výstavce směnky a byl nahrazen novým závazkem , Anonymizováno, . Podle žalovaného 3. tento názor plyne i z toho, že žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu částky 200 000 Kč na základě úhrady provedené , Anonymizováno, . Žalovaný 3. dále namítl, že postup soudu prvního stupně, který zamítl návrh na provedení důkazu pokladním dokladem , právnická osoba, . ze dne 6. 6. 2022, kdy byla jmenovanou na směnečný dluh uhrazena částka 10 000 Kč, je v rozporu s právním hodnocením soudu ve věci samé a naplňuje odvolací důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. d/ a § 205 odst. 2 písm. e/ o. s. ř. O tuto částku měla být částka 233 694,36 Kč uvedená ve výroku IV. rozsudku ponížena. Poníženo mělo být i související příslušenstvím.7. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného rozsudku ve výrocích IV. a V. jako věcně správného a přiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení proti žalovanému 3. Uvedla, že , Anonymizováno, přistoupila k příslušným dluhům vedle původních dlužníků z dotčené směnky. K žádné dohodě žalobkyně se žalovaným 3. ohledně zrušení jeho dluhů či nahrazení jeho závazků závazkem ze strany , Anonymizováno, , natož pak k převodu jeho závazků z titulu směnečného rukojemství nedošlo. Žalobkyně se vůči jmenované pouze zavázala, že pokud budou její závazky hrazeny řádně a včas, nebude vymáhat závazky ze směnky v soudních ani jiných řízeních. Tento závazek však nebyl s ohledem na neplnění závazků ze strany , Anonymizováno, účinný, a to ani vůči ní ani vůči žalovaným. To, že se žalobkyně vůči žalovaným nadále nedomáhá nároků v rozsahu úhrady částky 200 000 Kč , Anonymizováno, , nemá jakýkoli vliv na existenci zbývajících závazků žalovaných.8. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním dotčených výrocích IV. a V. podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při projednání námitek žalovaného 3. a správnosti závěrů soudem prvního stupně na základě toho přijatých.9. Podle čl. I. § 30 odst. 1 zákona č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSŠ“), může být zaplacení směnky pro celý směnečný peníz nebo pro jeho část zaručeno směnečným rukojemstvím. Podle čl. I. § 32 odst. 1 ZSŠ je směnečný rukojmí zavázán jako ten, za koho se zaručil. Podle čl. I. § 31 odst. 4 ZSŠ je třeba v prohlášení udat, za koho se přejímá. Není-li to udáno, platí, že se přejímá za výstavce. Podle čl. I. § 78 odst. 1 ZSŠ je výstavce vlastní směnky zavázán stejně jako příjemce cizí