5 Cmo 69/2023-42 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou ze dne 9. 1. 2023 se žalobce domáhal vydání směnečného platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci směnečný peníz v částce 1 157 862,40 Kč s 6% úroky ročně od 8. 11. 2022 do zaplacení z částky 1 157 862,40 Kč a směnečnou odměnu ve výši 3 859,50 Kč s tím, že dne 7. 10. 2019 vystavil Roman Kováč směnku vlastní, na jejímž základě se zavázal zaplatit na řad žalobce směnečnou sumu 1 157 862,40 Kč. Směnka byla splatná 7. 11. 2022 v sidle žalobce. Zaplacení směnky bylo zaručeno směnečným rukojemstvím žalované.2. Dne 14. 4. 2023 byl ve věci vydán směnečný platební rozkaz č. j. 37 Cm 6/2023-12. Směnečný platební rozkaz byl dodán do datové schránky žalované dne 21. 4. 2023.3. Písemným podáním ze dne 4. 5. 2023 doručeným soudu dne 6. 5. 2023 ve lhůtě pro odvolání žalovaná požádala soud o možnost zaplatit dluh ve splátkách. Žalovaná uvedla, že předmětnou směnkou byl zajištěn dluh z manželova podnikání. Manžel žalované v roce 2019 dosáhl obratu 5,8 mil. Kč a jeho podnikání bylo bezproblémové, podnikal v cestovním ruchu a zajišťoval oficiální hotelovou dopravu. Pandemií COVID-19 bylo podnikání manžela žalované velmi postiženo a s výpadkem příjmů nebylo možné dle žalované nadále platit dluh zajištěný předmětnou směnkou. Manžel žalované byl nucen v říjnu 2022 vstoupit do insolvence a prochází osobním bankrotem. Žalovaná pracuje ve společnosti , Anonymizováno, a s manželem má dvě nezletilé děti. Žalovaná dlužnou částku nemá a v dohledné době mít nebude.4. K výzvě odvolacího soudu žalovaná doplnila, že splácí hypotéku ve výši splátek po 7 484 Kč a 5 659 Kč. Za bydlení vydá 9 620 Kč. Splátku je schopna žalovaná platit ve výši 5 000 až 7 000 Kč, maximálně po přepočítání všech možností 18 000 Kč.5. Žalobce uvedl, že je ochoten s ohledem na výši dluhu poskytnout možnost úhrady předmětného závazku žalované v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 55 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.6. Odvolací soud přezkoumal směnečný platební rozkaz v odvoláním dotčeném rozsahu, tedy co do lhůty k plnění podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.7. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.8. V odvolacím řízení doložila žalovaná k výzvě soudu rodné listy svých nezletilých dětí , Anonymizováno, . Žalovaná doložila potvrzením zaměstnavatele svůj měsíční příjem ve výši 34 660 Kč. Žalovaná doložila, že má uzavřenu smlouvu o úvěru s , právnická osoba, . na nemovitou věc – bytovou jednotku v obci , adresa, .9. Dle listin doložených žalovanou a insolvenčního rejstříku stále probíhá insolvenční řízení vedené na dlužníka , Anonymizováno, u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 60 INS 15598/2022, v němž bylo povoleno 5. 10. 2022 oddlužení.10. Podání žalované ze dne 4. 5. 2023 posoudil odvolací soud podle jeho obsahu (§41 odst. 2 o. s. ř.) jako odvolání proti lhůtě plnění k zaplacení směnečného penízu ve výši 1 157 862,40 Kč s 6% úrokem ode dne 8. 11. 2022 z této částky do zaplacení, směnečné odměny 3 859,50 Kč a náhrady nákladů řízení 58 686,60 Kč, jak bylo uloženo směnečným platebním rozkazem, a to s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021 sp. zn. 29 Cdo 3150/2019, kdy Nejvyšší soud uzavřel, že jakkoli nebude obecně žádoucí, aby v souvislosti s rozhodováním o podaných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu docházelo k dalšímu oddalování povinnosti plnit na směnku, nelze vyloučit, že okolnosti případu budou v poměrech konkrétní věci vyžadovat (i s vědomím toho, že jde o postup výjimečný a odchylující se od zákonné zásady), aby soud určil delší lhůtu k plnění, případně rozložil plnění dlužné částky do splátek, jejichž výši a splatnost současně určí. Učiní-li tak, stane se směnečný platební rozkaz vykonatelným až uplynutím nově stanovené lhůty, případně – ve vztahu k jednotlivým splátkám – okamžikem, kdy nastane jejich splatnost.11. Pak tedy vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci odvolací lhůty proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 14. 4. 2023, č. j. 37 Cm 6/2023-12 požádala soud o změnu lhůty plnění uložené tímto platebním rozkazem, lze o takovém návrhu rozhodnout za podmínek § 160 odst. 1 o. s. ř.12. Odvolací soud nezpochybňuje, že žalovaná v souvislosti s insolvenčním řízením jejího manžela, jenž je výstavcem předmětné směnky, prochází složitým obdobím. Současně však odvolací soud nemůže přehlížet práva žalobce, který v tomto řízení uplatnil za žalovanou důvodně pohledávku ze směnky. Žalovaná navrhla výši splátek (a to i v maximálně navržené podobě 18 000 Kč měsíčně), která by znamenala, že by pohledávka nebyla zaplacena ani do pěti let. Navíc odvolací soud doplňuje, že žalovaná popsala své příjmy a výdaje tak, že rozhodně není jasné, z čeho by platila jí navrhovanou splátku 18 000 Kč. Žalovaná totiž doložila příjem ve výši 34 660 Kč, když sama popsala výdaje na hypotéku a bydlení tak, že jí měsíčně zůstává pouze částka zhruba 11 000 Kč.13. Za těchto okolností nelze mít žádost žalované o povolení splátek za důvodnou tak, jak ona navrhovala. Nicméně odvolací soud povolil splátky, které navrhl sám žalobce, neboť není důvodu tento benefit žalované odepřít.14. Odvolací soud proto postupoval dle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a změnil směnečný platební rozkaz soudu prvního stupně ze dne 14. 4. 2023, č. j. 37 Cm 6/2023-12 v části ohledně lhůty k plnění, ale pouze tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.15. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., když žalobci v odvolacím řízení náklady nevznikly.