5 Cmo 77/2023-151 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobce se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) dne 3. 10. 2022 proti žalovaným 1., 2. domáhal zaplacení směnečného peníze ve výši 518 729 Kč s úrokem 6 % ročně z částky 518 729 Kč od 17. 10. 2021 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 1 729,16 Kč. Žalobce svůj nárok uplatnil s tím, že je majitelem směnky vlastní vystavené na částku 518 729 Kč žalovaným 1. dne 8. 1. 2021 v Praze na řad žalobce splatné bez protestu dne 16. 10. 2021, kterou avaloval žalovaný 2. Dne 14. 9. 2022 zaslal žalobce žalovaným výzvu k plnění, žalovaní na tuto výzvu nijak nereagovali.2. Soud prvního stupně vyhověl žalobě směnečným platebním rozkazem ze dne 31. října 2022, č. j. 73 Cm 115/2022-16.3. Proti směnečnému platebnímu rozkazu podali žalovaní včasné a odůvodněné námitky, ve kterých uvedli, že předmětná směnka byla vystavena jako zajištění zápůjčky, což vyplývá z článku 7 smlouvy o zápůjčce, označené jako „, Anonymizováno, “ ze dne 8. 1. 2021. Závazek ovšem z předmětné smlouvy o zápůjčce nikdy nevznikl, neboť smlouva nebyla podepsána žalobcem, nýbrž , Jméno advokáta A, , aniž by ze smlouvy vyplývalo, proč tak měl učinit, že by měl žalobce zastupovat, natož aby z ní vyplývalo, na základě jakého právního titulu tak měl učinit. Zároveň , Jméno advokáta A, žalovanému 1. žádné peněžní prostředky neposkytl, byť smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle žalovaných tak nelze než uzavřít, že předmětná smlouva o zápůjčce je nicotná, když nebyla podepsána smluvními stranami. Dále žalovaní namítli, že pokud by však žalobce nebo , Jméno advokáta A, žalovanému 1. nějaké finanční prostředky přeci jen poskytli, vznikl by tím s ohledem na reálnou povahu zápůjčky zvláštní závazek, jehož obsah se s ohledem na neexistenci jiných ujednání řídil zákonnými ustanoveními obsaženými v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to včetně splatnosti, která by byla závislá na uplatnění postupu podle § 2393 o. z. ze strany zapůjčitele. K tomu však doposud nedošlo, a i kdyby došlo, není to podstatné, neboť se jedná o odlišný závazek od závazku, který měla zde předmětná směnka zajišťovat. S ohledem na uvedené žalovaní vznesli námitku neexistence kauzy, kterou směnka měla zajišťovat, kdy dle nich směnkou zajištěný závazek ze zápůjčky buď nevznikl, nebo není splatný.4. Při jednání soudu dne 11. ledna 2023 dále žalovaní doplnili svou obranu tak, že v návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalobce neuvedl, že jde o směnku zajišťovací vztahující se k zajišťovanému smluvnímu závazku a dále, že již v námitkách žalovaní uváděli, že částka nebyla žalobcem poskytnuta.5. Žalobce se k námitkám žalovaných vyjádřil tak, že smlouva o zápůjčce je sepsána pouze v anglické jazykové verzi, kdy , Jméno advokáta A, je podepsán s funkcí „, Anonymizováno, “. Pojem „, Anonymizováno, “ označuje v anglickém jazyce zástupce, náhradníka, substituta nebo jinou osobu, která je jmenována, zmocněna, aby jednala za jinou osobu. Žalovaným bylo dobře známo, že , Jméno advokáta A, disponoval plnou mocí k jednání za žalobce, což žalobce prokázal v řízení emailovou komunikací s žalovaným 2. Žalobce dále nesouhlasil s tvrzením žalovaných, že pokud by žalobce nebo , Jméno advokáta A, poskytli žalovaným finanční prostředky, řídila by se smlouva o zápůjčce § 2390 a násl. o. z. Dle žalobce se nejedná o reálný kontrakt, který vzniká až předáním věci, tedy částky 500 000 Kč, na kterou byla smlouva o zápůjčce uzavřena. Smlouva o zápůjčce je platným ujednáním a směnka je řádným a platným zajišťovacím prostředkem vrácení poskytnutých finančních prostředků.6. Napadeným rozsudkem ponechal soud prvního stupně směnečný platební rozkaz v platnosti v celém rozsahu (výrok I.) a žalovaným 1., 2. uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 25 942 Kč (výrok II.).7. V odůvodnění rozsudku soud prvního stupně uvedl, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem jednajícím , Jméno advokáta A, jako zástupcem na základě plné moci a žalovaným 1. jako vydlužitelem zastoupeným žalovaným 2. jako jednatelem byla sepsána smlouva o zápůjčce, kdy k zajištění závazku z této smlouvy byla žalovaným 1. vystavena předmětná směnka, kterou avaloval žalovaný 2.. Soud prvního stupně pro nadbytečnost neprovedl důkaz účastnickým výslechem žalobce, výslechem svědka , Jméno advokáta A, a ani dokladem o poskytnutí finančních prostředků žalobcem žalovaného 1. Pokud jde o jednotlivé námitky žalovaných, soud prvního stupně dospěl k závěru, že jsou dílem nedůvodné a dílem opožděné a nadto též nedůvodné. Předně na podkladě zjištěného skutkového stavu byla vyvrácena námitka, že závazek ze smlouvy o zápůjčce zajištěný směnkou nikdy nevznikl, neboť bylo zjištěno, že shodnou vůlí stran bylo, aby byla uzavřena mezi žalobcem zastoupeným zmocněncem na základě plné moci a žalovaným 1. zastoupeným žalovaným 2. jako jednatelem. S ohledem na to je pak bez právního významu námitka, že , Jméno advokáta A, (zmocněnec žalobce) žalovanému 1. neposkytnul žádné finanční prostředky; k tomu nebyl žádný důvod, když nebyl stranou smlouvy o zápůjčce, nýbrž zmocněncem žalobce (zapůjčitele). Na podkladě zjištěného skutkového stavu je nedůvodná též námitka, že pokud by žalobce nebo , Jméno advokáta A, žalované 1. nějaké finanční prostředky přeci jen poskytli, vznikl by tím s ohledem na reálnou povahu zápůjčky zvláštní závazek, jehož obsah se s ohledem na neexistenci jiných ujednání řídil zákonnými ustanoveními obsaženými v § 2390 a násl. o. z. Směnka zajišťuje závazek žalovaného 1. ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalobcem, kdy tato smlouva stanoví v článku 5 splatnost zápůjčky, pročež dispozitivní právní úprava splatnosti v § 2393 odst. 1 o. z. se neuplatní a vypovězení není ke splatnosti směnkou zajištěného závazku třeba. Pokud žalovaní až při jednání soudu namítali, že v návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu žalobce neuvedl, že jde o směnku zajišťovací vztahující se k zajišťovanému smluvnímu závazku, taková námitka je opožděná, když byla uplatněna zjevně po uplynutí lhůty pro podání námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu (srov. § 175 odst. 1 a 4 o. s. ř.). Nadto není námitka ani důvodná, když není povinností žalobce tvrdit v návrhu na vydání směnečného platebního rozkazu cokoli o kauzálních vztazích vedoucích k vystavení směnky. Směnka samotná je dostačujícím důvodem žalobcova nároku na plnění z titulu postižných práv, což je dáno povahou směnky jakožto abstraktního cenného papíru. Konečně pokud žalovaní při jednání dále uplatnili obranu, že „již v námitkách žalovaní uváděli, že částka nebyla žalobcem poskytnuta“, není tomu tak. Tato námitka byla uplatněna až při jednání soudu a je proto též opožděná (srov. § 175 odst. 1 a 4 o. s. ř.). V námitkách takové tvrzení není uplatněno, neboť se zde žalovaní omezili výhradně na tvrzení ohledně , Jméno advokáta A, . Z výše uvedených důvodů tak soud rozhodl o ponechání směnečného platebního rozsudku v platnosti, a to v celém rozsahu (bod I. výroku). Výrok ohledně náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení tvořená náklady jeho právního zastoupení.8. Žalovaní 1., 2. podali proti rozsudku v plném rozsahu včasné odvolání, v němž namítli zejména nepřezkoumatelnost rozsudku soudu prvního stupně, který se podle odvolatelů nedostatečně vypořádal s provedenými i neprovedenými důkazy, nepřijal srozumitelné závěry o skutkovém i právním hodnocení věci a rozhodl nesprávně. Žalovaní zdůraznili, že předmětná směnka byla vystavena jako zajištění zápůjčky dle smlouvy označené jako „, Anonymizováno, “ ze dne 8. 1. 2021. Závazek ze smlouvy nikdy nevznikl, neboť smlouva byla podepsána , Jméno advokáta A, nikoli žalobcem a ze smlouvy nevyplývá, že by , Jméno advokáta A, měl žalobce zastupovat. Smlouvu označili odvolatelé za nicotnou. , Jméno advokáta A, , přestože smlouvu podepsal, neposkytl žalovanému 1. žádné finanční prostředky. I kdyby , Jméno advokáta A, nebo žalobce poskytli peněžní prostředky žalovanému 1., závazek by se měl vzhledem k jeho povaze řídit ustanoveními § 2390 a násl. o. z., k čemuž také nedošlo. Rovněž žalovaní namítli, že uplatnění zajišťovací směnky představuje přípustný způsob realizace zajištění jen tehdy, pokud dlužník nesplnil včas směnkou zajištěný závazek ze smlouvy, a to i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2021 sp. zn. 29 Cdo 1367/2019. Námitkou, že pohledávka nikdy nevznikla, popřípadě zanikla, je povinen se soud zabývat. Žalovaní navrhli zrušení přezkoumávaného rozsudku.9. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.10. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek podle ustanovení § 212 a násl. o. s. ř. Předmětem odvolacího řízení bylo přezkoumání věcné správnosti rozsudku soudu prvního stupně vydaného v řízení o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu (§ 175 odst. 4 o. s. ř.). Základ přezkumné činnosti odvolacího soudu tak spočíval v hodnocení správnosti postupu soudu prvního stupně při