5 Cmo 96/2023-231 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou soudu prvního stupně dne 30.5.2022 se žalobkyně domáhala na žalovaných zaplacení směnečné pohledávky ve výši 2 812 500 Kč s příslušenstvím a odměnou s odkazem na směnku vlastní vystavenou společností , právnická osoba, dne 1.12.2017, avalovanou žalovanými 1. a 2. (dále jen „žalovaní“) se splatností dne 9.10.2021.2. Soud tomuto návrhu vyhověl a vydal dne 24.6.2022 směnečný platební rozkaz, proti kterému podali žalovaní v zákonné lhůtě shodné námitky, ve kterých uvedli, že předmětná směnka byla původně blankosměnkou vystavenou k zajištění závazků ze Smlouvy o franšízingu a o zajištění reklamních a propagačních služeb ze dne 1.12.2017 (dále jen „Smlouva“), jež byla uzavřena mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, s tím, že žalovaní mají postavení směnečných rukojmí. Žalobkyně byla oprávněna vyplnit blankosměnku v případě, kdy její výstavce neuhradí řádně a včas jakoukoli peněžitou pohledávku vyplývající z výše uvedené smlouvy, přičemž den splatnosti může být nejdříve den, ke kterému došlo k zániku smlouvy. Žalovaní namítli nesprávné vyplnění blankosměnky v rozsahu směnečné sumy a rovněž zpochybnili výši příslušenství a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně neprokázala, že při vyplnění listiny postupovala v souladu s čl. 8.5 Smlouvy a v návrhu neuvedla, že uplatňuje nárok ze zajišťovací blankosměnky. Dle žalovaných proto nebyly naplněny smluvní podmínky pro vyplnění blankosměnky s tím, že nedošlo k zániku smlouvy v důsledku její výpovědi, odstoupením nebo uplynutím lhůty, na kterou byla sjednána. Odstoupení žalobkyně od smlouvy ze dne 17.8.2021 považují žalovaní za neplatné. Žalobkyní tvrzené porušení smluvních podmínek v čl. 4.2, čl. 3.6 a) ii. a čl. 3.6 d) předpokládá, že restaurace bude otevřená a v provozu. Restaurace byla od roku 2020 uzavřena v důsledku epidemie covid-19 a následně v důsledku protiprávního jednání města , adresa, , tedy nikoli vinou výstavce směnky s tím, že tento stav trvá doposud. Výstavce směnky provozoval restauraci na základě nájemní smlouvy, kdy došlo s odkazem na e-mail ze dne 22.9.2021 ke změně nájemce na společnost , právnická osoba, s tím, že poté město , adresa, nájemní smlouvu vypovědělo a následně protiprávně vniklo do prostor restaurace a vyměnilo zámky, proti čemuž bylo vydáno předběžné opatření Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7.4.2021, č. j. 0Nc 8105/2021-49. Žalovaní mají za to, že výstavce směnky plnil smluvní podmínky, prováděl reklamu a propagaci služeb, i když byla restaurace uzavřena. Přitom žalobkyně byla ze strany výstavce informována o uzavření restaurace v důsledku protiprávního jednání města , adresa, . Na základě výše uvedeného měla být směnečná suma vyplněna ve výši 0 Kč. Pokud by snad žalobkyni měl vzniknout nárok na slevu z ceny za provádění reklamy a propagační služby dle čl. 5.5, tak pouze za období od září do prosince 2021, neboť případný uplatněný nárok na další období dosud není splatný. Směnečná suma tak měla být vyplněna na 15 000 Kč, což odpovídá slevě 10 % z ceny za provádění reklamy za výše uvedené období ve výši 150 000 Kč. Za celé období od září 2021 do prosince 2027 tak 10% sleva představuje částku 281 250 Kč, na kterou měla být směnka vyplněna. Žalovaní v rámci námitek uplatnili námitku započtení své pohledávky ve výši 3 752 615 Kč dle čl. 5.10 c) Smlouvy proti uplatněnému nároku žalobkyně. Dále uvedli, že k uzavření Smlouvy a k vystavení blankosměnky došlo dříve, než bylo výstavci plněno dle smluv o dílo ze dne 10.10.2017. Žalobkyně přitom plnění za prováděnou reklamu nehradila výstavci, nýbrž k rukám architekta a zhotovitele dle čl. 5.10 a),b) smlouvy. Cena díla byla nepřiměřeně vysoká a výběr architekta a zhotovitele včetně sjednaných smluvních podmínek nemohl výstavce ovlivnit. Výstavce směnky a žalovaní byli proto žalobkyní uvedeni v omyl ohledně hodnoty díla, za které ručili předmětnou směnkou. Žalobkyně jednala v rozporu s dobrými mravy a nesvědčí ji soudní ochrana. Žalovaní mají dále zato, že postup žalobkyně při uplatnění nároku je v rozporu s dobrými mravy, neboť výstavce investoval do vybavení restaurace značné prostředky a předpokládal dlouholetý provoz podniku. Stanovení výše ceny za provádění reklamy zohlednilo jedinečný a unikátní prostor restaurace a žalobkyně tak měla zájem na své prezentaci. Případný nový provozovatel tak přijde zcela zdarma k investičně zhodnocenému prostoru restaurace.3. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření ze dne 12.8.2022 zejména uvedla, že žalovaní jako směneční rukojmí mohou uplatnit pouze takové námitky, které se zakládají na jejich vztazích k majiteli směnky, nikoliv na vztazích avaláta k majiteli směnky. Směnečný rukojmí tak nemůže namítat cokoliv z kauzálních vztahů avaláta k věřiteli, ledaže by majitel směnky uzavřel se směnečnými rukojmími směnečnou smlouvu, v níž by byly dohodnuty podmínky, za kterých může majitel uplatnit směnku vůči rukojmímu. Je na žalovaných, aby existenci takové směnečné smlouvy prokázali. Důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek, a to i v případě negativních tvrzení tíží žalované. Dále uvedla, že směnečný zákon nerozlišuje směnky na platební a zajišťovací. Směnka jako taková tak představuje nesporný, abstraktní a přísný závazek z cenného papíru, aniž „zajišťovací směnka“ je speciálním druhem směnky. Ohledně naplnění podmínek pro vyplnění blankosměnky žalobkyně uvedla, že platně a účinně odstoupila od Smlouvy v důsledku porušení podmínek smlouvy, a to dopisem ze dne 17.8.2021. Výstavce směnky nejméně od 2.11.2020 neprovozoval hostinskou činnost, nepodával, neprodával a neprezentoval výrobky žalobkyně dle podmínek smlouvy. Žalobkyně doplnila, že v období uzavření provozoven následkem epidemie COVID-19 od smluv neodstupovala a snažila se vyjít vstříc svým partnerům, v tomto případě vyzvala výstavce ke sjednání nápravy dopisem ze dne 29.7.2021. Žalobkyně odstoupila od smlouvy až po několika měsících od okamžiku, kdy provozovny mohly být opět otevřené, výstavce směnky však svou provozovnu na adrese , adresa, již neobnovil. Vzhledem k uzavřené provozovně neobnovením provozu výstavce směnky neprováděl reklamní činnost specifikovanou ve smlouvě. Skutečnost, že provozovna zůstala uzavřena v důsledku jednání třetí osoby však nemůže jít k tíži žalobkyně, která by se následně mohla domáhat náhrady škody. V důsledku odstoupení od Smlouvy je námitka žalovaných týkající se slevy z ceny za provádění reklamy nepodstatná. Směnečný peníz tak odpovídá výši slevy za provádění reklamy za období od 1.9.2021 do 30.11.2027, přičemž žalobkyně nepožaduje plnění za období, kdy byla restaurace uzavřena v důsledku pandemie covid-19. Dle smluvního ujednání představuje cena provádění reklamních služeb za celé období 10 let (-120 měsíců) částku 5 445 000 Kč (včetně DPH). Jeden měsíc tak představuje částku 37 500 Kč bez DPH. Jelikož k ukončení provozu došlo o 75 měsíců dříve, požaduje žalobkyně úhradu slevy z ceny za reklamní činnost ve výši 2 812 500 Kč s tím, že splatnost slevy byla stanovena k 30.dni od okamžiku předčasného ukončení smlouvy. Cena za poskytnutí reklamy v celkové výši 5 445 000 Kč byla výstavci zaplacena zčásti a to v rozsahu 3 703 005 Kč v důsledku jejího snížení o částky 48 400 Kč a 1 210 Kč (částečný zápočet pohledávek) s tím, že žalobkyně uhradila architektovi částku 459 800 Kč a zhotoviteli částku 1 232 585 Kč. Výstavce převzal dílo od zhotovitele a ničeho nenamítal.4. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. ponechal vydaný směnečný platební rozkaz v plném rozsahu v platnosti a ve výroku II. přiznal žalobkyni náhradu nákladů námitkového řízení ve výši 72 310 Kč. Soud prvního stupně měl za prokázané, že předmětnou směnku vystavila společnost , právnická osoba, s avalem žalovaných 1. a 2. s tím, že zajišťovala pohledávky žalobkyně ze Smlouvy. V důsledku porušení podmínek Smlouvy společností , právnická osoba, žalobkyně odstoupila od Smlouvy a vyplnila blankosměnku v rozsahu data splatnosti a směnečného penízu, který představuje slevu z ceny za prováděnou reklamu za dobu, kdy nebyl závazek řádně plněn, a to od 1.9.2021 do 30.11.2027. Soud prvního stupně vycházel ze závazkového a směnečného vztahu, který byl založen mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, zastoupenou jejím zmocněncem , Anonymizováno, . Soud dovodil, že závazek žalovaných, kteří vystupují jako směneční rukojmí, je abstraktní a nesporný, přičemž avalováním směnky nevstupuje avalista do mimosměnečných (kauzálních) vztahů dlužníka, i když souvisely se směnkou. Z tohoto důvodu avalistům nepřísluší právo namítat okolnosti z kauzálních vztahů tohoto dlužníka. Právo na uplatnění takových námitek umožní směnečnému rukojmímu pouze mimosměnečná smlouva mezi majitelem směnky a avalistou. Žalovaní však ničeho netvrdili ani neprokázali ohledně existence této smlouvy. Soud prvního stupně na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalovaným nepřísluší právo k uplatnění námitek z kauzálního vztahu a nemohou se proto ubránit povinnosti plnit z předmětné směnky. K námitce týkající se započtení