6 Cmo 127/2023-42 — Vrchní soud v Praze

1. Usnesením ze dne 11. května 2023, č. j. 85 Cm 1774/2022-22 soud prvního stupně ve výroku I. zprostil , právnická osoba, , advokáta, se sídlem , adresa, (dále jen „opatrovník“) funkce opatrovníka obchodní korporace , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , Adresa advokáta A, (dále jen „společnost“). Výrokem II. přiznal opatrovníkovi částku v celkové výši 4 114 Kč. Výrokem III. uložil společnosti povinnost, aby nahradila státu náklady vynaložené na odměnu opatrovníka ve výši 4 114 Kč. V odůvodnění soud prvního stupně uvedl, že důvod pro ustanovení opatrovníka odpadl, jelikož zastoupení společnosti převzal zástupce společnosti zmocněný novými členy statutárního orgánu, kteří byli jmenování ke dni 12. 4. 2023. Výši odměny opatrovníka určil soud prvního stupně podle § 9 odst. 4 písm. c) a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1995 Sb. Výrok III. odůvodnil soud prvního stupně § 148 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“). Konstatoval, že opatrovníka bylo v tomto případě nutno ustanovit, jelikož společnost neustanovila statutární orgán a tím pádem zavinila vynaložené náklady.2. Proti výroku III. výše uvedeného usnesení podala společnost odvolání. Domnívá se, že soud prvního stupně pochybil, jelikož řízení je svou povahou řízením nesporným a nelze právo na náhradu nákladů řízení státu opírat o výsledky řízení a již vůbec nelze hovořit o úspěchu či neúspěchu v řízení. Dále uvádí, že společnost nemůže ze zákona sama sobě ustanovit statutární orgán a neschopnost ustanovit statutární orgán by mělo být kladeno k tíži spíše valné hromadě, resp. společníkům společnosti. Navíc je toho názoru, že soud prvního stupně neměl přistupovat k ustanovení opatrovníka, neboť společnost svůj statutární orgán měla a stav v obchodním rejstříku pouze neodpovídal reálnému stavu. Již 24. 5. 2022 bylo do sbírky listin obchodního rejstříku založeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2020, č. j. 75 Cm 165/2019-95, kterým bylo rozhodnuto o nicotnosti odvolání pana , jméno FO, z funkce jednatele. To tedy ještě před vydáním usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 7. 2022, č. j. 85 Cm 1774/2022-3, kterým byl ustanoven opatrovník. Společnost tedy navrhuje, aby odvolací soud napadený výrok III. zrušil.3. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Podle § 23 zák. č. 292/2013 Sb. (dále jen „z. ř. s.“) „bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu“.5. Podle § 148 o. s. ř. (ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.) „Stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.“6. Podle §140 odst. 2 o. s. ř. „Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. V odůvodněných případech stát poskytne advokátovi přiměřenou zálohu.“7. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. „opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení“.8. Ze spisu plyne, že usnesením ze dne 12. 7. 2022, č. j. 85 Cm 1774/2022-3 zahájil soud prvního stupně řízení o zrušení společnosti a ustanovil společnosti opatrovníka podle § 29 odst. 2 o. s. ř., jelikož nebyla žádná osoba oprávněna jednat za společnost. Dne 10. 5. 2023 zaslala společnost soudu prvního stupně podání, kterým informovala, že byl dne 12. 4. 2023 nově ustanoven statutární orgán, kterými jsou jednatelé pan , jméno FO, a paní , jméno FO, . Sama společnost v daném podání uvedla, že tímto odpadly důvody, pro které byl ustanoven opatrovník.9. Je pravdou, že řízení ve věci samé je svou povahou řízením nesporným. Pokud se jedná o náklady účastníků řízení, tak zásadně platí, že v řízeních beznávrhových (nesporných) nese v souladu s § 23 z. ř. s. náklady každý z účastníků sám a nemá právo na jejich náhradu od jiného účastníka nebo od státu. (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 415/16).10. Jiná situace je však u náhrady nákladů vzniklých státu. Pokud jde o náklady řízení vzniklé státu v tomto řízení, odvolací soud předně uvádí, že podle § 140 odst. 2 o. s. ř. platí opatrovníkovi jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Stát však nese náklady pouze v případě, když jsou u účastníka splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (viz § 138 odst. 1 o. s. ř.), a to i v řízeních, ve kterých účastníci právo na náhradu nákladů nemají. „Kritériem, podle kterého soud rozhoduje, kdo z účastníků státu náklady nahradí, je výsledek řízení. V řízeních nesporných tímto kritériem skutečně není jen úspěch ve věci, ale o nákladech řízení státu se rozhoduje v návaznosti na procesní návrhy účastníků s tím, že podpůrně se použije § 148 o. s. ř.“ (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2018, sp. zn. IV. ÚS 1286/18).11. Odvolací soud zdůrazňuje, že otázka náhrady nákladů řízení státu v této věci není založena na důvodnosti ustanovení opatrovníka, ale pouze na tom, zda v daném řízení má státu platit náhradu vynaložených nákladů společnost. Společnost zcela pomíjí, že soud prvního stupně ustanovil opatrovníka společnosti již pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 12. 7. 2022, č. j. 85 Cm 1774/2022-3. Na okraj odvolací soud konstatuje, že po celou dobu řízení společnost nezpochybňovala ustanovení opatrovníka, a to až do jejího podání ze dne 10. 5. 2023, kterým oznámila soudu prvního stupně, že od 12. 4. 2023 má nově ustanovený statutární orgán.12. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně a uzavírá, že stát má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. za použití § 1 odst. 3 z. ř. s. právo na náhradu nákladů, které platil, a to podle výsledků řízení. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady na zastoupení společnosti opatrovníkem, je tyto náklady povinna nést společnost, která neustanovila statutární orgán a nese tak za to odpovědnost. Společnost ani není osobou splňující podmínky pro osvobození od povinnosti platit soudní poplatek dle § 138 o. s. ř., aby jí nebylo možné uložit povinnost k náhradě nákladů řízení vzniklých státu.13. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu (ve výroku III.) podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.14. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 23 z. ř. s.