6 Cmo 137/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu prvního stupně coby rejstříkovému soudu dne 27. 4. 2023 se obchodní společnost , Jméno navrhovatelky, . zastoupená , jméno FO, , jenž se označil za jednatele, domáhala zápisu změn do obchodního rejstříku, v němž se domáhala výmazu jednatele , jméno FO, a zápisu dne zániku jeho funkce a členství dnem zápisu do rejstříku a současně zápisu jednatele , jméno FO, s dnem vzniku funkce a členství dnem zápisu do rejstříku. Současně společnost navrhovala výmaz společníka , jméno FO, s podílem 100% a namísto něho zápis společníka , jméno FO, .2. K návrhu navrhovatelka doložila mj. rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele ze dne 27. 3. 2023, dle něhož , jméno FO, „jako jednatel společnosti , Jméno navrhovatelky, . při výkonu působnosti valné hromady společnosti odvolává z funkce jednatele společnosti , jméno FO, a jmenuje do funkce , jméno FO, . Pod rozhodnutím je podepsán , jméno FO, .3. Dále byla k návrhu doložena smlouva o převodu podílu ze dne 27. 3. 2023, dle níž , jméno FO, coby převodce a jediný společník společnosti , Jméno navrhovatelky, . převedl svůj 100% podíl na nabyvatele podílu , jméno FO, za dohodnutou kupní cenu 1 000 Kč. Podpisy na smlouvě o převodu podílu byly úředně ověřeny až dne 19. 4. 2023.4. Rejstříkový soud usnesením ze dne 4. května 2023 č. j. C 262055/RD8/MSPH, Fj 168680/2023/MSPH vyzval navrhovatelku ve stanovené lhůtě (15 dnů od doručení výzvy) k opravě části návrhu týkající se navrhovaného zápisu dne zániku a vzniku funkce jednatele s tím, že den členství se nenavrhuje (u jednatele se zapisuje pouze den vzniku a zániku funkce) a k doložení rozhodnutí jediného společníka o odvolání a jmenování jednatele s tím, že doložené rozhodnutí je nejasné, když z rozhodnutí vyplývá, že rozhodoval jednatel.5. Navrhovatelka na výzvu rejstříkového soudu reagovala předložením opraveného návrhu, který se lišil pouze v tom, že údaje týkající se dne vzniku a zániku členství u jednatele již nebyly navrhovány a ve zbytku zůstal návrh nezměněn.6. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že návrhu vyhověl v tom, že v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 262055, vymazal společníka , jméno FO, a zapsal namísto něho společníka , jméno FO, (výrok I.) a návrh týkající se změny v osobě jednatele společnosti do obchodního rejstříku zamítl (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že navrhovatelka k výzvě soudu doložila opravený návrh - nenavrhovala však konkrétní datum vzniku a zániku funkce jednatele a opět doložila kopii rozhodnutí o odvolání a jmenování jednatele, které již doložila k podanému návrhu dne 27. 4. 2023. Po přezkoumání této listiny dospěl rejstříkový soud k závěru, že návrhu v této části nelze vyhovět, neboť rozhodnutí učinil jednatel společnosti , jméno FO, , nikoliv společník, jenž v jednočlenné společnosti vykonává působnost nejvyššího orgánu (§ 12 odst. 1 z. o. k.) a do působnosti valné hromady patří volba a odvolání jednatele.7. Proti usnesení soudu prvního stupně ohledně výroku II., jak vyplývá z obsahu odvolání, se včas odvolala společnost jednající jednatelem , jméno FO, a domáhala se vyhovění návrhu i ve výroku II. s tím, že dokládá v příloze „opravený dokument“. Touto nově doloženou listinou je rozhodnutí „majitele obchodního podílu společnosti“ při výkonu působnosti valné hromady, jenž odvolává z funkce jednatele společnosti pana , jméno FO, a jmenuje do funkce , jméno FO, . Pod rozhodnutím je podepsán , jméno FO, a je datováno dnem 19. 5. 2023. K výzvě rejstříkového soudu ohledně odstranění vad odvolání navrhovatelka předložila další totožné rozhodnutí, ovšem datované dnem 29. 5. 2023.8. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací v rozsahu podaného odvolání přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.9. Z hlediska posuzované věci odvolací soud vyšel z následujícího:1) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti (rozhodnutí jediného společníka v působnosti valné hromady), a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového usnesení, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti) jako na rozhodnutí platné.2) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí společnosti hledí, jako by nebylo přijato - tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí (obecně nazývané též jako „nicotné“ rozhodnutí), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.10. Je tak zřejmé, že vady způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku a nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími pozdější vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li z listin předložených rejstříkovému soudu vyplývat, že usnesení valné hromady je stiženo tak zásadními vadami (tj. závažnějšími, než „neplatnostními“ vadami), pro které zákon stanoví, že se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení (rozhodnutí) není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.11. Výše uvedené závěry odvolacího soudu jsou ostatně potvrzeny konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku. Naopak k vadám, pro které se na usnesení valné hromady hledí, jako by nebylo přijato, rejstříkový soud přihlédnout musí, podávají-li se tyto vady z jemu předložených listin (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 1104/2016, uveřejněné pod číslem 62/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vady, jež způsobují toliko neplatnost usnesení valné hromady tak zásadně podle Nejvyššího soudu nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Má-li některá z aktivně věcně legitimovaných osob za to, že zde takové vady jsou a že odůvodňují vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, nezbývá jí než domoci se vyslovení neplatnosti tohoto usnesení valné hromady soudem postupem podle § 191 z. o. k. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li se z listin předložených rejstříkovému soudu podávat, že usnesení valné hromady je stiženo vadami způsobujícími, že se na ně hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. a § 245 zákona č. 89/2012 Sb., o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne. Také v usnesení ze dne 10. 9. 2019 sp. zn. 27 Cdo 5544/2017 Nejvyšší soud dovodil, že nevyslovil-li soud neplatnost rozhodnutí orgánu spolku, je napadené rozhodnutí platné, a to i tehdy, jde-li o rozhodnutí o volbě člena statutárního orgánu.12. Odvolací soud dále vycházel z níže uvedených ustanovení zákona, kdy podle § 190 odst. 2 písm. c) z. o. k. do působnosti valné hromady patří volba a odvolání jednatele.13. Podle § 12 odst. 1 z. o. k. působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník.14. Podle § 45 odst. 1 z. o. k. v jakých případech se hledí na rozhodnutí orgánu obchodní korporace, jako by nebylo přijato, se posoudí podle ustanovení občanského zákoníku upravujícího spolky; to neplatí pro rozhodnutí, které se příčí dobrým mravům.15. Podle § 245 o. z. na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout.16. Odvolací soud na základě uvedených ustanovení zákona zastává právní názor, podle něhož oprávnění učinit rozhodnutí - odvolat a jmenovat jednatele ve společnosti s ručením omezeným není v působnosti jednatele s.r.o. a na takto učiněné rozhodnutí orgánu společnosti (jednatele) ve věci nespadající do jeho působnosti se hledí jako by nebylo přijato, jak je zřejmé z § 245 o. z. ve spojení s § 45 odst. 1 z. o. k. Takové vadné rozhodnutí stíhá fikce nepřijetí rozhodnut