6 Cmo 188/2022-496 — Vrchní soud v Praze

Krajský soud v Hradci Králové jako soud I. stupně zastavil řízení ve věci žalobkyně proti žalovaným o zaplacení Kč 1 787 853,45 s přísl. a smluvní pokuty a o nákladech řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.Podle odůvodnění rozhodnutí soud I. stupně usnesením z 13. 1. 2021 řízení dle § 110 o. s. ř. přerušil, a protože žádný z účastníků v zákonné lhůtě do 1 roku od právní moci usnesení nepodal návrh na pokračování řízení, tak soud I. stupně dle § 111 odst. 4 věty třetí cit. zákona řízení zastavil.Žalovaná podala proti tomuto rozhodnutí soudu I. stupně odvolání a navrhla jeho zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení, avšak jiným soudům I. a II. stupně. Poukázala na objektivní důvody, které jí bránily a brání v řádném výkonu práv a povinností nejen v tomto řízení a podle jejího názoru trvá objektivně omluvitelná překážka trvalejší povahy, tj. kovidová opatření a zdravotní stav. Opakovaně stejně jako v mnoha předchozích řízeních vznáší námitky podjatosti rozhodujícího soudce, všech soudců Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze s návrhem na předložení věci k rozhodnutí o nutné delegaci dle § 12 odst. 1 o. s. ř. jiným soudům, kterým není nadřízen Vrchní soud v Praze.Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně dle § 211 a násl. občanského soudního řádu, včetně řízení, jež mu předcházelo, aniž by bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 cit. zákona), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.Předmětem tohoto odvolacího řízení je přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 15. 2. 2022, jímž soud I. stupně zastavil řízení dle § 111 odst. 4 věty třetí občanského soudního řádu, neboť uplynula zákonná roční lhůta po právní moci rozhodnutí o přerušení řízení k podání návrhu na jeho pokračování. Soud I. stupně postupoval zcela v souladu se zákonnou úpravou přerušení řízení pro případ marného uplynutí lhůty k podání návrhu na pokračování řízení. Na postupu soudu I. stupně a tedy ani rozhodnutí o zastavení řízení tak nelze nic vytknout. Rovněž tak námitky žalobkyně uvedené v odvolání, jak výše uvedeno, se v podstatně věci samé netýkají, a tedy podle odvolacího soudu na správnost napadeného rozhodnutí nemají žádný vliv.Dále odvolací soud považuje za nutné na tomto místě dále poukázat na to, že žalobkyně (a popř. i další členové její rodiny) v mnoha řízeních zahrnují soudy velkým množstvím různých návrhů a námitek, které jsou zpravidla nedůvodné, nesrozumitelné, chaotické, v zásadě ale zcela nedůvodné, jak již judikovaly soudy všech stupňů v předchozích rozhodnutích. Opakované námitky podjatosti odvolatelka nijak nekonkretizovala a neuvedla žádné relevantní důvody, pro které by měli být soudci uvedených soudů vyloučeni z projednání a rozhodnutí této věci. S námitkou odvolatelky se tak ani v tomto případě odvolací soud nadále nezabýval a v souvislosti s tím ani s návrhem na delegaci nutnou některému ze soudů z dosahu Vrchního soudu v Praze.Z uvedených důvodů Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodnutí soudu I. stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil, o nákladech odvolacího řízení pak rozhodl dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 cit. zákona, jak ve výroku uvedeno, s přihlédnutím k tomu, že v řízení úspěšným žalovaným žádné náklady nevznikly.