6 Cmo 35/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že zcela vyhověl návrhu a v obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 160132 vymazal jednatele , jméno FO, a zapsal u něho den zániku funkce: 29. prosince 2022 a namísto něj zapsal jednatele , jméno FO, společně s dnem vzniku funkce 29. prosince 2022.2. Soud prvního stupně vyšel ze skutečnosti, že návrhem ze dne 2. ledna 2023 se obchodní společnost , Jméno navrhovatelky, . zastoupená , jméno FO, coby jednatelem, domáhala zápisu změn v obchodním rejstříku. Konkrétně navrhovala výmaz jednatele , jméno FO, a zápis dne zániku jeho funkce k datu 29. prosince 2022 a současně navrhla zápis jednatele , jméno FO, se dnem vzniku funkce k datu 29. prosince 2022. Soud prvního stupně vyšel dále ze skutečnosti, že k návrhu navrhovatelka doložila mj. pozvánku na valnou hromadu ze dne 13. 12. 2022, na níž je pod jménem , jméno FO, coby jednatele předmětné společnosti podpis, přičemž podpisy jsou také u jmen společníků: , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , právnická osoba, . Dále vyšel ze skutečnosti, že k návrhu navrhovatelka doložila i zápis z valné hromady konané dne 29. 12. 2022 v 10:00 hod., dle něhož bylo přijato usnesení o odvolání jednatele společnosti , jméno FO, z pozice jednatele a jmenování , jméno FO, jednatelem společnosti. Stejně tak soud prvního stupně vycházel z listiny přítomných, podle níž přítomní společníci disponují 28 000 hlasy, tj. 90% všech hlasů.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podala dne 5. ledna 2023 navrhovatelka (odvolatelka) jednající jednatelem , jméno FO, , zastoupená advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, na základě plné moci ze dne 2. ledna 2023, udělené za společnost , jméno FO, , odvolání. Namítla, že se žádná valná hromada dne 29. prosince 2022 nekonala a pokud byly předloženy listiny nasvědčující výměně statutárního orgánu, jedná se o podvrhy. Navrhla zrušit odvoláním napadené usnesení nebo jej změnit tak, že bude návrh na zápis změny zamítnut.4. V doplnění odvolání odvolatelka dále poukázala na dopis ze dne 4. ledna 2023, Podle tohoto dopisu ze dne 4. ledna 2023, odevzdaného držiteli poštovní licence k odeslání dne 6. ledna 2023, měl , jméno FO, jako „kvalifikovaný“ společník žádal jednatele , jméno FO, o svolání valné hromady navrhovatelky, jejímž hlavním bodem mělo být odvolání stávajícího jednatele a jmenování nového jednatele , jméno FO, . Ten podle doplnění odvolání měl být jednak sám společníkem uvedené společnosti s podílem na základním kapitálu 10 % a zároveň měl být i místopředsedou představenstva akciové společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, , jejíž podíl na základním kapitálu měl činit 70 %, takže odtud podle odvolatelky zjevně pramení označení kvalifikovaný společník.5. Odvolatelka dále poukazovala na skutečnost, že , jméno FO, měl potvrdit, že se dne 29. prosince 2022 valná hromada navrhovatelky nekonala, neboť má být objektivně vyloučeno, aby jmenovaný žádal jednatele o svolání nové valné hromady. Navíc uvedené podle odvolatelky , jméno FO, potvrzuje též textovou zprávou ze dne 28. prosince 2022 adresovanou , jméno FO, , kdy se ujišťuje, že dne 29. prosince 2022 se skutečně žádná valná hromada nekoná, protože je v zahraničí. Podle odvolatelky správce závodu akciové společnosti , právnická osoba, ., upozornil tuto akciovou společnost, že nesouhlasí s pořadem uvedeným v pozvánce na valnou hromadu společnosti navrhovatelky a pokud by se přesto valná hromada konala, měl uvést že bude hlasovat proti. K odvolání navrhovatelka doložila nesouhlas správce závodu povinného , právnická osoba, ., jenž je současně majoritním společníkem , právnická osoba, ., aby byl z funkce jednatele odvolán , jméno FO, a jmenován nový jednatel , jméno FO, , dále navrhovatelka doložila žádost , jméno FO, ze dne 4. 1. 2023 o svolání valné hromady na den 24. 1. 2023 v 10:00 hod. z důvodu odvolání jednatele , jméno FO, , doložila i obálku s dodejkou a razítkem dne 6. 1. 2023 podání k poštovní přepravě a označením písemnosti jako žádost o svolání , Jméno navrhovatelky, . a doložila SMS komunikaci mezi pány , jméno FO, a , jméno FO, .6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Jak je zřejmé z obsahu spisu, dne 6. 1. 2023 se osobně vzdal práva odvolání za navrhovatelku nový jednatel , jméno FO, .8. Jmenovaný se dále podáním ze dne 1. 2. 2023 vyjádřil k výzvě soudu, v němž uvedl, že , jméno FO, není ode dne 29. 12. 2022 jednatelem společnosti, neboť došlo k jeho řádnému odvolání s tím, že již nebyl oprávněn za společnost podávat odvolání.9. Podáním ze dne 6. dubna 2023 bylo prostřednictvím advokáta , jméno FO, odvolacímu soudu sděleno, že , jméno FO, podal dne 28. března 2023 „žalobu“ o neplatnost dvou tvrzených přijatých usnesení valné hromady ze dne 29. 12. 2022 a věc je vedena pod sp. zn. 63 Cm 30/2023.10. Předně ve vztahu k námitce navrhovatelky jednající „novým“ jednatelem , jméno FO, a týkající se tvrzeného nedostatku oprávnění , jméno FO, zastupovat společnost v odvolacím řízení odvolací soud zastává právní názor, podle něhož otázka, zda byl , jméno FO, odvolán z funkce jednatele a , jméno FO, jmenován do funkce jednatele, a je tak oprávněn zastupovat společnost či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení odvolacího. Nelze proto předběžně uzavřít, že by , jméno FO, nebyl oprávněn odvolatele zastupovat v odvolacím řízení a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 104 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. K obdobnému závěru v obdobné věci ohledně spornosti týkající se oprávnění zastupovat účastníka řízení ostatně dospěl v minulosti i dovolací soud např. ve svém usnesení ze dne 29. 1. 2020 sp. zn. 27 Cdo 3315/2018 bod 27, podle něhož „K námitce navrhovatelky týkající se nedostatku oprávnění J. O. zastupovat dovolatele v dovolacím řízení Nejvyšší soud podotýká, že otázka, zda byl J. O. jmenován do funkce statutárního ředitele [a je tak oprávněn zastupovat dovolatele podle § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] či nikoliv, je předmětem řízení v projednávané věci, a to včetně řízení dovolacího. Nelze proto prejudiciálně uzavřít, že J. O. není oprávněn dovolatele zastupovat v dovolacím řízení, a z tohoto důvodu zastavit řízení pro nedostatek podmínek řízení podle § 243b a § 104 odst. 2 o. s. ř.“.11. Odvolací soud v dalším vycházel z § 90 odst. 1 z. v. r., podle něhož, nebyl-li návrh na zápis odmítnut podle § 86 z. v. r., rejstříkový soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do veřejného rejstříku zapisují, vyplývají z listin, které mají být k návrhu doloženy.12. Z hlediska posuzované věci odvolací soud vycházel z následujícího:1) V rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem nelze řešit sporné skutečnosti, jak je to běžné v občanskoprávním řízení v rámci dokazování, které se provádí při soudním jednání.2) Rejstříkovému soudu v rejstříkovém řízení nepřísluší posuzovat platnost usnesení valné hromady, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti založené tímto usnesením, jelikož platí, že nevyslovil-li soud neplatnost takového usnesení, je třeba hledět na něj (i kdyby případně bylo napadeno návrhem na vyslovení jeho neplatnosti) jako na rozhodnutí platné.3) Naopak k vadám, pro které se na rozhodnutí společnosti hledí, jako by nebylo přijato (tzv. fikce nepřijetí rozhodnutí, kdy je takové rozhodnutí označované též jako „nicotné“), rejstříkový soud přihlédnout musí, jsou-li mu tyto vady z jemu předložených listin známy.13. Je tak zřejmé, že vady způsobující toliko neplatnost usnesení valné hromady zásadně nejsou důvodem pro zamítnutí návrhu na zápis skutečnosti založené usnesením valné hromady do obchodního rejstříku, a to ani kdyby byly zjevné z listin připojených k návrhu. Nebude-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena, bude toto usnesení považováno za platné, byť by bylo stiženo vadami odůvodňujícími v jiném řízení vyslovení jeho neplatnosti. Naopak bude-li z listin předložených rejstříkovému soudu vyplývat, že usnesení valné hromady je stiženo tak zásadními vadami (tj. závažnějšími vadami, než vadami „neplatnostními“), pro něž zákon stanoví, že se na takové usnesení hledí, jako by nebylo přijato (§ 45 odst. 1 a 2 z. o. k. k. a § 245 o. z.), či bude-li z nich plynout, že zde vůbec takové usnesení (rozhodnutí) není, popř. bude-li obsah rejstříkového spisu nasvědčovat tomu, že zde takové vady jsou, rejstříkový soud návrh na zápis do obchodního rejstříku zamítne.14. Výše uvedené závěry odvolacího soudu vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu, na níž odvolací soud poukazuje. V usnesení ze dne 24. 5. 2017 sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 62/2018 Nejvyšší soud dovodil, že „…rejstříkovému soudu nepřísluší v rejstříkovém řízení posuzovat platnost usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, a to ani v řízení o povolení zápisu skutečnosti