6 Cmo 370/2020-278 — Vrchní soud v Praze

Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne 11. 12. 2019 domáhal vyloučení žalovaného jakožto společníka (dále též jen „první řízení“ či „řízení o vyloučení společníka“) z důvodu, že žalovaný porušil zvlášť závažným způsobem svou povinnost loajality vůči žalobci, čímž žalobci způsobil škodu. Porušení povinnosti loajality žalovaným žalobce spatřuje v tom, že žalovaný1) uzavřel za žalobce ve funkci jednatele dohodu o narovnání se sebou samým datovanou ke dni 30. 4. 2014 (dále jen „dohoda“ či „dohoda o narovnání“), přičemž touto dohodou založil pohledávku žalobce vůči sobě ve výši 5 630 000 Kč, jež měla vzniknout ze smlouvy o půjčce ze dne 13. 7. 2004 uzavřené mezi společností , právnická osoba, (jejíž jednatelem byl žalovaný) a žalobcem, když dle dohody měla tato pohledávka , právnická osoba, být kde dni 5. 3. 2010 postoupena na žalovaného, a dále dohodou ujednal rozhodčí doložku a smluvní pokutu 0,3 % denně v neprospěch žalobce, a to za situace, kdy- (a) narovnávaná pohledávka patrně neexistovala, když v roce 2004 žádná půjčka ze strany společnosti , právnická osoba, nebyla žalobci poskytnuta, ačkoliv dle dohody měla být poskytnuta do konce roku 2004, byly pouze nalezené nepodepsané příjmové doklady z roku 2006 a uvedená částka nebyla nalezena v majetku žalobce,- (b) případně existující pohledávka byla promlčená, neboť promlčecí lhůta začala běžet od 1. 1. 2005 nebo u každé částky zvlášť v průběhu roku 2006, tudíž se promlčela po 10 letech, tj. k 1. 1. 2015 či v roce 2016,- (c) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2010, kterou měl pohledávku od společnosti , právnická osoba, nabýt žalovaný, je neplatná pro nedostatek předepsané formy, a to z důvodu absence úředně ověřených podpisů vyžadované ustanovením § 132 odst. 3, a z důvodu uzavření za nikoliv obvyklých podmínek v obchodním styku vyžadovaných ustanovením § 196a odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „ObchZ“),- (d) k uzavření dohody a tím založení nové pohledávky nebylo důvodu, když mezi stranami dohody neexistoval (nemohl existovat) spor s ohledem na skutečnost, že vůli obou stran utvářela tatáž osoba (žalovaný);2) neoznámil valné hromadě žalobce záměr uzavřít dohodu, když v pozici jednatele se tímto jednáním dostal do kolize jeho individuální zájem se zájmem žalobce, čímž porušil pravidla o střetu zájmů dle ustanovení § 54 a násl. z. o. k.;3) antedatoval dohodu, když ji uzavřel v době, kdy již nebyl oprávněn žalobce zastupovat vzhledem k tomu, že v ověřovací doložce, ve které žalovaný uznává podpis za vlastní, vystupoval v pozici jednatele za žalobce a bylo v ní uvedeno datum z roku 2017, přičemž žalovaný již v této době nebyl jednatelem žalobce, neboť jeho funkce zanikla ke dni 23. 4. 2015. Tento závěr odůvodňuje dále tím, že v účetnictví žalobce byl stále evidován původní věřitel, tj. společnost , právnická osoba, , od roku 2004 až do roku 2018, když začal předmětnou pohledávku vymáhat , právnická osoba, (neboť na něj byla postoupena žalovaným). Uvedenému dle žalobce nasvědčuje skutečnost, že ve smlouvě o převodu 75 % podílu ze dne 14. 7. 2010 z žalovaného na společnost , právnická osoba, . žalovaný prohlašuje, že nemá žádné pohledávky vůči žalobci, e-mailem ze dne 5. 11. 2014 zaslal žalovaný jednateli uvedené společnosti rozvahu a výkaz zisku a ztráty, kde v závěru označuje za věřitele závazku ve výši 5 630 000 Kč společnost , právnická osoba, , e-mailem ze dne 23. 1. 2015 zaslal žalovaný přehled závazků žalobce, v němž je uvedena stále společnost , právnická osoba, jako věřitel.Žalobce vznik škody spatřoval v tom, že žalobce byl nucen se účastnit rozhodčího řízení, když žalovaný postoupil pohledávku na , adresa, , který zahájil žalobou na zaplacení rozhodčí řízení. Dále byl žalobce nucen vynakládat finanční prostředky na právní zastoupení a obstarávání důkazních prostředků a poté, co rozhodce vyhověl rozhodčí žalobě rozhodčím nálezem ze dne 19. 12. 2018, byl nucen pohledávku ve výši přes 6 mil. Kč uhradit. Následně bylo žalobcem iniciováno řízení o zrušení rozhodčího nálezu, Městský soud v Praze tento nález zrušil rozsudkem ze dne 13. 6. 2019, načež , právnická osoba, podal proti zrušovacímu rozsudku odvolání.Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že půjčka ze strany společnosti , právnická osoba, byla žalobci skutečně poskytnuta, a to v hotovosti ve 4 dílčích splátkách v roce 2006. K tomu uvádí, že i žalobce tuto skutečnosti nepopírá, když sděluje, že „v účetnictví žalobce byla evidována půjčka, která měla být dohodou o narovnání narovnána“. Dohoda není antedatována, byla uzavřena dne 30. 4. 2014. Záměr Dohodu uzavřít, žalovaný oznámil druhému společníku společnosti , právnická osoba, . dopisem ze dne 31. 3. 2014. Právo žalobce domáhat se vyloučení žalovaného z důvodu uzavření uvedené Dohody je promlčeno, když tříletá promlčecí lhůta uběhla dne 30. 4. 2017. Promlčecí lhůta počala běžet ode dne 30. 4. 2014, tj. ode dne podpisu Dohody, jelikož od tohoto data byla uložena v kanceláři žalobce na adrese , adresa, , a tedy se s ní žalobce mohl a měl seznámit.Dále žalovaný uvedl, že neporušil uzavřením Dohody žádnou povinnost, když pohledávku od společnosti , právnická osoba, řádně nabyl smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 3. 2010. Žalovaný rovněž namítal, že uzavření Dohody o narovnání s rozhodčí doložkou a smluvní pokutou nepodléhá notifikační povinnosti. Dohodou měla být postavena najisto celková výše pohledávky a splatnost, rozhodčí řízení je plnohodnotnou variantou soudního řízení a dále sjednaná smluvní pokuta 0,3 % denně je přiměřená dle judikatury Nejvyššího soudu. Dle žalovaného případné porušení notifikační povinnosti nemůže být důvodem pro jeho vyloučení z pozice společníka, když se nejedná o povinnost společníka ale statutárního orgánu. Dále žalovaný poukázal na to, že k vyloučení společníka se vyžaduje kontinuální porušování povinnosti či povinností společníka, nepostačuje porušení jednorázové, to je dáno i s ohledem na to že, že před podáním žaloby má být společník vyzván, aby od porušování povinností upustil.Rozsudkem ze dne 2. září 2020 č. j. 73 Cm 136/2019-169 (v záhlaví označeným) Krajský soud v Praze coby soud prvního stupně (dále též jen „soud“) rozhodl o vyloučení žalovaného coby společníka ze společnosti , Jméno žalobce, . tj. žalobce (výrok I.), zástupci žalovaného uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení 2 239 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok II.) a dále uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 20 695 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III.).Soud prvního stupně učinil závěr o skutkovém stavu věci takový, že společnost , právnická osoba, poskytla žalobci v období března až května 2006 v hotovosti finanční prostředky v celkové výši 5 630 000 Kč, jež byly užity na výstavbu sportovního areálu, kdy toto plnění nemělo jednoznačně určený právní režim a listina označená jako smlouva o půjčce ze dne 13. 7. 2004 nezakládá právní titul tohoto plnění. Dne 5. 3. 2010 byla uzavřena smlouva, jíž společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku, jež měla vzniknout ze smlouvy o půjčce ze dne 13. 7. 2004 žalovanému coby postupníkovi, přičemž za , právnická osoba, podepsal smlouvu žalovaný coby její jednatel a současně jako jediný společník, na druhé straně ji rovněž podepsal žalovaný coby fyzická osoba, přičemž tato smlouva nebyla opatřena úředně uvěřenými podpisy. Dne 14. 7. 2010 se stala dalším společníkem žalobce společnost , právnická osoba, ., když žalovaný převedl na tuto společnost 75 % svého podílu. Dne 30. 4. 2014 žalovaný uzavřel za žalobce Dohodu o narovnání se sebou samým, kterou měl být narovnán závazek žalobce ve výši 5 630 000 Kč, jež měl původně vzniknout ze smlouvy o půjčce ze dne 13. 7. 2004. V Dohodě byla ujednána rozhodčí doložka a smluvní pokuta 0,3 % denně. Nebylo prokázáno, že žalovaný druhému společníku žalobce společnosti , právnická osoba, . záměr uzavřít tuto Dohodu oznámil. Nebylo prokázáno, že Dohoda byla uložena v kanceláři žalobce ode dne 30. 4. 2014. Dne 5. 1. 2018 , právnická osoba, vyzval žalobce na zaplacení pohledávky z titulu Dohody, když na něj byla postoupena žalovaným. V roce 2018 bylo žalobou , adresa, zahájeno řízení u rozhodce na zaplacení pohledávky, načež byl vydán rozhodčí nález dne 19. 12. 2018, č. j. 2104/2018-33, jímž bylo žalobci , adresa, vyhověno stran požadavku na zaplacení 5 630 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce zahájil řízení o zrušení tohoto rozhodčího nálezu, přičemž mu bylo pravomocně vyhověno. Rozhodčí nález byl zrušen z toho důvodu, že žalovaný porušil notifikační povinnost ve vztahu k záměru uzavřít Dohodu s rozhodčí doložkou, jejíž znění bylo v rozporu se zájmy žalobce, a tedy žalobce byl oprávněn zakázat její uzavření, pročež byla rozhodčí doložka shledána za neplatnou. Žalobce se neplatnosti Dohody včetně rozhodčí doložky dovolal dopisem ze dne 11. 1. 2018. Jediným jednatelem žalobce je od 14. 4. 2015