Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 204

§ 204 zákoník práce – Pracovní volno související s brannou povinností

Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · účinné od 1. 1. 2021 · Pracovní právo

Stručně: Paragraf 204 zákoníku práce stanovuje, že zaměstnanci náleží pracovní volno v souvislosti s plněním branné povinnosti, a to jak pro dostavení se k vojenskému správnímu úřadu, tak pro vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, včetně cesty a zotavené. Zaměstnanec má právo na volno z práce, pokud se musí dostavit na vojenský správní úřad kvůli branné povinnosti. (§ 204 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, znění účinné od 1. 1. 2021)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Pracovní volno související s brannou povinností
  • Týká se: zaměstnanec, zaměstnavatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 2): „…nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.“
  • Judikatura: na § 204 odkazuje 6 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Právní otázky k tomuto ustanovení: Co znamená „Pracovní volno související s brannou povinností“ podle zákona?
  • Účinnost: znění účinné nejméně od ; novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
  • Zdroj: e-Sbírka, 262/2006 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti.

(2) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

(3) Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností podle odstavce 1 hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Zaměstnanec má právo na volno z práce, pokud se musí dostavit na vojenský správní úřad kvůli branné povinnosti.
  • Pracovní volno se poskytuje i na dobu cesty na vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, po dobu jejich trvání a na zotavenou po jejich skončení, pokud by jinak zasahovaly do pracovní doby.
  • Náhradu mzdy nebo platu za volno pro dostavení se k vojenskému správnímu úřadu hradí příslušný vojenský správní úřad ve výši průměrného výdělku zaměstnance.

Na co si dát pozor

  • Pracovní volno je poskytováno pouze v „nezbytně nutném rozsahu“.
  • Náhrada mzdy nebo platu od vojenského správního úřadu se týká pouze volna pro dostavení se k úřadu, nikoli pro vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení.
  • Podle § 206 ZP je zaměstnanec povinen zaměstnavatele o překážce v práci informovat a prokázat ji.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 204

6
NS
Nejvyšší soud
28. 1. 2010
NS
Nejvyšší soud
15. 12. 2005
NS
Nejvyšší soud
31. 5. 2002
NSS
Městský soud v Praze
22. 10. 2020

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 204 zákona 262/2006 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 204

Na rozdíl od soudu prvního stupně, který dovodil prekluzi nároku marným uplynutím patnáctidenní lhůty podle § 204 odst. 2 zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), odvolací soud neshledal podmínky pro aplikaci ustanovení § 204 ani § 187 odst. 1 zák. práce, neboť žalobkyně si peníze neodložila v souvislosti s plněním pracovních úkolů ani v přímé souvislosti s ním.

25 Cdo 4633/2007 · Nejvyšší soud · 28. 1. 2010

Podmínka plnění pracovních úkolů nebo přímé souvislosti s ním se v zákoníku práce upíná toliko k obecným předpokladům vzniku odpovědnosti za škodu (srov. např. ustanovení § 172 odst. 1, § 187, § 190 nebo § 204 zák. práce), případně k možnosti zvláštního důvodu převedení zaměstnance na jinou práci [§ 37 odst. 2 písm. b) zák. práce] a rozvázání pracovního poměru [§ 53 odst. 1 písm. a) zák. práce]; na jiné části pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem se nevztahuje.

21 Cdo 59/2005 · Nejvyšší soud · 15. 12. 2005

Zaplacení žalované částky uplatnil z titulu náhrady škody na odložených věcech podle ustanovení § 204 zák. práce.

21 Cdo 1388/2001 · Nejvyšší soud · 31. 5. 2002

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

Právní otázky

6

Související

§ 85 Překážky na straně státního zaměstnance (Zákon o službě státních zaměstnanců ve s)