6 Cmo 60/2022-164 — Vrchní soud v Praze

1. Shora uvedeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci jako soud I. stupně ve výroku I. zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle k bezúplatnému převodu bytu (bytové jednotky č. , Anonymizováno, ) v bytovém domě č.p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , na pozemku parc.č. , Anonymizováno, a souvisejícího spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, na společných částech domu a na pozemku parc.č. , Anonymizováno, a spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, na pozemku parc.č. , Anonymizováno, - trvalý travní porost, o výměře , Anonymizováno, , vše nacházející se v k.ú. , Anonymizováno, , obec , adresa, , část obce , adresa, (dále též zkráceně předmětný byt). Ve výroku II. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 13 552 Kč.2. Důvodem pro podání předmětné žaloby měla být skutečnost, že žalovaný nevyhověl opakovaným výzvám žalobkyně ze dne 18. 1. 2012, 15. 5. 2012 a 22. 5. 2012 k převodu předmětného bytu do jejího vlastnictví po té, co nabyla členství v žalovaném družstvu dne 4. 6. 2010 převodem členských práv a povinností od tehdejší členky družstva , Anonymizováno, , kdy součástí převedeného členského podílu bylo i právo nájmu předmětného bytu. , Anonymizováno, přitom uhradila dne 19. 5. 2008 další členský vklad ve výši 452 984 Kč. Převodem členských práv na žalobkyni na ni podle jejího názoru přešlo i právo na převod bytu do jejího vlastnictví, když o převodu předmětného družstevního bytu do vlastnictví člena nájemce, rozhodla členská schůze dne 25. 9. 2009 v souladu s článkem 11 odst. 1 písm. i) stanov žalovaného družstva.3. Soud I. stupně posuzoval také důvodnost obrany žalovaného navrhujícího zamítnutí žaloby s ohledem na skutečnost, že jednak smlouva o převodu družstevního podílu mezi , Anonymizováno, a žalobkyní není platná s ohledem na nedostatek ujednání o úplatnosti či bezúplatnosti převodu práv a jednak podle žalovaného žalobkyně není členkou žalovaného družstva ani s ohledem na své vyloučení, k němuž došlo před podáním žaloby. Podle žalovaného mělo být rozhodnutí představenstva žalovaného družstva o vyloučení žalobkyně z družstva ze dne 7. 5. 2021 zasláno doporučeně žalobkyni prostřednictvím , právnická osoba, s tím, že tato zásilka byla doručována žalobkyni dne 12. 5. 2021. Žalobkyně nebyla zastižena a z toho důvodu podle žalovaného byla zásilka uložena na poště a žalobkyně byla o této skutečnosti poštou vyrozuměna, přičemž podle článku 17 odst. 4 stanov se za den doručení rozhodnutí o vyloučení považuje 10. den ode dne uložení zásilky u držitele poštovní licence. Doručeno tak mělo být rozhodnutí o vyloučení žalobkyně dne 23. 5. 2021, přičemž žalobkyně v třicetidenní lhůtě nepodala námitky proti svému vyloučení k členské schůzi.4. Soud I. stupně nahlížel na jednání žalobkyně před jejím vyloučením z žalovaného družstva jako na jednání členky žalovaného družstva, když předmět převodu (práva a povinnosti v žalovaném družstvu) byl podle soudu I. stupně dostatečně určitý a smlouva o převodu členských práv a povinností ze dne 4. 6. 2010 podle soudu I. stupně nebudila pochybnost o vůli stran ani o jejím projevu. Podle soud u I. stupně žalobkyně byla v dobré víře, že uvedenou smlouvou řádně nabyla předmětná členská práva a povinnosti a tato práva a povinnosti v dobré víře užívala nepřetržitě po dobu více jak tří let trvání této poctivé držby. Po uvedenou dobu s ní také žalovaný jednal jako se svou členkou, která má mj. právo nájmu družstevního bytu č. , Anonymizováno, . Když členství žalobkyně v žalovaném družstvu nebylo podle soudu I. stupně nijak zpochybněno a žalobkyně by i tak předmětná členská práva a povinnosti představující družstevní podíl v žalovaném družstvu, včetně práva nájmu družstevního bytu č. , Anonymizováno, , nabyla vydržením uplynutím tří let řádné a poctivé držby předmětného družstevního podílu.5. Ve vztahu k tvrzenému zániku členství žalobkyně v žalovaném družstvu soud I. stupně uzavřel, že proces jejího vyloučení z družstva byl završen jejím vyloučením a doručením tohoto rozhodnutí, když jí byl doručeno v souladu se stanovami rozhodnutí o jejím vyloučení na adresu zapsanou v evidenci žalovaného a žalobkyně nepodala proti tomuto rozhodnutí o svém vyloučení včasné námitky. Rozsáhlým dokazováním byla podle soudu I. stupně prokázána nedůvodnost tvrzení žalobkyně, že jí bylo nesprávně doručováno rozhodnutí o vyloučení z družstva na adresu v ČR, ačkoli podle tvrzení žalobkyně jí mělo být doručováno do Polska na polskou adresu, již uvedla do družstevního seznamu členů.6. Skutečnost, že žalobkyně nebyla členkou žalovaného družstva, vedla podle soudu I. stupně pro zamítnutí žaloby.7. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.8. Proti tomuto rozhodnutí se v plném rozsahu odvolala žalobkyně (odvolatelka) a domáhala se jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.9. Odvolatelka rozsáhle prokazovala nedoručení rozhodnutí o svém vyloučení na polskou adresu nahlášenou družstvu. Zdůraznila, že nepřevedení bytu je podle jejího názoru důsledkem šikany ze strany žalovaného družstva. V rámci vyjádření se k žalovaným vznesené námitce promlčení se odvolatelka vyjádřila v tom smyslu, že vznesená námitka promlčení je v daném případě nemravná, a to především proto, že žalovaný, jakožto privatizační bytové družstvo, jednal vůči žalobkyni selektivně, když jiným členům byty převedl do vlastnictví, jakož i šikanózně, když nepřevedení bytu do vlastnictví žalobkyně odůvodňoval též stavebními úpravami provedenými žalobkyní, jež však byly obdobné úpravám provedeným jinými nájemníky, přičemž žalovaný odmítl postupovat všeobecně ujednaným způsobem předpokládaným stanovami.10. Ve vyjádření k podanému odvolání žalovaný navrhl napadený rozsudek potvrdit, když ke své dosavadní argumentaci o správném doručování rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z družstva a o zániku jejího členství v žalovaném družstvu připojil další námitku poukazující na běh času, v důsledku čehož podle žalovaného došlo k zániku práva uplatňovaného žalobkyní, a to prekluzí, na což měl již poukazovat před soudem I. stupně, avšak tato jeho obrana zůstala soudem I. stupně neřešena.11. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací po zopakování dokazování sdělením obsahu níže uvedených listin přezkoumal dle § 212 a § 212a o. s. ř. napadené rozhodnutí včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.12. Předně odvolací soud shodně se soudem I. stupně zastává názor, podle něhož v daném konkrétním případě ani případné úvahy o neplatnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 4. 6. 2010 v důsledku jejího tvrzeného nedostatku se nemohou dotýkat existence členství žalobkyně v žalovaném družstvu, a to až do jejího tvrzeného vyloučení. Je tomu tak s ohledem na nepochybně správné úvahy soudu I. stupně o vydržení podílu v žalovaném družstvu.13. Před tím, než bylo možno přistoupit k přezkumu toho, zda v případě žalobkyně byl dokončen proces jejího vyloučení z žalovaného družstva, ovlivňující možnost bezúplatného převodu družstevního bytu členovi družstva, odvolací soud řešil žalovaným zdůrazňovaný běh času, jenž podle žalovaného měl za následek zánik či oslabení žalobkyní tvrzeného a uplatňovaného majetkového práva na bezúplatný převod družstevního bytu.14. Právním východiskem pro řešení shora uvedené otázky následků běhu času po té, co se žalobkyně, případně osoba, do jejíž práv v žalovaném družstvu žalobkyně vstoupila, mohla po prvé domáhat u soudu svého tvrzeného nároku na bezúplatný převod družstevního bytu členovi družstva, byl speciální zákon, a to obchodní zákoník č. 549/1991 Sb. (obchod. zák.) upravující v rozhodné době problematiku družstev. Odvolací soud aplikoval rovněž obecný předpis, jímž byl občanský zákoník č. 40/1964 Sb. (OZ), z něhož odvolací soud aplikoval § 583 OZ o zániku práva, jakož i § 100 odst. 2 OZ upravující obecné otázky promlčení neupravené ani v obecných ustanoveních obchodního zákoníku, byť právní úprava promlčení v obchodním zákoníku má komplexní povahu.15. Odvolací soud tak vycházel ze skutečnosti, že v ustanovení § 387 obchod. zák. je upraven předmět promlčení, v ustanoveních § 388 - § 390 obchod. zák. účinky promlčení, v ustanoveních § 391 - § 401 obchod. zák. počátek a trvání promlčecí doby, v ustanoveních § 402 - § 407 obchod. zák. stavení a přetržení promlčecí doby a v ustanovení § 408 obchod. zák. obecné omezení promlčecí doby.16. Jak již bylo naznačeno, pro projednávanou věc byla významná aplikace § 583 OZ, z něhož je zřejmé, že k zániku práva proto, že nebylo ve stanovené době uplatněno, dochází jen v případech v zákoně uvedených. K zániku soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne.17. Dále byla pro odvolací soud zásadní aplikace § 100 odst. 2 OZ, podle něhož se promlčují všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.18. Z komplexní právní úpravy promlčení v obchodním zákoníku odvolací soud aplikoval zejména § 397 obchod