7 Cmo 109/2023-63 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Prze v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že návrh na zrušení společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO: 04 74 61 21, sídlem , Adresa advokáta B, (dále i jen „Společnost“), se zamítá (výrok I.), že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.), a že navrhovatel je povinen zaplatit náklady státu ve výši a lhůtě určené v samostatném usnesení, sestávající se z odměny opatrovníka (výrok III.).2. Soud prvního stupně vyšel z toho, že navrhovatelka se svým návrhem, doručeným mu dne 10. 8. 2022, domáhá zrušení účastnice 1/ a nařízení její likvidace dle ust. § 93 písm. b) zák. č. 90/2012. Podáním, Sb., o obchodních korporacích (dále i jen „ZOK“). Soud prvního stupně shledal, že podání je výslovně označeno jako návrh, z podání je zřejmé, že navrhovatelka má v úmyslu být účastníkem řízení o zrušení společnosti, neboť se výslovně za navrhovatelku označuje, rovněž je zřejmý subjektivní zájem navrhovatelky na zrušení společnosti, když jakožto věřitel pohledávky ze zesplatněného úvěru proti účastníkovi 1/prezentuje obavy, že účastník 1/ nemá dostatečné finanční prostředky k uspokojení svých závazků.3. Dle soudu prvního stupně navrhovatelka nemá na zrušení Společnosti zájem právní, neboť jej odůvodňuje obavou, aby účastnice 1/ měla dostatek prostředků splatit své závazky, ve vztahu k navrhovateli konkrétně splatil úvěr, který mu navrhovatel poskytl, a jedná se tedy jednoznačně o majetkový zájem navrhovatelky, nikoliv stav, kdy zrušení společnosti se přímo dotkne jejího právního postavení. Soud prvního stupně proto s odkazem na jím citované závěry přijaté Nejvyšším soudem v jeho rozhodnutí ze dne 24.dubna 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017 dospěl k závěru, že navrhovatelka není ve věci aktivně legitimována. Pokud navrhovatelka tvrdí, že existuje jakýsi de facto „veřejný zájem na zrušení společnosti a nařízení její likvidace“, podmíněný jejím postavením bankovního orgánu, soud prvního stupně uvedl, že navrhovatelce nic nebrání v tom, aby podala soudu podnět v intencích § 13 zákona č. 292/2012 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále i jen z. ř. s.), v takovém případě existence právního zájmu není vyžadována, soud rovněž odkazuje na skutečnost, že navrhovateli nic nebrání v postupu podle § 105 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob (dále i jen „z. v. r.“). Poté soud prvního stupně uzavřel, že návrh zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu na straně navrhovatelky. Výrok o povinnosti k náhradě nákladů řízení odůvodnil ust. § 23 z. ř. s. Ve výroku III. rozhodl dle ust. § 148 o. s. ř. pouze o základu nároku státu na náhradu nákladů řízení, sestávajících z odměny opatrovníka, s tím, že výše a lhůta k plnění bude stanovena samostatným usnesením.4. Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala navrhovatelka, která v doplnění svého odvolání namítala, že jestliže soud prvního stupně v napadeném usnesení uvedl, že navrhovatelce nic nebrání v postupu podle § 105 zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále i jen „z. v. r.), lze přinejmenším dospět k závěru, že právní zájem by dle napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně mohl být dán při postupu dle § 105 z. v. r. Dle odvolatelky Společnost nesplnila výzvu rejstříkového soudu k založení předmětných účetních závěrek do sbírky listin, což dle ust. § 106 z. v. r. má závažné důsledky pro třetí osoby. Odvolatelka s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, je toho názoru, že má právní zájem na zrušení Společnosti z důvodů uvedených v § 105 z. v. r. ve spojení s ust. § 172 odst. 1 písm. d) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), což dále rozvedla. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.5. K odvolání navrhovatelky se vyjádřilo Městské státní zastupitelství v Praze, které setrvalo na svém stanovisku, že navrhovatelka neprokázala právní zájem na podání návrhu, neboť její zájem věřitele Společnosti je zájmem právním, což plyne z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.dubna 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017. Dále zcela souhlasí s argumentací soudu prvního stupně, že navrhovatelce nic nebrání v tom, aby podala dle ust. § 172 odst. 1 písm. d) o. z. podnět, čehož si byla vědoma, neboť jej dne 29. 1. 2021 podala. Navrhlo, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.7. Podle § 172 o. z. (1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestližea) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebod) tak stanoví zákon.(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.8. Podle § 93 písm. b) ZOK soud na návrh toho, kdo na tom má právní zájem, nebo na návrh státního zastupitelství, pokud na tom shledá závažný veřejný zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci také, jestliže není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel.9. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.10. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.11. Podle ust. § 106 odst. 1 z. v. r. za neuposlechnutí výzvy podle § 104 se závažnými důsledky pro třetí osoby se považuje zejména nepředložení aktualizovaných listin podle § 66 písm. a) až c) a j).12. Ze spisu plyne, a to z návrhu, že navrhovatelka, která je věřitelem Společnosti se domáhá jejího zrušení s likvidací z těchto důvodů: a/ dle ust. § 93 písm. b) ZOK – společnost není schopna po dobu delší než 1 rok vykonávat svou činnost a plnit tak svůj účel, b/ dle ust. § 172 odst. 1 písm. b) o. z. - Společnost již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem, neboť ustanovení jejích stanov, a to v části předmětu podnikání, je zdánlivým ujednáním a není způsobilým podkladem pro zápis této skutečnosti do obchodního rejstříku a c/ dle ust. § 172 odst. 1 písm. c) o. z. - Společnost nemá déle než dva roky statutární orgán schopný se usnášet, neboť jejímu jedinému jednateli zanikla funkce dne 10. 8. 2020. Navrhovatelka dále tvrdila, že její právní zájem na zrušení Společnosti s likvidací je dán dle ust. § 93 písm. b) ZOK., spočívá i v tom, že Společnost si neplní své povinnosti zakládat listiny do sbírky listin, což představuje závažný zásah do její sféry. V podání, doručeném soudu prvního stupně dne 10. 1. 2023, navrhovatelka doplnila svá tvrzení o důvodech pro zrušení Společnosti s likvidací dle ust. § 105 z. v. r. tak, že již pouze na základě skutečnosti, že Společnost nezakládá do Sbírky listin účetní uzávěrky, jsou splněny předpoklady pro to, aby se navrhovatel mohl domáhat zrušení Společnosti s likvidací, a to v intencích usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017 a usnesení Ústavního soudu ze dne 24. května 2022, sp. zn. IV.ÚS 1170/22.13. Odvolací soud z napadeného usnesení shledal, že soud prvního stupně se v řízení zabýval pouze právním zájmem navrhovatelky na zrušení společnosti a nařízení její likvidace, z pohledu jí tvrzeného obchodního vztahu se Společností, aniž by ale její právní zájem posuzoval s ohledem na další jí tvrzené důvody, pro které se zrušení Společnosti domáhá, tedy mimo jiné i důvod dle ust. § 105 z. v. r. Současně tento závěr soudu prvního stupně o nedostatku právního zájmu navrhovatelky na zrušení Společnosti s likvidací postrádá jakékoliv jeho posouzení věci po právní stránce, tj. jeho výklad o tom, z jakých ustanovení zákona nebo jiného právního předpisu vycházel.14. Dle odvolacího soudu pak ani závěr soudu prvního stupně k tvrzením navrhovatelky ohledně veřejného zájmu na zrušení Společnosti a nařízení její likvidace (viz odst. 12 napadeného usnesení) není závěrem o nedostatku právního zájmu na zrušení Společnosti s likvidací dle ust. §