7 Cmo 148/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále též soud) výše uvedeným usnesením rozhodl, že se zapsané osobě (dále jen společnost) ukládá pořádková pokuta ve výší 2 000 Kč (výrok I.) a že pořádkovou pokutu je společnost povinna uhradit do tří dnů od právní moci usnesení na účet , č. účtu, , vedený u České národní banky (výrok II.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že soud nahlédnutím do Sbírky listin zjistil, že výše uvedená společnost nemá ve Sbírce listin založeny účetní závěrky za rok 2003 až 2020 a 2021 v souladu s ust. § 66 písm. c) zák. č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále jen zákon o veřejných rejstřících nebo ZVR).3. Společnost byla usnesením ze dne 4.5.2023 vyzvána k doložení výše uvedených účetních závěrek. Zároveň byla poučena i o možnosti uložení pořádkové pokuty za neuposlechnutí výzvy soudu. Výzva byla společnosti doručena do datové schránky dne 8.5.2023, vyzvednuto. Lhůta uplynula dne 08.06.2023. Společnost na výzvu soudu nereagovala.4. Soud uvedl, že toto usnesení nezbavuje společnost povinnosti doplnit k soudu požadované listiny ve smyslu předchozí výzvy.5. Proti uvedenému usnesení se zapsaná osoba odvolala. Odvolání odůvodnila tím, že výzvu obdržela 9.5.2023 v době, kdy byla pracovně na Ukrajině, proto nemohla na výzvu reagovat. Dříve, než mohla zjednat nápravu, bylo doručeno napadené rozhodnutí.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení podle § 212 a násl. občanského soudního řádu (dále o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.7. Podle § 104 zákona č. 304/2013 Sb. zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též ZVR). zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále též ZVR)8. Předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.9. Podle § 105a(1) Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104.10. Podle § 66Sbírka listin obsahujec) výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů anebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky.11. Podle § 21a zákona č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictvízákon o účetnictví(1) Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 jsou povinny účetní závěrku nebo přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu, vyžaduje-li jejich vyhotovení tento zákon nebo zvláštní právní předpis, zveřejnit ty, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku v rozsahu, v jakém jimi byla sestavena (§ 18 odst. 4) a v případě účetních jednotek, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, v rozsahu a znění, ve kterém byla ověřena auditorem. Povinnosti účetních jednotek ke zveřejnění či uveřejnění jiných informací stanovené ve zvláštních právních předpisech nejsou dotčeny. Ustanovení o účetních záznamech podle tohoto zákona se mohou použít obdobně i v uvedených případech.12. Ust. § 66 ZVR stanoví výčet dokumentů, které jsou osoby zapsané ve veřejném rejstříku povinny zakládat do sbírky listin. Podle písm. c) zmíněného ustanovení mezi povinně zakládané listiny patří též výroční zprávy, řádné, mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zpráva auditora o ověření účetní závěrky.13. Dle ust. § 72 odst. 1 a odst. 2 ZVR zapsaná osoba předloží bez zbytečného odkladu od vzniku rozhodné skutečnosti rejstříkovému soudu listiny zakládané do Sbírky listin. Jestliže je určitý údaj zapsán ve veřejném rejstříku, avšak ve Sbírce listin není uložena odpovídající listina, poznamená rejstříkový soud tuto skutečnost do Sbírky listin a vyzve podnikatele, aby listinu bez zbytečného odkladu předložil.14. Ze spisu se podává, že soud usnesením ze dne 4. 5. 2023 uložil společnosti, aby založila do sbírky listin veřejného rejstříku účetní závěrky, zprávy auditora o ověření účetní závěrky, výroční zprávy- pokud je povinna je vyhotovit, od roku 2003 až 2020, či v případě listin za rok 2021, aby prokázala, že tyto do sbírky listin předala. Společnosti byla výzva doručena dne 8.5.2023 do datové schránky. Společnost na výzvu ani ke dni rozhodnutí soudu nereagovala.15. Protože společnost neuposlechla výzvy soudu a nedoplnila požadované doklady (účetní závěrky) do sbírky listin, soud podle § 104 ZVR a § 53 občanského soudního řádu uložil společnosti pokutu ve výši 2 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí se společnost odvolala s výše uvedeným odůvodněním.16. Odvolacíí soud vycházel z uvedených skutečností a dospěl k závěru, že soud postupoval správně, když ve smyslu ust. § 104 ZVR a § 53 odst. 1 o.s.ř. uložil společnosti pořádkovou pokutu ve výši Kč 2 000. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu, že tím, že společnost neuposlechla výzvy soudu a nedoložila listiny, které podle zákona mají být založeny do sbírky listin, dopustila se takového jednání, pro které bylo na místě dle uvedených ustanovení uložit pořádkovou pokutu. Soudu též nelze vytknout pochybení, pokud uložil společnosti pořádkovou pokutu ve výši Kč 2 000, přičemž jde o částku, která je na spodní hranici výše stanovené zákonem.17. S ohledem na to, že ke dni rozhodnutí odvolacího soudu společnost nesplnila povinnost uloženou jí soudem ve výše uvedené výzvě a s ohledem na to, že odvolatelka v odvolání neuvedla takové skutečnosti, pro něž by bylo možno dospět k závěru, že není na místě uložit společnosti pořádkovou pokutu za to, že neuposlechla příkazu soudu, odvolací soud neshledal důvod pro to, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že se společnosti pořádková pokuta neukládá.18. Odvolací soud proto napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.19. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud nerozhodl, když zapsaná osoba je jediným účastníkem v řízení.