7 Cmo 178/2022-135 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se jako orgán vykonávající dohled nad průběhem likvidace , právnická osoba, . v likvidaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále též jen „Společnost“) návrhem ze dne 16. 5. 2017 domáhala odvolání soudem jmenovaného likvidátora , Jméno navrhovatelky, (dále též jen „účastník 1)“) z funkce pro jeho dlouhodobou nečinnost a jmenování účastníka 2) likvidátorem Společnosti.2. V této věci již soud prvního stupně návrhu vyhověl usnesením ze dne 18. 12. 2017, č. j. 80 Cm 50/2017- 28. K odvolání účastníků 1) a 3) usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 8. 2020, č. j. 7 Cmo 145/2018-52, bylo jeho rozhodnutí dle § 219a odst. 1 písm. b) o. s. ř. zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, jelikož bylo nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění. Soud prvního stupně následně rozhodl usnesením ze dne 2. 12. 2020, č. j. 80 Cm 50/2017-56, jímž návrhu opět vyhověl. K odvolání účastníků 1) a 3) odvolací soud usnesením ze dne 30. 11. 2021, č. j. 7 Cmo 179/2021-105 i toto rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost (aplikace nesprávné právní úpravy) a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. V záhlaví uvedeným usnesením soud prvního stupně ve výroku I. odvolal účastníka 1) z funkce likvidátora Společnosti a zároveň výrokem II. novým likvidátorem Společnosti jmenoval účastníka 2). Dále uložil účastníkům 1) a 3), aby společně a nerozdílně nahradili navrhovatelce na nákladech řízení částku 2 000 Kč (výrok III.) a ve výroku IV určil, že v poměru mezi účastníkem 2) a navrhovatelkou a účastníkem 1) a 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.4. V odůvodnění soud uvedl, že účastník 1) nevykonává svoji funkci likvidátora s odbornou péčí ve smyslu § 348 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (dále jen „z. i. s.“), jelikož je zcela pasivní a jeho argumentaci soud hodnotí jako účelovou, pročež jsou dány podmínky pro jeho odvolání z funkce ve smyslu § 350 z. i. s a pro jmenování účastníka 2) navrženého pro výkon funkce nového likvidátora podle § 191 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a § 350 odst. 1 z. i. s., přičemž tato osoba splňuje veškeré předpoklady pro výkon funkce likvidátora investičního fondu stanovené v § 349 z. i. s.5. Proti tomuto usnesení podali účastníci 1) a 3) včasné odvolání, navrhujíce, aby jej odvolací soud zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedli, že nesouhlasí s tvrzením navrhovatelky. Likvidátor svoji funkci vykonával řádně a ve věci byl a je činný a vždy jednal s péčí řádného hospodáře. Likvidace fakticky byla ukončena v roce 2010, kdy však nastala kombinace finančních a legislativních limitů, která celou věc pozdržela. Dále namítli, že soud prvního stupně své konstatování o splnění podmínek pro odvolání likvidátora dostatečně neodůvodnil, kdy se nezabýval všemi skutečnostmi a okolnostmi, které se k učiněným právním závěrům vztahují. Řízení před soudem prvního stupně bylo též stiženo procesní vadou, neb účastníci 1) a 3) nebyli řádně poučeni zejména dle § 118a odst. 1, 3 ani podle § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „o. s. ř.“), pročež je odvoláním napadené usnesení rozhodnutím překvapivým a tedy v podstatě nesrozumitelným. Navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Navrhovatelka ve vyjádření k odvolání účastníků 1) a 3) uvedla, že účastníci neuvádějí žádné nové skutečnosti, k čemuž odkazuje na svá předchozí vyjádření v dané věci, zejména na návrh na odvolání likvidátora, na repliku navrhovatelky k vyjádření účastníků 1) a 3) a na vyjádření k odvolání účastníků. Má za to, že odvoláním napadené usnesení je správné a odůvodněné, pročež navrhuje, aby jej odvolací soud jako formálně a věcně správné potvrdil.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací dospěl k závěru, že řízení trpí zmatečnostní vadou bránící věcnému přezkumu napadeného usnesení.8. Podle § 21 o. s. ř. 1) Za právnickou osobu jedná a) člen statutárního orgánu; tvoří-li statutární orgán více osob, jedná za právnickou osobu předseda statutárního orgánu, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen; je-li předsedou nebo pověřeným členem právnická osoba, jedná vždy fyzická osoba, která je k tomu touto právnickou osobou zmocněna nebo jinak oprávněna. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, stanoví-li tento nebo zvláštní zákon, že za právnickou osobu jednají jiné osoby. (4) Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.9. Podle § 32 odst. 2 o. s. ř. zástupcem účastníka nemůže být ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného.10. Řízení o odvolání likvidátora z funkce je tzv. nesporným řízením podléhajícím právní úpravě zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a to podle ustanovení § 2 písm. e) a § 85 písm. a) z. ř. s.11. Z obsahu spisu se podává, že v řízení jedná za Společnost účastník 1) coby její likvidátor a účastník 1) a Společnost jsou zastoupeni advokátem , tituly před jménem, , Jméno advokáta D, na základě udělených procesních plných mocí ze dne 9. 7. 2017, založených na č. l. 10 a na č. l. 11 spisu.12. V usnesení ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, dospěl Nejvyšší soud k těmto závěrům: „[30] Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede... [34] Ve zvláštních řízeních soudních je ovšem situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.[37] Proto je namístě vycházet z toho, že ke střetu zájmů, jenž je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce pouze ve vztahu mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týká důvod, pro nějž má být dotčená osoba vyloučena. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce jednatele vyloučen.[40] Vyšel-li tedy odvolací soud z toho, že vylučovaný jednatel nemůže v řízení již jen kvůli svému procesnímu postavení jednat za první společnost, a proto je namístě jí ustanovit opatrovníka, neboť zde není nikdo, kdo by byl oprávněn za první společnost jednat, je jeho právní posouzení této právní otázky správné. To platí i přesto, že první společnost jednající vylučovaným jednatelem udělila advokátovi po zahájení řízení v projednávané věci procesní plnou moc. Existuje-li totiž střet zájmů mezi účastníkem (právnickou osobou) a osobou za něj jednající, jsou procesní úkony, které jednající osoba za právnickou osobu činila, od počátku neúčinné a soud k nim nesmí přihlížet (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2020, sp. zn. 20 Cdo 1453/2020). Takovým procesním úkonem je přitom i udělení procesní plné moci.“13. S uvedenými závěry se odvolací soud ztotožňuje a dle jeho názoru jsou obdobně použitelné i v dané věci. Je tak zřejmé, že ke střetu zájmů, který je přirozeně přítomný mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, dochází v řízení o odvolání likvidátora z funkce ve vztahu mezi osobou, která má být z funkce likvidátora odvolána, a obchodní korporací, ve které dotčená osoba funkci likvidátora vykonává. Za tuto obchodní korporaci proto v řízení o odvolání likvidátora z funkce nesmí jednat ten, kdo má být z funkce likvidátora odvolán. Shodný závěr odvolací soud vyslovil již v usnesení ze dne 30. 3. 2022, č. j. 7 Cmo 93/2021-70, a v usnesení ze dne 8. 11. 2022, č. j. 14 Cmo 218/2022-38, publikované ve výběru rozhodnutí vrchních soudu a dostupné na https://www.beck-online.cz.14. V usnesení ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4747/2014, uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že „v občanském soudním řízení jedná za společnost v likvidaci podle § 21 odst. 2 o. s. ř., § 70 odst. 3 a § 72 obch. zák. likvidátor; to neplatí, nemá-li společnost likvidátora nebo jde-li o řízení, v němž je zastoupení společnosti likvidátorem vyloučeno (§ 32 odst. 2 o. s. ř.).“ Dle odvolacího soudu je tento závěr použitelný i pro právní úpravu platnou od 1. 1. 2014.15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B, vložka , Anonymizováno, ze dne 27. 4. 2023 odvolací soud zjistil, účastník 1) je od 20. 1. 1999 zapsán v obchodním rejstříku coby likvidátor a že zapsaným statutárním orgánem Společnosti je člen představenstva , tituly p