7 Cmo 219/2023-20 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud prvního stupně (dále též soud) v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, aby byl společnosti na dobu do pravomocného skončení řízení o jmenování opatrovníka jmenován prozatímně opatrovník k jednání nezbytnému pro získání příspěvku podle § 75 a násl. zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a k dispozicím s peněžními prostředky společnosti na účtu i v pokladně společnosti za účelem úhrady jejích splatných závazků (výrok I.) a rozhodl, že navrhovatel je povinen zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření v částce 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto výtoku usnesení na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem (výrok II.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl následující:Navrhovatel se návrhem domáhal jmenování , tituly před jménem, , Anonymizováno, opatrovnicí společnosti. Uvedl, že ke dni 6. 9. 2023 byl vymazán z obchodního rejstříku jako jednatel na základě usnesení valné hromady ze dne 6. 8. 2019, společnost tak jednatele nemá a nového jednatele nemůže valná hromada pro nepřekonatelné rozpory mezi oběma společníky zvolit, proto je na místě jmenovat jí opatrovníka. Jelikož nejpozději na začátku října 2023 musí společnost požádat o příspěvek podle § 75 a násl. zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a to té doby řízení nebude jistě skončeno, je třeba zatímní úpravy předběžným opatřením, jež by spočívalo ve jmenování navrhované opatrovnice pouze k jednání nezbytnému pro získání příspěvku podle § 75 a násl. zák. č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a k dispozicím s prostředky společnosti na jejím účtu a v její pokladně za účelem úhrady jejích splatných závazků. Navrhovatel předložil jím dne 2. 8. 2019 jako jednatelem společnosti vystavenou plnou moc pro , Jméno advokáta, . Není dán důvod pro ustanovení procesního opatrovníka společnosti, když společnost má zástupce na základě plné moci. Požadovaná zatímní úprava by byla v rozsahu návrhu na nařízení předběžného opatření de facto konečnou úpravou, které se navrhovatel domáhá návrhem ve věci samé, nikoliv úpravou jen zatímní, což je nepřípustné (shodně usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 10. 1995 sp. zn. 7 Co 1834/95, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 1996, č. 1, s. 2), proto soud návrh na nařízení předběžného opatření zamítl. Bod II. výroku usnesení se opírá o ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích; poplatek byl vyměřen podle položky 5 Sazebníku.3. Proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání. Uvedl, že v dané věci je meritem věci jmenování hmotněprávního opatrovníka dle ustanovení § 486 o. z., jediným důvodem, proč se navrhovatel domáhá nařízení předběžného opatření, je skutečnost, že některé záležitosti odůvodňující jmenování hmotněprávního opatrovníka nesnesou odkladu, přičemž již v návrhu uvedl, že společnost zaměstnává osoby se zdravotním postižením a na tuto činnost čerpá finanční příspěvky, přiznání nároků na finanční příspěvky a na to navazující povinnost společnosti předkládat výkazy o výkonu práce těchto zaměstnanců, může plnit pouze statutární orgán společnosti nebo soudem ustanovený opatrovník, přičemž tuto povinnost bude muset společnost plnit počátkem měsíce října 2023, proto je nevyhnutelné, aby byl opatrovník ustanoven do konce měsíce září, když v řízení o jmenování opatrovníka nebude do té doby rozhodnuto. Stejně neodkladným důvodem je hrazení splatných závazků za odběr energií v prostorách výrobní haly. Uvedené záležitosti představují omezenou výseč pravomocí opatrovníka, jejichž řešení nesnese odkladu a nevedou k výsledku srovnatelném s rozhodnutím ve věci samé. Navrhovatel svým návrhem na nařízení předběžného opatření usiluje o jmenování opatrovníka pro zcela konkrétní úkony, jejichž vykonáním opatrovnictví obchodní společnosti zanikne. Nemůže se tak jednat o trvalou úpravu poměrů účastníků řízení nahrazující rozhodnutí ve věci samé. Nařízení předběžného opatření svým obsahem odpovídajícího obsahu meritorního rozhodnutí soudu není vyloučeno, a to jestliže ochrany oprávněných zájmů účastníků nelze dosáhnout jiným způsobem, přitom o takovou situaci se jedná v dané věci. Jmenování opatrovníka předběžným opatřením k vyřešení uvedených záležitostí představuje zatímní řešení poměrů účastníků, které zajišťuje, aby později jmenovaný opatrovník mohl řádně spravovat záležitosti obchodní společnosti. Uvedl též, že nelze, aby činnosti, pro níž navrhovatel navrhoval ustanovit předběžným opatřením opatrovníka, vykonával právní zástupce společnosti. Navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu vyhověl.4. Odvolací soud po přezkoumání odvoláním napadeného usnesení dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.5. Z obsahu spisu se podává, že navrhovatel se v řízení o jmenování opatrovníka účastníkovi domáhal vydání předběžného opatření ve znění: Společnosti , Jméno navrhovatele B, ., IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , se jmenuje opatrovník , tituly před jménem, , Anonymizováno, , nar. , Anonymizováno, , bytem , adresa, , a to pro- veškerému jednání nezbytnému pro získání příspěvku dle § 75 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti;- dispozice s finančními prostředky obchodní společnosti na jejím bankovním účtu i v hotovostní pokladně za účelem úhrady splatných závazků;a to na dobu do pravomocného rozhodnutí v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. daného řízení. V návrhu na nařízení předběžného opatření navrhovatel tvrdil, že společnost potřebuje učinit již na počátku října 2023 některá právní jednání, a to veškeré jednání nezbytné pro získání příspěvku dle § 75 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a dále dispozice s finančními prostředky obchodní společnosti na jejím bankovním účtu i v hotovostní pokladně za účelem úhrady splatných závazků. Důvod pro nařízení předběžného opatření navrhovatel spatřoval v tom, že pravděpodobně nebude o návrhu ve věci do konce září 2023 pravomocně rozhodnuto a uvedená právní jednání společnost potřebuje učinit již na počátku října 2023.6. Podle § 102 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. v platném znění, občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.7. Podle § 75 o. s. ř. předběžné opatření nařídí předseda senátu na návrh.8. Podle ust. § 75c odst. 1 o. s. ř. předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.9. Podle § 218 o. s. ř., odvolací soud odmítne odvolání, které b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn; c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.10. Podle § 220a odst. 1 o. s. ř. odmítne-li odvolací soud odvolání z důvodu, že napadené usnesení o předběžném opatření pozbylo účinků, zaniklo nebo bylo zrušeno podle § 77 odst. 2, současně určí, že bylo nezákonné, byl-li by jinak dán důvod pro jeho zrušení.11. Odvolací soud dospěl k závěru, že vzhledem k tomu, že obsahem navrženého předběžného opatření je jmenování opatrovníka účastníkovi pouze pro právní jednání nezbytné pro získání příspěvku dle § 75 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a pro dispozice s finančními prostředky obchodní společnosti na jejím bankovním účtu i v hotovostní pokladně za účelem úhrady splatných závazků, přičemž dle odůvodnění návrhu na nařízení předběžného opatření společnost potřebuje učinit tato právní jednání na počátku října 2023 a uvedený počátek října již uplynul, navržené předběžné opatření se stalo v důsledku běhu času bezpředmětným. (K odmítnutí pro bezpředmětnost srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, či usnesení ze dne 23. 10. 2008, sp. zn. 29 Cdo 4452/2007; k procesnímu postupu odvolacího soudu je možno odkázat též na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, či ze dne 2. 7. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1214/2014, jakož i např. na nález Ústavního soudu ze dne 29. 1. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4166/18, který takovýto postup obecných soudů aprobuje).12. Protože se stalo navržené předběžné opatření v důsledku běhu času bezpředmětným, odvolání účastníka odvolací soud ve smyslu § 218 o. s. ř. odmítl.13. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v konečném rozhodnutí.