7 Cmo 42/2022-114 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem doručeným soudu dne 19. 1. 2018 se navrhovatel jako společník společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále též jen „ Společnost“) domáhal vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti ze dne 14. 7. 2017 přijatými pod body 2, 3A, 3B, 3C, 3D, 3E, 3G, 4, 5 a 6 z důvodu jejich rozporu se společenskou smlouvou a zákonem podle § 191 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen “ZOK“). Návrh odůvodnil tím, že valná hromada nebyla řádně svolána, jelikož navrhovateli jako druhému společníkovi Společnosti vedle , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, nebyla zaslána pozvánka na valnou hromadu. Posléze navrhovatel namítal, že není jisté, zda obsahem zásilky byla pozvánka na předmětnou valnou hromadu, a že je na Společnosti, aby tuto skutečnost prokázala. Navrhovatel získal první povědomí o tom, že byla konána valná hromada, teprve z dopisu , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, ze dne 7. 11. 2017. V průběhu ledna 2018 se mu podařilo získat zápis z napadené valné hromady. Jako další důvod neplatnosti pouze některých napadených usnesení valné hromady, specifikovaných navrhovatelem v návrhu, spatřuje navrhovatel v tom, že nebyla přijata potřebnou kvalifikovanou většinou podle článku X. bod 5 společenské smlouvy.2. Společnost na svoji obranu uvedla, že doložila originálem obálky a potvrzením pošty, že si navrhovatel pozvánku nevyzvedl, ač mu byla doručována na adresu, kterou má coby společník uvedenou v obchodním rejstříku a na které se též zdržuje. Postup svolavatele valné hromady, kdy po jejím zahájení a konstatování, že se pozvaný navrhovatel nedostavil, otevřel vrácenou obálku s pozvánkou, aby se přítomni mohli přesvědčit o tom, že obsahuje pozvánku, považuje Společnost za korektní.3. V usnesení uvedeném v záhlaví soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že zásilka obsahující pozvánku ze dne 8. 6. 2017 byla téhož dne předána k poštovní přepravě na adresu navrhovatele uvedenou v seznamu společníků, do dne 29. 6. 2017 byla uložena na poště, jelikož adresát nebyl zastižen, a dne 1. 7. 2017 byla vrácena odesílateli. Skutečnost, že si navrhovatel zásilku nepřevzal, ač se dostala do jeho dispoziční sféry, může být kladena jen k jeho tíži. Tímto má soud za prokázané, že se navrhovatel mohl o konání valné hromady a též o přijatých usneseních dozvědět již v den konání valné hromady, tj. 14. 7. 2017. Subjektivní tříměsíční prekluzivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady tak navrhovateli začala běžet dne, kdy se předmětná valná hromada Společnosti konala, a marně uplynula dne 15. 10. 2021, přičemž návrh byl soudu doručen až dne 19. 1. 2018, tedy pozdě. Pokud navrhovatel tvrdil, že údaje týkající se podané zásilky nedokazují, že zásilka obsahovala pozvánku na valnou hromadu, pak soud hodnotí tuto argumentaci jako účelovou i s ohledem na provedený výslech , Jméno, , který potvrdil tvrzení Společnosti, že před začátkem valné hromady byly formální náležitosti kontrolovány a byla otevírána zalepená obálka obsahující listinu. Soud má za to, že s ohledem na datum konání valné hromady a podání této zásilky k poštovní přepravě skutečně touto listinou byla pozvánka na valnou hromadu. Protože návrh byl podán až poté, co právo navrhovatele dovolat se neplatnosti usnesení valné hromady Společnosti zaniklo uplynutím tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel mohl o rozhodnutí dozvědět, nezbylo soudu než pozdě podaný návrh zamítnout pro nedostatek aktivní legitimace. Zjištěný skutkový stav soud prvního stupně podřadil pod ustanovení § 191 odst. 1 a 2 ZOK ve znění účinném do 31. 12. 2020, § 192 odst. 1 až 3 ZOK a § 259 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud se dále nad rámec uvedeného zabýval přezkumem druhého důvodu neplatnosti usnesení valné hromady uplatněného navrhovatelem, a to nedostatkem kvóra při hlasování. Nákladový výrok je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.4. Jedná se již o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně v dané věci. Poprvé soud rozhodl usnesením ze dne 20. 5. 2019, č. j. 80 Cm 12/2018-67, kterým návrh též zamítl. K odvolání navrhovatele Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 30. 7. 2021, č. j. 7 Cmo 204/2019-94, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že závěr soudu o dostatku aktivní věcné legitimace navrhovatele pro podání návrhu není ve vztahu k závěru o řádném a včasném doručení pozvánky na valnou hromadu navrhovateli odůvodněn. Soud se totiž vůbec nezabýval otázkou včasnosti podání návrhu ve světle ustanovení § 259 o. z., přestože napadená valná hromada se konala dne 14. 7. 2017 a návrh na zahájení řízení byl soudu doručen až 19. 1. 2018. Tuto otázku zkoumá soud z moci úřední. Navrhovatel v návrhu na zahájení řízení tvrdil, že první povědomí o konání valné hromady získal až z dopisu , tituly před jménem, , adresa, , Anonymizováno, ze dne 7. 11. 2017. V případě závěru soudu o řádném a včasném doručení pozvánky na valnou hromadu navrhovateli se však soud měl zabývat otázkou, zda navrhovateli nezačala plynout subjektivní tříměsíční lhůta pro podání návrhu stanovená v § 259 o. z. již ode dne 14. 7. 2017, tj. ode dne konání valné hromady.5. Do usnesení označeným v záhlaví podal navrhovatel včasné odvolání. Uvedl, že považuje napadené usnesení za nesprávné a nedostatečně až povrchně odůvodněné. Navrhovatel nepovažuje za správný skutkový ani následný právní závěr soudu prvního stupně, pokud dovozuje, že z pozvánky s obálkou, z detailního přehledu informací k zásilkám a z podacího lístku je možné dovodit cokoliv o tom, zda obsahem obálky skutečně byla pozvánka či nikoli. Z těchto důkazů lze zjistit pouze to, že zásilka s určitým podacím lístkem byla zaslána navrhovateli, nikoliv co bylo jejím obsahem. Jediným v řízení provedeným důkazem způsobilým prokázat obsah zásilky je výslech , Jméno, , jednatele Společnosti. , Jméno, měl být přítomen otevírání předmětné obálky, ze které , Jméno, po jejím otevření vyndal nějaké listiny, které neviděl. Navrhovatel nepovažuje soudem zvolený procesní postup při výslechu jednatele společnosti za zákonný. Podle § 131 odst. 1 o. s. ř. platí, že důkaz výslechem účastníka může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Jestliže z výslechu , Jméno, vyplynulo, že na místě byly přítomny další tři osoby, z nichž , Jméno, a , tituly před jménem, , Jméno, nejsou a nikdy nebyli statutárními orgány Společnosti, pak nemohla být splněna podmínka § 131 odst. 1 o. s. ř., tedy že skutečnost, ke které byl , Jméno, vyslechnut, nelze prokázat jinak. Je zcela zřejmé, že Společnost mohla své tvrzení prokázat výslechy dvou jiných osob, důkaz výslechem , Jméno, tak vůbec není přípustný. Na okraj je možnost zmínit, že zcela obvyklým způsobem prokazování obsahu zásilky je ponechání předmětné obálky neotevřené a provést důkaz jejího obsahu až při otevření v případném soudním řízení. Je to zjevně jediný způsob, jak zcela prokázat, co bylo obsahem předmětné zásilky. V další části odvolání napadá odvolatel závěry soudu prvního stupně ohledně dostatku kvóra při přijímání usnesení valné hromady napadených navrhovatelem též z tohoto důvodu. Proti závěru soudu prvního stupně navrhovatel brojí a obsáhle k tomu argumentuje. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že návrhu v celém rozsahu vyhoví.6. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání navrhovatele důvodné není.7. Podle § 191 odst. 1 ZOK, ve znění účinném do 31. 12. 2020, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník.8. Podle § 259 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.9. Podle § 192 odst. 1 ZOK, nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak.10. Podle § 184 ZOK (1) Termín konání valné hromady a její pořad se společníkům oznámí písemně nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, neurčí-li společenská smlouva jinak; součástí pozvánky je