7 Cmo 46/2023-68 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením ve výroku I. návrh na zrušení společnosti , Jméno advokáta B, ., IČO , IČO advokáta B, , sídlem , Adresa advokáta B, (dále i jen „Společnost“) zamítl a ve výroku II. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 31. 1. 2022 se navrhovatelka domáhala zrušení Společnosti s likvidací a jmenování likvidátora. Tvrdí, že uhradila Společnosti zálohu na dodávku stojů, který jí ale nebyl dodán. Společnost má jiného (nového) společníka, Společnost je nekontaktní, nemá skutečné sídlo, pročež navrhovatelka má tak za to, že Společnost nesplňuje jeden ze zákonných předpokladů pro vznik společnosti, tudíž je tak dán důvod pro zrušení Společnosti s likvidací dle § 172 odst. 1 písm. b) zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Dále dle navrhovatelky může být dán důvod ke zrušení Společnosti dle ust. § 172 odst. 1 písm., d) o. z. ve spojení s ust. § 105 a § 105a zákona č. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „z. v. r.“), když Společnost nezakládá listiny do sbírky listin. Právní zájem v této věci ji svědčí, když právě rozhodnutí o zrušení Společnosti může založit pevný základ pro uplatnění pohledávky vůči (předchozímu) jednateli z titulu zákonného ručení. Navrhuje, bude-li Společnost zrušena s likvidací, ať je jmenována likvidátorem osoba nezávislá, odlišná od jednatele Společnosti, který je nekontaktní a nemůže tak řádně plnit funkci jednatele ani likvidátora.3. Své rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že navrhovatelka se svým návrhem domáhá zrušení účastnice 1), kdy z jejího podání je zřejmé, že má v úmyslu být účastnicí daného řízení o zrušení účastnice 1). Navrhovatelka tak má povinnost prokázat právní zájem na podaném návrhu. K uvedenému soud prvního stupně následně odkázal a citoval z usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3483/2017 ze dne 24. 4. 2019. Konstatoval, že navrhovatelka svůj právní zájem na zrušení účastnice 1) a nařízení její likvidace odůvodňuje tím, že je obchodním partnerem účastnice 1) a sama zároveň připouští, že její právní zájem na zrušení účastnice 1) je subjektivní. Na základě toho soud prvního stupně dospěl k závěru, že navrhovatelce právní zájem na podaném nesvědčí, neboť neprokázala a fakticky ani netvrdila, že zrušení účastníce 1) se dotýká jejího právního postavení. Její subjektivní zájem na vrácení uhrazené zálohy je vyřešen rozsudkem pro uznání, který bude po právní moci vykonatelným exekučním titulem. K tvrzení navrhovatelky, že existuje veřejný zájem na zrušení Společnosti, soud prvního stupně odkázal na skutečnost, že podnět ke zrušení Společnosti byl již navrhovatelkou podán v roce 2021 a dle zjištění soudu i sdělení navrhovatelky, případnému zahájení řízení o zrušení Společnosti z moci úřední brání toto řízení zahájené na návrh. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).4. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání, neboť má za to, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, jelikož v souladu se zásadou rychlosti a zásadou hospodárnosti občanského soudního řízení je namístě návrhu vyhovět i v případě, že zde neexistuje subjektivní právní zájem navrhovatelky na zrušení Společnosti, ale existuje zde „pouze“ obecný veřejný zájem na takovémto zrušení, k čemuž odkazuje na usnesení zdejšího odvolacího soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 78/2005, s nímž se zcela ztotožňuje. Namítá, že existuje – li důvod pro zrušení společnosti, pro který je možno společnost zrušit i bez návrhu, není rozhodné, zda je podán návrh na zrušení společnosti či pouhý podnět k zahájení řízení o zrušení společnosti, když i v případě, že je podán návrh, není navrhovatelka povinna prokazovat svůj právní zájem na zrušení společnosti, k čemuž odkazuje a cituje z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2022 sp. zn. 27 Cdo 2536/2021. Má za to, že soud je povinen provést dokazování ohledně existence objektivních důvodů pro zrušení společnosti, a pokud takovéto důvody shledá, rozhodnout o zrušení společnosti bez ohledu na subjektivní právní zájem navrhovatele na takovémto zrušení. Z uvedených důvodů navrhuje, aby odvolací soud odvoláním napadené usnesení změnil tak, že rozhodne, že účastnice 1) se zrušuje s likvidací a aby navrhovatelce přiznal náhradu nákladů řízení, případně, aby rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně dle § 212 a násl. o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. Podle § 172 o. z.(1) Soud na návrh toho, kdo na tom osvědčí právní zájem, nebo i bez návrhu, zruší právnickou osobu a nařídí její likvidaci, jestližea) vyvíjí nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem narušuje veřejný pořádek,b) již nadále nesplňuje předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,c) nemá déle než dva roky statutární orgán schopný usnášet se, nebod) tak stanoví zákon.(2) Umožňuje-li zákon soudu zrušit právnickou osobu z důvodu, který lze odstranit, soud jí před vydáním rozhodnutí stanoví přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.7. Podle § 104 z. v. r. předseda senátu může uložit pořádkovou pokutu zapsané osobě také tehdy, jestliže neuposlechla výzvy rejstříkového soudu, aby mu sdělila skutečnosti nebo předložila listiny potřebné k rozhodnutí v řízení zahájeném bez návrhu nebo aby mu předložila listiny, které podle tohoto nebo jiného zákona mají být založeny do sbírky listin; pořádkovou pokutu lze uložit do výše 100 000 Kč.8. Podle § 105 z. v. r. neplní-li zapsaná osoba povinnosti podle § 104 opakovaně nebo může-li takové neplnění mít závažné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem, může rejstříkový soud i bez návrhu zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a; rejstříkový soud na tuto skutečnost zapsanou osobu upozorní a poskytne jí přiměřenou lhůtu k odstranění nedostatků.9. Podle § 9 odst. 1 z. v. r. jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.10. Ust. § 105 věta před středníkem z. v. r. a ust. § 9 odst. 1 z. v. r. (ve spojení s ust. § 172 odst. 1 písm. d) o. z.) upravují speciální skutkové podstaty, kdy při jejich naplnění lze společnost zrušit s likvidací, a to i bez návrhu.11. Z návrhu na zahájení řízení plyne, že navrhovatelka svůj právní zájem na podaném návrhu založila na obchodním vztahu se Společností, respektive na pohledávce, kterou vůči Společnosti má. Přičemž ale současně tvrdila, že společnost nesídlí na adrese zapsané v obchodním rejstříku, a dále že si neplní svou povinnost zakládat příslušné listiny do sbírky listin, jež je nedílnou součástí obchodního rejstříku vedeného pro společnost. Ke svým tvrzením označila a doložila listinné důkazy, kdy mimo jiné doložila i přípis rejstříkového soudu ze dne 8. 7. 2022 (č. l. 32 spisu), kterým bylo sděleno, že rejstříkový soud již učinil výzvu Společnosti k doložení listin, jež je Společnost povinna do sbírky listina zakládat, a protože Společnost na tuto výzvu nijak nereagovala, že bude věc toho dne předložena příslušnému oddělení Městského soudu v Praze k dalšímu řízení, a to zahájení řízení o zrušení společnosti s likvidací.12. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně se v řízení zabýval pouze právním zájmem navrhovatelky na zrušení společnosti a nařízení její likvidace, z pohledu jí tvrzeného obchodního vztahu se Společností (§ 172 odst. 1 o. z.) a jeho závěr o jeho nedostatku byl jediným důvodem, pro který předmětný návrh zamítl.13. Z napadeného usnesení je tak zjevné, že soud prvního stupně v řízení pominul, další v návrhu navrhovatelkou tvrzené skutečnosti, které jsou rozhodné pro posouzení důvodů, pro které lze Společnost zrušit, a to i bez návrhu /viz § 9 odst. 1 a § 105 věta před středníkem z. v. r. ve spojení s ust. § 172 odst. 1 písm. d) o. z./, kdy navrhovatelka nemusí osvědčovat svůj právní zájem na zrušení společnosti, neboť to ze zákona nevyplývá. A jestliže pak i soudu prvního stupně bylo nejenom z tvrzení navrhovatelky, ale i z jeho úřední činnosti známo, že zahájení řízení k podnětu navrhovatelky o zrušení Společnosti a nařízení její likvidace brání právě toto řízení, bylo na něm, aby se navrhovatelkou tvrzenými skutečnostmi, které jsou pro jeho rozhodnutí v této věci důležité, zabýval (§ 1 odst. 1 z. ř. s. ve spojení s ust. § 20 odst. 1 z. ř. s.).14. Vzhledem ke všemu uvedenému odvolací soud uzavírá, že napadené usnesení soudu prvního stupně postrádá dostatek důvodů, což je činí odvolacím soudem nepřezkoumatelným.15. Odvo