9 Cmo 53/2022-56 — Vrchní soud v Praze

1. Návrhem došlým soudu prvního stupně (dále též jen „soud“) dne 5. března 2021 se navrhovatelé jako vlastníci jednotek domáhali určení neplatnosti všech usnesení shromáždění účastníka přijatých mimo zasedání shromáždění dne 1. 12. 2020. Soud rozhodl v záhlaví označeným usnesením tak, že „„Návrh na vyslovení neplatnosti všech usnesení shromáždění účastníka přijatých mimo zasedání shromáždění dne 1. 12. 2020 se zamítá.“ (výrok I.) a dále že „Navrhovatelé jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi na účet jeho právního zástupce na náhradu nákladů řízení částku 13 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.“ (výrok II.).2. V odůvodnění soud rekapituloval stěžejní argumentaci navrhovatelů následovně. Dle soudu navrhovatelé uvedli jako důvod neplatnosti napadených usnesení shromáždění per rollam tvrzení, že stanovy účastníka neumožňují rozhodování mimo zasedání shromáždění. Přesto účastník uspořádal v období 16. 11 - 1. 12. 2020 hlasování mimo hlasování shromáždění, a to tak, že navrhovatelkám doručil 16. 11. 2020 formou e- mailu návrhy usnesení a určil lhůtu k podání vyjádření do 1. 12. 2020. Dne 8. 12. 2020 pak účastník navrhovatelkám zaslal e-mail s oznámením o výsledku hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne 8. 12. 2020. Jelikož stanovy účastníka takové hlasování neumožňují, jsou přijatá usnesení neplatná. Navrhovatelé mají podle ust. § 1221 ve spojení s § 258 o.z. zájem hodný právní ochrany, aby soud vyslovil neplatnost těchto usnesení pro rozpor se zákonem. Dále v návrhu navrhovatelé uvedli, že v rámci předmětného hlasování bylo uspořádáno hlasování o volbě předsedy společenství, přičemž do výběrového řízení se přihlásila i navrhovatelka a) a 27. 11. 2020 prostřednictvím e-mailu zaslala účastníkovi nabídku na výkon funkce předsedy společenství za částku 5 000 Kč plus DPH měsíčně. Nicméně na hlasovacím lístku, který účastník rozeslal členům společenství za účelem hlasování, a dále v oznámení o výsledku hlasování mimo zasedání shromáždění ze dne 8. 12. 2020 je uvedeno, že navrhovatelka a) nabízí své služby za cenu, která bude stanovena dohodou.3. V doplnění návrhu z 23. 7. 2021 a při ústním jednání před soudem prvního stupně pak uvedli navrhovatelé jiný důvod neplatnosti napadených usnesení, kdy připustili, že zákon č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadu epidemie SARS-CoV-2 (Dále též jen „lex covid“) hlasování formou mimo zasedání shromáždění umožňuje, avšak nebylo dodrženo jeho ustanovení § 19, proto, že pokud zákon nebo zakladatelské právní jednání nestanoví podmínky pro rozhodování podle § 19 odst. 1 lex covid (mimo zasedání shromáždění), určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgány oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním. V daném případě dle navrhovatelů toto ustanovení dodrženo nebylo, jelikož účastník členům společenství nedoručil podmínky hlasování per rollam před samotným hlasováním a rovnou toto hlasování uskutečnil, v rámci něhož stanovil minimální lhůtu 15 dnů určenou ust. § 1211 odst. 3 o.z. Dále navrhovatelé v reakci na argumentaci účastníka uvedli, že i usnesení č. 6 o výměně stávajícího zvonkového tabla je důležitou záležitostí ve smyslu ust. § 1209 odst. 1 o.z., a že není pravdivé tvrzení účastníka, že navrhovatelé prostřednictvím svého právního zástupce s hlasováním per rollam souhlasili přípisem ze 13. 10. 2020, když v tomto přípisu navrhovatelé výslovně uvedli, že s hlasováním per rollam souhlasí pouze v případě, že bude hlasováno o všem, co bylo uvedeno v pozvánce na shromáždění, kterou obdrželi dne 28. 9. 2020. Při ústním jednání dne 10. ledna 2022 pak k dotazu soudu, jaká konkrétní usnesení byla přijata při napadeném hlasování a jakým způsobem navrhovatelé o těchto bodech hlasovali, navrhovatelé specifikovali tato přijatá usnesení a uvedli, že ve všech případech hlasovali proti jejich přijetí. Navrhli, aby s odkazem na jejich argumentaci, a sice že nebyly splněny podmínky pro hlasování per rollam stanované v ust. § 19 odst. 1 zákona lex covid, jelikož podmínky hlasování nebyly členům společenství v dostatečném časovém předstihu před rozhodováním oznámeny, soud návrhu vyhověl a zároveň přiznal navrhovatelům náhradu nákladů řízení.4. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že v návrhu došlém soudu 5. března 2021, tedy ve lhůtě tří měsíců od přijetí napadeného usnesení (tedy včas ve smyslu ust. § 1209 odst. 1, § 259 o.z.), uplatnili navrhovatelé jako důvod namítané neplatnosti napadených usnesení jen to, že stanovy účastníka nepřipouštějí hlasování formou per rollam. Neuvedení cenové nabídky navrhovatelky jako podkladu pro hlasování o volbě předsedy společenství nebylo navrhovateli ve vlastním návrhu ani prezentováno jako důvod neplatnosti napadeného rozhodnutí. Ve smyslu textu a obsahu bodu V návrhu se jedná o uvedení těchto skutečností nad jeho rámec. Pokud navrhovatelé následně podáním z 23. 7. 2021 svoji argumentaci změnili tak, že sami uvedli, že hlasování formou per rollam v daném případě umožňuje ust. § 19 lex covid a jako důvod neplatnosti napadených usnesení uplatnili, že nebyly dodrženy podmínky tohoto ustanovení, pak dle soudu prvního stupně tento důvod neplatnosti byl uplatněn až po uplynutí prekluzivní tříměsíční lhůty stanovené v ust. § 1209 o.z. a § 1221 potažmo § 258 a násl. o.z., což je samo o sobě důvodem pro zamítnutí návrhu.5. Navíc ve vztahu ke všem napadeným usnesením nebyly splněny podmínky ust. § 1209 odst. 1 o.z., kdy pouze ve vztahu k volbě předsedy společenstva je podle názoru soudu dán důležitý důvod pro přezkum tohoto usnesení soudem. Ve vztahu k části usnesení o schvalování záloh a ve vztahu k hlasování o volbě navrhovatele a do funkce předsedy společenství nejsou navrhovatelé přehlasovanými vlastníky, protože nehlasovali proti. V tom, že navrhovatelé částečně hlasovali pro přijetí některých usnesení, soud spatřoval šikanózní povahu jejich návrhu. Pakliže navrhovatelé namítají, že pro hlasování formou per rollam nebyly splněny zákonné podmínky, pak je v rozporu s tímto jejich tvrzením skutečnost, že se sami tohoto hlasování (ohledně některých bodů) zúčastnili. Totéž vyplývá z dopisu z 13. 10. 2020, kterým navrhovatel A prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil souhlas s hlasováním formou per rollam, byť jen za určitých podmínek, které se však netýkaly procedurálních náležitostí tohoto hlasování (které následně v rámci tohoto návrhu namítají navrhovatelé), týkaly se pouze předmětu hlasování. Stejně rozporuplné je stanovisko navrhovatelů, pokud jde o hlasování o volbě předsedy společenství, protože, pokud navrhovatel a na tuto funkci kandidoval a chtěl být napadeným hlasováním (mimo zasedání shromáždění) zvolen do této pozice, sám tak popírá následně tvrzené důvody neplatnosti přijatých usnesení, spočívající v nesplnění podmínek pro tuto formu hlasování ve smyslu ust. § 19 zákona lex covid. Logicky, pokud by navrhovatelé považovali toto hlasování formou per rollam za nepřípustné z důvodu, že stanovy tuto formu hlasování nepřipouštějí, respektive, že nebyly splněny podmínky pro tuto formu hlasování, nemohli by se tohoto hlasování žádnou formou účastnit. Popsané potvrzuje argumentaci účastníka, že se jedná o účelový návrh, kdy navrhovatelé teprve následné poté, co navrhovatel a nebyl zvolen tímto hlasováním do funkce předsedy společenství a správce, zpětně konstruují důvody neplatnosti těchto usnesení. Tomu podle názoru soudu napovídá i změna namítaných důvodů neplatnosti v průběhu řízení, stejně tak jako argumentace, že členové společenství nebyli včas informování o cenové nabídce navrhovatele a v souvislosti s potencionálním výkonem funkce předsedy společenství (pokud by tato argumentace navrhovatelů byla vykládána jako další namítaný důvod neplatnosti napadených usnesení). Pokud, jak je mezi účastníky nesporné, navrhovatel A učinil tuto cenovou nabídku až e-mailem ze 27. 11. 2020, když návrhy usnesení byly rozeslány dne 16. 11. 2020 a stanovena lhůta 2 týdnů pro vyjádření, je zřejmé, že o cenové nabídce navrhovatele a nemohli být členové společenstva pro účely tohoto hlasování informováni včas. Tuto okolnost, kterou následně namítá, tedy způsobil sám navrhovatel A. Pokud za této situace navrhovatelé přijatá usnesení napadají pro neplatnost, pak se jedná dle názoru soudu o zneužití práva, které ve smyslu ust. § 8 o.z. nepožívá právní ochrany.6. Soud prvního stupně ještě dodal „pro případ, že by byl shledán opačný závěr, tedy že usnesení jsou neplatná“, že pro tento případ jsou splněny podmínky pro postup podle ust. § 1221 potažmo §260 o.z., takže v takovém případě by neplatnost těchto usnesení neměla být vyslovena, a to z toho důvodu, že případné vyslovení neplatnosti těchto usnesení nemůže mít pro navrhovatele žádný význam ve smyslu zlepšení jejich pozice, zatímco naopak by znamenalo újmu pro ostatní členy společenství a byl by tudíž nepoměr mezi případným přínosem vyslovení neplatnosti těchto usnesení pro navrhovatele a tím