9 Cmo 79/2023-205 — Vrchní soud v Praze

1. Dne 12. 8. 2022 došel Krajskému soudu v Ústí nad Labem coby rejstříkovému soudu návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek, přičemž navrhovatelem bylo , Jméno navrhovatele A, (dále též jen „společenství“), za nějž návrh podal coby zástupce , Jméno advokáta, , advokát, z jehož datové schránky návrh odešel.2. Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že „Návrh na zápis změn ze dne 12. srpna 2022 pod Fj 45757/2022/KSUL se odmítá.“ Rozhodnutí odůvodnil tím, že vyzval navrhovatele k předložení listin prokazujících vznik skutečností požadovaných k zápisu do rejstříku společenství vlastníků jednotek v originále nebo v úředně ověřené fotokopii, v případě zaslání datovou schránkou opatřené konverzní doložkou - k předložení čestného prohlášení zapisovaného předsedy, tj. , Anonymizováno, dle ust. § 152 odst. 2 a § 153 o. z., dle § 46, § 63 - 67 z. o. k. a písemného souhlasu se zápisem „do obchodního rejstříku“ a dále k doložení „řádného návrhu rozhodnutí mimo zasedání shromáždění dle stanov, popř. zákona, datované, podepsané oprávněnou osobou - čeho se volba týkala a z jakého důvodu, od kdy do kdy mohli vlastnící hlasovat a jakým způsobem, písemná vyjádření všech vlastníků k návrhu na rozhodnutí mimo zasedání shromáždění, tj. vyplněné hlasovací lístky, aby bylo zřejmé, jak proběhlo hlasování a oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu ze dne 26. 5. 2021“ (dále též jen „poslední požadavek“). Navrhovatel ve stanovené lhůtě požadované listiny nedoložil. Soud následně s odkazem na § 86 písm. e) z. v. r. uzavřel, že mu nezbylo, než návrh na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek odmítnout.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání. Jeho stěžejní odvolací námitky byly následující:1) Vzhledem k tomu, že , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu navrhovatele zastupují navrhované fyzické osoby, „nezdá se“ povinnost doložit také čestné prohlášení této právnické osoby účelnou; požadavek nevyplývá z žádných právních předpisů. K provedení zápisu je dle zákona nezbytné doložit jen čestná prohlášení všech osob, které , Anonymizováno, při výkonu funkce statutárního orgánu zastupují, což bylo řádně a včas doloženo v originálu, pročež bylo možné návrhu zcela vyhovět.2) Na usnesení soudu prvního stupně je třeba hledět jako na překvapivé a rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodnutí a ochrany legitimního očekávání účastníků, když soud v rámci skutkově podobného řízení o návrhu na zápis změny do rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeného u téhož soudu návrhu navrhovatele částečně vyhověl a zápis , Anonymizováno, jako statutárního orgánu navrhovatele povolil, aniž by požadoval doložit čestné prohlášení právnické osoby zapisované jako statutární orgán. Postup stejného rejstříkového soudu potvrzuje argumentaci navrhovatele.3) Usnesení je nedostatečně odůvodněné a je nesrozumitelné a až nepřezkoumatelné.4) Samotný obsah oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu, jehož nepředložení v originále bylo také důvodem odmítnutí návrhu, vyplývá z výzev k hlasování o rozhodnutí mimo zasedání a také z hlasovacích listin členů shromáždění navrhovatele, přičemž tyto listiny byly v originále k původnímu návrhu přiloženy.5) Soudem ustanovený opatrovník měl ve věci konat a v řízení činit kroky směřující k povolení zápisu navrhované změny; rejstříkový soud s ustanoveným opatrovníkem nijak nekomunikoval - nevyzval ho k činění jakýchkoliv kroků a najednou jej zprostil funkce bez jakéhokoliv důvodu. Tímto postupem byly v řízení způsobeny výrazné průtahy.4. Odvolatel navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno a návrhu bylo vyhověno v celém rozsahu, případně aby byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.6. K námitce průtahů řízení zapříčiněné postupem rejstříkového soudu odvolací soud poukazuje na skutečnost, že to byl právě navrhovatel, resp. jeho zástupce - advokát, který sice v původním návrhu (a totožném návrhu) doručeném rejstříkovému soudu dne 1. 6. 2021 označil předkládané listiny, včetně plné moci, mající dokládat jeho oprávnění jednat za navrhovatele, přičemž tyto listiny s návrhem vůbec nedoložil, řízení pravomocně skončilo dne 5. 2. 2022 odmítnutím návrhu. Ustanovení opatrovníka (jehož ustanovení ovšem navrhl sám navrhovatel) vzhledem k doložené řádné plné moci nebylo důvodné. Není však zřejmé, proč řádnou plnou moc předložil zástupce navrhovatele až po více jak jednom roce po jejím udělení. Popsaná pochybení však důvodem nesprávnosti odvoláním napadeného rozhodnutí nebyla.7. K odvolací námitce ohledně nedostatečného odůvodnění a jeho nesrozumitelnosti až nepřezkoumatelnosti odvolací soud uvádí, že ji neshledává důvodnou. Jak vyplývá z obsahu odvolání, odvolateli bylo zcela zřejmé, proč soud prvního stupně předmětný návrh odmítl a mohl tedy v odvolání proti usnesení soudu náležitě brojit, což také činil. Soud prvního stupně mohl sice své rozhodnutí lépe a obsáhleji odůvodnit, avšak toto nemělo vliv na uplatnění práv odvolatele podavšího odvolání. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019 sp. zn. 27 Cdo 3903/2017 - odst. 49: „… měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - podle obsahu odvolání - na újmu uplatnění práv účastníků řízení.“8. Z obsahu odůvodnění usnesení soudu není - ve spojení s obsahem spisu, zcela zřejmé, zda listiny týkající se posledního požadavku, nebyly dle názoru soudu předloženy vůbec či zda nebyly předloženy „jen“ v jím požadovaném originále nebo v úředně ověřené fotokopii, v případě zaslání datovou schránkou opatřené konverzní doložkou. Kdyby nebyly předmětné listiny pro rozhodnutí doloženy v originále nebo v úředně ověřené fotokopii, v případě zaslání datovou schránkou opatřené konverzní doložkou, pak platí následující. Na rozdíl od běžného občanskoprávního řízení (sporného) se v rejstříkovém řízení ovládaném registračním principem neprovádí dokazování, a především zde nejsou účastníci v kontrapozici a potud není kromě soudu nikdo, kdo by mohl případně namítat, resp. rozporovat autenticitu předkládaných listin. Je tak nepochybně žádoucí, aby kvůli zajištění autenticity dokládaných listin byly předkládány listiny v originále či v úředně ověřené kopii, v případě elektronického podání coby konvertovaný dokument. Nicméně povinnost předkládat v rejstříkovém řízení listiny v originále či v úředně ověřené kopii zákon výslovně nestanoví. V obecné rovině platí, že rejstříkový soud je oprávněn kvůli zmíněnému zajištění autenticity dokládaných listin požadovat jejich předložení v originále či v úředně ověřené kopii a v případě elektronického podání opatřené konverzní doložkou. Uvedené však neznamená absolutní a bezvýjimečnou povinnost navrhovatele a tomu odpovídající oprávnění rejstříkového soudu takové listiny v této kvalitě automaticky a bez dalšího vyžadovat. Rejstříkový soud by měl vždy postupovat podle konkrétních okolností (specifik) řešeného případu. Za situace, že rejstříkový soud nemá důvodnou pochybnost o pravosti předkládaných listin, resp. ji navrhovateli nevyjeví a současně vyplývá-li jejich autenticita ze spojení s dalšími předloženými listinami, jež byly předloženy v originále, neshledává odvolací soud předmětný požadavek rejstříkového soudu za důvodný, tzn. nemohl být důvodem odmítnutí návrhu. V daném případě totiž rejstříkový soud ani v rámci předmětné výzvy ani v rámci odůvodnění svého usnesení žádnou pochybnost o pravosti předkládaných listin nevznesl, taková pochybnost nevyplývá ani z obsahu spisu.9. Měl-li rejstříkový soud za to, že předložené listiny nebyly předloženy vůbec, pak takový závěr nevyplývá z obsahu spisu, a proto nemohl být důvodem pro odmítnutí návrhu. Oznámení rozhodnutí vlastníků jednotek domu , Jméno navrhovatele B, ; hlasování per rollam (mimo zasedání) ze dne 26. 5. 2021 bylo rejstříkovému soudu doloženo spolu s návrhem na zápis změn do rejstříku společenství vlastníků jednotek doručeným dne 12. 8. 2022; - z něho vyplývá, čeho se volba týkala, vyplývá to však především též z hlasovací listiny, též soudu doložené - bod ad/ 4 „Volba statutárního orgánu“, od kdy do kdy mohli vlastníci hlasovat, zase vyplývá též z doložené výzvy k rozhodnutí - od 3. 5. do 18. 5. 2021; výzva byla též podepsána , tituly před jménem, a , tituly před jménem, . Odvolací soud k tomu považuje za nutné zdůraznit, že rejstříkový soud nebyl ani oprávněn zkoumat platnost tohoto rozhodnutí a byl povinen z takového rozhodnutí, i kdyby shledal jeho