12 Cmo 119/2024-50 — Vrchní soud v Praze

1. Soud prvního stupně shora označeným usnesením odmítl námitky žalovaného ze dne 13. 5. 2024, doručené soudu dne 23. 5. 2024, doplněné podáním doručeným dne 27. 5. 2024, proti směnečnému platebnímu rozkazu Městského soudu v Praze ze dne 10. 4. 2024, č. j. 24 Cm 34/2024-14 (výrok I.) a zamítl návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že shora označený směnečný platební rozkaz byl žalovanému doručen dne 25. 4. 2024 a nabyl právní moci dne 11. 5. 2024. K nepodepsanému elektronickému podání ze dne 13. 5. 2024, obsahujícímu návrh ve věci samé, soud podle ust. § 42 odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel. Námitky datované dne 13. 5. 2024, které žalovaný zaslal prostřednictvím své datové schránky dne 23. 5. 2024 a následně doplnil dne 27. 5. 2024 o žádost o prominutí zmeškání lhůty, soud podle ust. § 175 odst. 3 o. s. ř. odmítl jako opožděné, když návrh žalovaného na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek shledal nedůvodným. S odkazem na ustanovení § 58 odst. 1 o. s. ř. a důvody usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 3. 2012, sp. zn. 5 Cmo 338/2011 uzavřel, že ničím nedoložené tvrzení žalovaného, že nebyl schopen v nespecifikovaném čase pro blíže neurčenou zdravotní indispozici vzpomenout si na přístupové údaje ke své datové schránce a námitky proto podal formou e-mailové zprávy, nepředstavuje zásadní omezení, které by žalovaného zcela vylučovalo z učinění úkonu podání námitek ve stanovené lhůtě. Ustanovení § 58 o. s. ř. se použije jen za výjimečných okolností (stavy bezvědomí či hospitalizace s rozsáhlými poraněními, atd.), protože představuje prolomení principu právní jistoty. Taková situace v daném případě nenastala. Konečně obsah jasně strukturovaných námitek a podání žalovaného s citacemi zákonných opatření svědčí o tom, že žalovaný byl schopen o věci uvažovat a podat i námitky, jen tak neučinil přípustnou formou a včas. Vzhledem k nedůvodnosti návrhu na prominutí zmeškání lhůty soud nevyhověl ani požadavku žalovaného na přiznání odkladného účinku tomuto návrhu.2. Žalovaný podal proti usnesení včasné odvolání a navrhl, aby jej odvolací soud ve výroku I. zrušil a ve výroku II. změnil tak, že návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání námitek vyhoví. Uvedl, že ačkoliv je prominutí zmeškání lhůty institutem výjimečným, v daném případě je na místě, neboť předmětná směnka není pravá a žalovaný nepodepsal ani vyplňovací směnečné prohlášení. V případě, že nedojde ke změně usnesení a námitky nebudou projednány před civilním soudem, bude nutné přistoupit k přezkumu rozhodnutí v exekučním řízení, což nepovažuje za vhodné. Za omluvitelný důvod ve smyslu § 58 o. s. ř. považuje žalovaný svou zdravotní indispozici, v důsledku které si nemohl vzpomenout na přihlašovací údaje ke své datové schránce a proto se rozhodl podat námitky prostřednictvím e-podatelny. O přijetí námitek obdržel e-mail a měl tedy za to, že vše proběhlo v pořádku. Až následně žalovaný obdržel přípis Městského soudu v Praze, ve kterém soud sdělil, že k elektronickému podání ze dne 13. 5. 2024 nepřihlížel, protože nebylo do tří dnů doplněno předložením jeho originálu nebo podáním shodného znění. Na tento přípis žalovaný bezodkladně reagoval tak, že poslal „doplnění k žádosti o projednání dříve zaslané e-mailem“ a žádost o prominutí zmeškání lhůty s uvedením důležitých důvodů, které mu bránily v řádném podání námitek.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle ustanovení § 212 a následujících o. s. ř., aniž za tím účelem nařídil jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.) a dospěl k níže uvedeným závěrům:4. Podle § 58 odst. 1 o. s. ř. soud promine zmeškání lhůty, jestliže ji účastník zmeškal z omluvitelného důvodu a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky a je s ním třeba spojit i zmeškaný úkon.5. Ze shora citovaného ustanovení vyplývá, že jedním z předpokladů prominutí zmeškání lhůty je to, že důvod zmeškání je na straně účastníka či jeho zástupce omluvitelný. Omluvitelným může být nejen důvod vyplývající z objektivních okolností, ale i zaviněné jednání nebo opomenutí, pokud je lze považovat s ohledem na okolnosti konkrétního případu za omluvitelné. Je nutno mít ale na zřeteli, že jde o opatření výjimečné, protože zasahuje do právní jistoty ostatních účastníků řízení. Omluvitelným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty jsou zpravidla takové skutečnosti objektivní i subjektivní povahy, jež nastanou v průběhu lhůty k učinění úkonu (např. náhlá nemoc nebo úraz), po jejichž odpadnutí je účastník schopen zmeškaný úkon učinit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.10.2015, sp. zn. 26 Cdo 1650/2015).6. V posuzované věci bylo z obsahu spisu zjištěno, že směnečný platební rozkaz ze dne 10. dubna 2024, č. j. 24 Cm 34/2024-14 byl doručen do vlastních rukou žalovaného spolu se žalobou a kopií směnky prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 25. 4. 2024. Dne 13. 5. 2024 bylo soudu elektronickou cestou doručeno nepodepsané podání, jehož přílohou byly námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu. Přípisem ze dne 22. 5. 2024 soud žalovaného vyrozuměl o tom, že shora označený směnečný platební rozkaz již nabyl právní moci a dále, že k elektronickému podání ze dne 13. 5. 2024 nepřihlížel, neboť nebylo do tří dnů doplněno předložením jeho originálu nebo písemným podáním shodného znění. Dne 23. 5. 2024 byly soudu z datové schránky žalovaného opětovně doručeny námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu spolu s podáním, v němž žalovaný uvedl, že „posílá doplnění k žádosti o projednání dříve zaslané e-mailem.“ Žalovaný dále namítl, že obdržel potvrzení o přijetí e-mailu, ale nedošlo k předložení originálu či písemného podání z DS a nebyla mu doručena žádná výzva k doplnění podání či jiná informace. Dne 27. 5. 2024 bylo soudu prvního stupně prostřednictvím datové schránky žalovaného doručeno další podání, obsahující žádost žalovaného, aby jeho přípis ze dne 23. 5. 2024 byl považován za žádost o prominutí zmeškání lhůty a byl jí přiznán odkladný účinek. Žalovaný uvedl, že námitky byly podány prostřednictvím e-podatelny z důvodu, že si nemohl vzpomenout na přístupové údaje k datové schránce, neboť byl zdravotně indisponován a v důsledku nemoci nebyl schopen pořádně uvažovat. Kamarád mu poradil, že je možnost zaslat podání také e-podatelnou, neboť neměl možnost zajít na poštu ani tam někoho poslat. Žalovaný nevěděl, že je třeba podání následně doplnit, jak soud uvedl v přípise ze dne 22. 5. 2024.7. Odvolací soud se předně zabýval posouzením včasnosti shora uvedené žádosti. Podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty předpokládá, že účastník ví o tom, že lhůtu (on nebo jeho zástupce) zmeškal a že je proto z procesního úkonu, který mu (jinak) přísluší, vyloučen; nelze totiž úspěšně dovozovat, že by účastníku mohla uplynout patnáctidenní lhůta k podání návrhu na prominutí zmeškání lhůty uvedená v ustanovení § 58 odst. 1 o. s. ř. ještě dříve, než se o zmeškání lhůty vůbec dozvěděl. V posuzované věci získal žalovaný informaci o tom, že směnečný platební rozkaz již nabyl právní moci (tzn. že proti němu nebyly podány včasné námitky) z přípisu ze dne 22. 5. 2024. Jeho žádost doručenou soudu dne 27. 5. 2024 je proto třeba považovat za včasnou, neboť byla podána před uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2013, sp.zn. 23 Cdo 2001/2013).8. Shodně se soudem prvního stupně však odvolací soud neshledal žalovaným tvrzený důvod zmeškání lhůty omluvitelným. V dané věci byl žalovaný – přes svůj údajně nepříznivý zdravotní stav – nejen schopen zformulovat poměrně sofistikovanou procesní obranu, zahrnující námitku nedostatku jedné z podmínek řízení, citaci některých zákonných ustanovení, námitku nepravosti jeho podpisu na směnce, aj., ale i doručit toto své podání prostřednictvím elektronické pošty soudu prvního stupně. Jeho zdravotní indispozice, projevující se údajně selektivním výpadkem paměti v souvislosti s přístupovými údaji k datové schránce, mu pak nemohla zabránit v tom, aby své elektronické podání uskutečnil jednak včas, jednak způsobem umožňujícím ověření jeho autenticity (§ 42 odst. 3 o. s. ř.), případně, aby jej v zákonné třídenní lhůtě doplnil předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. V této souvislosti je třeba zmínit, že žalovaný soudu prvního stupně neprávem vytýká, že jej nepoučil o povinnosti doplnit podání ze dne 13. 5. 2024 způsobem, který je výše uveden. Procesní předpis nejen, že takovou povinnost soudu neukládá, ale soud není dokonce ani povinen vyrozumět účastníka o tom, že k jeho elektronickému podání, které nebylo včas a řádně doplněno, nebude přihlížet. Za daného stavu věci by omluvitelným důvodem zmeškání lhůty k podání námitek mohlo být například tak vážné zhoršení zdravotního stavu žalovaného, které by zcela znemožňovalo včasné sepsání námitek či provedení úkonů nezbytných pro jejich řádné doručení soudu (například prostřednictvím provozovatele poštovních sl