12 Cmo 14/2024-453 — Vrchní soud v Praze

1. Citovaným usnesením nařídil soud prvního stupně předběžné opatření, kterým žalovanému uložil povinnost zdržet se nakládání s nemovitostí v usnesení blíže specifikovanou, zapsanou na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, , u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, . Usnesení neobsahuje v souladu s § 169 odst. 2 o. s. ř. odůvodnění.2. Žalovaný napadl usnesení včasným odvoláním a navrhl jeho změnu tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá. Uvedl, že dosud nebyly provedeny všechny důkazy, které by svědčily ve prospěch žalobce. Nebylo prokázáno, že by finanční prostředky půjčil žalovanému žalobce. Naopak bylo prokázáno, že je půjčila společnost , právnická osoba, . Proto nemůže být nařízeno předběžné opatření do doby, než odvolací soud rozhodne o odvolání proti rozsudku. Odvolací soud zatím nerozhodl. Soud prvního stupně se za každou cenu snaží stranit žalobci, „i když neexistuje pro tuto skutečnost žádná opora ani v zákoně, ani v provedeném dokazování“.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení a řízení, které předcházelo jeho vydání, podle § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení směnky vystavené v , Anonymizováno, dne 21. 11. 2020 žalovaným na částku 495 000 Kč, splatnou dne 30. 1. 2021. Prvopis směnky byl přiložen k žalobě. Rozsudkem ze dne 26. 6. 2023, č. j. 41 Cm 68/2021-379 ve znění doplňujícího usnesení ze dne 6. 10. 2023, č. j. 41 Cm 68/2021-413 byl směnečný platební rozkaz ponechán v platnosti; proti rozsudku bylo podáno včasné odvolání, o němž nebylo odvolacím soudem rozhodnuto. V návrhu na nařízení předběžného opatření žalobce uvedl, že ohledně nemovitosti v , adresa, , která je ve vlastnictví žalovaného, bylo u katastrálního úřadu dne 4. 12. 2023 zahájeno řízení o převodu nemovitosti na třetí osoby - , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobce má obavu, že jím uplatněnou směnečnou pohledávku nebude možné uspokojit, neboť žalovaný se krátce poté, co se dozvěděl o tom, že řízení spěje k definitivnímu rozhodnutí, rozhodl svůj jediný nemovitý majetek převést na třetí osoby. Žalovaný žalobce nekontaktoval a nic nenasvědčuje tomu, že by z utržené kupní ceny hodlal žalobci cokoliv uhradit. S ohledem na zásadu proporcionality poukázal žalobce na skutečnost, že předmět řízení a náklady řízení představují do současné doby zhruba částku 660 000 Kč. Žalovaný nemá jiný majetek než předmětnou nemovitost, z něhož by bylo možné pohledávku uspokojit.5. Podle § 74 o. s. ř. ve spojení s § 102 o. s. ř. může soud nařídit předběžné opatření, je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků, nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon soudního rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Příkladmý výčet povinností, které mohou být předběžným opatřením uloženy účastníku řízení, je upraven v § 76 odst. 1 o. s. ř. Předběžné opatření nařizující omezení dispozičních práv žalovaného s nemovitým majetkem odůvodnil žalobce obavou, že by výkon soudního rozhodnutí, kterým bude rozhodnuto o předmětné pohledávce za žalovaným, byl v budoucnu ohrožen.6. Odvolací soud má s ohledem na obsah spisu za to, že žalobce pro účely nařízení předběžného opatření směnkou vlastní vystavenou žalovaným dne 21. 11. 2020 v , Anonymizováno, , kterou v prvopise předložil, osvědčil existenci směnečné pohledávky ve výši 495 000 Kč. Směnka je tzv. skripturou, což znamená, že práva a povinnosti ze směnečných vztahů jsou definovány právě a jen směnečnou listinou (zápisy na ní uvedenými). Uvedené samo o sobě pro osvědčení nároku postačuje. Závěr, že nárok lze mít za osvědčený, podporuje i to, že rozsudkem (dosud nepravomocným) byl směnečný platební rozkaz vydaný k návrhu žalobce ponechán vůči žalovanému v platnosti, přičemž soud prvního stupně dospěl k závěru o pravosti směnky. Argumentaci žalovaného, že nařídit předběžné opatření nelze, protože dosud nebyly provedeny všechny důkazy a finanční prostředky byly poskytnuty právnickou osobou nikoliv žalobcem, tudíž nelze přisvědčit. Tyto výhrady mohou být (a budou) předmětem věcného přezkumu odvoláním napadeného rozsudku.7. Současně žalobce prokázal i existenci předpokladů pro nařízení předběžného opatření. Z informací zveřejněných katastrálním úřadem vyplývá, že právní vztahy k nemovitosti, zapsané na listu vlastnictví č. , Anonymizováno, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , jejímž výlučným vlastníkem je žalovaný, byly ke dni podání návrhu na nařízení předběžného opatření dotčeny změnou (vkladové řízení vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, se týká převodu vlastnictví s tím, že převodcem je žalovaný a nabyvateli jsou , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ). Řízení bylo zahájeno dne 4. 12. 2023. Uvedené vyplývá z listin předložených žalobcem (zejména informací o pozemku a o řízení ho úřadu, informací o pozemku). To umožňuje přijetí závěru, že žalovaný disponuje s majetkem, z něhož by případně mohla být pohledávka žalobce, která je předmětem tohoto řízení, uspokojena.8. Při rozhodování o předběžném opatření směřujícím k uložení zákazu nakládat s určitými věcmi nebo právy nebo zákazu něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, musí soud též zvažovat přiměřenost újmy, která by nařízením předběžného opatření vznikla žalovanému. Újma žalovaného nesmí být zřejmě nepřiměřená výhodě, které se nařízením předběžného opatření dostane žalobci (usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. II. ÚS 2485/11). Byť o pohledávce žalobce nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, lze uvažovat, že ke dni vydání usnesení soudem prvního stupně dosahovala její výše minimálně 580 000 Kč (součet směnečného peníze, 6 % úroku a směnečné odměny); nepočítaje v to náklady řízení dosud žalobcem vynaložené (zaplacený soudní poplatek ve výši 24 833 Kč a náklady právního zastoupení). Lze předpokládat, že hodnota nemovitosti (s ohledem na aktuální tržní ceny) bude vyšší než celková pohledávka, která může být žalobci v řízení přiznána. Odvolací soud je však toho názoru, že o přiměřenosti lze uvažovat zejména v případech, kdy existuje více majetku, z něhož by mohla být v budoucnu soudem přiznaná pohledávka uspokojena, a není tak důvod postihovat předběžným opatřením veškerý majetek povinného, ale pouze některý, hodnotou odpovídající výši pohledávky. O takovou situaci v dané věci nejde, když nevyšlo najevo, že by žalovaný disponoval jakýkoliv jiným majetkem; alespoň existence jiného majetku se neobjevila ani v rovině tvrzení. Byla-li by nemovitost skutečně jediným (dohledatelným) majetkem, ztratil by žalobce v budoucnu možnost uspokojení své pohledávky. Za tohoto stavu lze tak mít otázku přiměřenosti zodpovězenou kladně.9. Při rozhodování o odvolání proti usnesení, kterým bylo nařízeno předběžné opatření, vycházel odvolací soud ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. Cpjn 202/2016. Z něho vyplývá, že „pro rozhodování odvolacího soudu o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření je rozhodující stav, který tu byl v době vyhlášení (vydání) napadeného usnesení; to platí i pro řízení ve věcech předběžných opatření upravených zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Při rozhodování o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně ve věci předběžného opatření odvolací soud nepřihlíží k tomu, že po vyhlášení (vydání) usnesení soudem prvního stupně pominuly důvody, pro které bylo předběžné opatření nařízeno, popřípadě že bylo předběžné opatření soudem prvního stupně posléze zrušeno nebo že ze zákona zaniklo.“ Přestože v posuzované věci již není vkladové řízení ohledně předmětné nemovitosti vedeno (návrh na vklad byl dne 8. 1. 2024 katastrálním úřadem zamítnut, jak vyplývá z informace o řízení) a důvody vedoucí k nařízení předběžného opatření po vydání usnesení soudu prvního stupně tudíž odpadly, odvolací soud k tomu při svém rozhodování s ohledem na citované stanovisko nepřihlédl a vyšel ze stavu, který tu byl v době vydání odvoláním napadeného usnesení, tj. ze stavu ke dni 18. 12. 2023. K tomu dni bylo řízení o vkladu vlastnického práva vedeno, a proto bylo možno předpoklady pro nařízení předmětného opatření shledat splněnými, jak bylo shora uvedeno.10. S ohledem na shora uvedené odvolací soud podle § 219 o. s. ř. napadené usnesení jako věcně správné potvrdil, když bylo možné uzavřít, že žalobce osvědčil nárok samotný a prokázal existenci obavy z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí, resp. prokázal skutečnosti svědčící o takové obavě.11. O nákladech tohoto odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 145 a § 151 o. s. ř.).