12 Cmo 149/2024-279 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně rozhodl, že ustanovená opatrovnice má právo vůči České republice právo na náhradu odměny za výkon funkce opatrovníka ve výši 20 400 Kč (bod I. výroku) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 20 400 Kč (bod II. výroku). V odůvodnění uvedl, že opatrovnici žalovaného byla pravomocným usnesením č. j. 61 Cm 22/2017-114 mimo jiné určena odměna ve výši 16 680 Kč. Výkon funkce opatrovníka je poskytováním právních služeb ve smyslu § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Opatrovníkovi náleží náhrada nákladů řízení, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem funkce a jsou součástí nákladů jím zastupovaného účastníka (§ 140 odst. 2 o. s. ř.). Soud opatrovníkovi přiznal odměnu za šest úkonů právní služby po 3 100 Kč/úkon a náhradu hotových výdajů za šest úkonů právní služby po 300 Kč/úkon, tj. celkem 20 400 Kč. Rozsudkem ze dne 14. 9. 2023, č. j. 61 Cm 22/2017-251 bylo rozhodnuto, že žalobkyně je povinna zaplatit státu náhradu nákladů řízení, o jejíž výši bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím. Soud proto rozhodl o její povinnosti zaplatit státu 20 400 Kč.2. Žalobkyně napadla usnesení včasným odvoláním a navrhla jeho zrušení. Uvedla, že podala odvolání proti všem výrokům rozsudku, tedy i proti výroku, jímž bylo rozhodnuto, že o výši nákladů státu bude rozhodnuto samostatným usnesením. Odvolací řízení dosud neskončilo, neboť odvolací soud o odvolání dosud nerozhodl. Napadla-li žalobkyně rozsudek, v němž je stanoven základ nároku, nelze vydat rozhodnutí, kterým se konkretizují další okolnosti tohoto nároku, dokud není rozhodnuto o základu.3. Opatrovnice ve vyjádření k odvolání uvedla, že odměna opatrovníka není závislá na výsledku sporu.4. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a shledal odvolání žalobkyně zcela nedůvodným.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 8. 11. 2022 byla opatrovníkem žalovaného ustanovena advokátka , Jméno opatrovníka, ; usnesení nabylo právní moci dne 7. 12. 2022.6. Podle § 140 odst. 2 o. s. ř. byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát; při určení náhrady hotových výdajů a odměny za zastupování se postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně a náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování a z náhrady hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.7. Odvolání založila žalobkyně na tom, že nebylo-li dosud rozhodnuto o základu nároku, nelze vydat rozhodnutí o výši nároku. Uvedené by samozřejmě platilo v případě, že by bylo rozhodnuto mezitímním rozsudkem, jímž se vyslovuje, že „nárok je ve svém právním základu opodstatněn“ (§ 152 odst. 2 o. s. ř.). O tom, že soudem prvního stupně vydaný rozsudek není rozsudkem mezitímním, když jím bylo rozhodnuto o celém žalobou uplatněném nároku, nelze s ohledem na jeho bod I. výroku mít žádné pochybnosti. O náhradě nákladů řízení vzniklých účastníků nebo státu musí být vždy rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci (§ 151 o. s. ř.), z čehož celkem logicky vyplývá, že nepřichází v úvahu rozhodnout pouze o jakémsi jejich „právním základu“. Soud prvního stupně tudíž nepochybil, když o odměně opatrovníka rozhodl ve fázi před rozhodnutím odvolacího soudu o odvolání proti rozsudku; učinil tak na pokyn odvolacího soudu ze dne 15. 5. 2024.8. Sporu není o tom, že soudem ustanovenému opatrovníkovi náleží odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů. Otázkou je počet úkonů právní služby, za které má být odměna přiznána, a výše této odměny, přičemž odvolací soud se neztotožnil ani s výší odměny za jeden úkon právní služby, ani počtem úkonů právní služby. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 546 151 Kč a tarifní hodnotou v takovém případě je výše peněžitého plnění (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu). Odměna za jeden úkon právní služby pak podle § 7 bod 6 advokátního tarifu činí 10 500 Kč. Ustanovení § 9 advokátního tarifu se použije pouze tehdy, jde-li o věc penězi neocenitelnou nebo lze předmět právní pomoci ocenit jen s obtížemi. O takový případ v posuzované věci nejde, a proto určil-li soud výši odměny podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, pochybil.9. Obecně platí, že se přiznává jen náhrada těch nákladů, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Úkon právní služby spočívající v sepisu podání ze dne 31. 5. 2023, jehož obsahem je pouhý výčet předkládaných důkazů, odvolací soud za účelně vynaložený nepovažuje. Za účelně vynaložené úkony právní služby považuje tedy úkony spočívající v účasti na jednání ve dnech 28. 3. 2023, 7. 9. 2023 a 14. 9. 2023 a sepisu podání ze dne 2. 5. 2023 a ze dne 16. 6. 2023. Za tyto úkony právní služby (vyjma účasti na jednání dne 14. 9. 2023) náleží odměna v celkové výši 42 000 Kč (4 úkony x 10 500 Kč/úkon) podle § 7 bod 6 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a g) advokátního tarifu. Za úkon právní služby účast na jednání dne 14. 9. 2023, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, náleží odměna ve výši 5 250 Kč podle § 7 bod 1 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Odměna za zastupování činí celkem 47 250 Kč a náhrada hotových výdajů celkem 1 500 Kč (5 úkonů x 300 Kč/úkon) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Odměna opatrovníka činí celkem 48 750 Kč.10. Stát má právo na náhradu nákladů, které v průběhu řízení platil (§ 148 o. s. ř.). Citované ustanovení předpokládá existenci pravomocného rozhodnutí o výši těchto nákladů, neboť jenom takové rozhodnutí poskytuje záruku, že výše těchto nákladů již nedozná změny (jak se tomu stalo právě v posuzované věci). Pokud soud prvního stupně rozhodl o výši nákladů státu, aniž by bylo pravomocně rozhodnuto o odměně za zastupování a hotových výdajích opatrovnice, učinil tak předčasně. Ostatně, v tomto směru se odvolací soud jednoznačně vyjádřil již v pokynu ze dne 15. 5. 2024, což však postup soudu prvního stupně nijak neovlivnilo. V rámci nového rozhodnutí o náhradě nákladů státu soud prvního stupně nepřehlédne, že opatrovnici, vyjma odměny a na náhrady hotových výdajů ve výši 48 750 Kč byla přiznána ještě odměna ve výši 16 680 Kč, a to usnesením ze dne 2. 6. 2021, č. j. 61 Cm 22/2017-114, které nabylo právní moci dne 19. 6. 2021. Z jakého důvodu nebyla tato částka zahrnuta do nákladů vynaložených státem, nebylo soudem prvního stupně uvedeno.11. S ohledem na uvedené odvolací soud bod I. výroku usnesení podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že opatrovnici přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 48 750 Kč a bod II. výroku tak, že se v tomto rozsahu usnesení nevydává.