12 Cmo 20/2024-65 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. Uvedl, že žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení směnečného peníze ve výši 1 392 500 Kč a požádala o osvobození od soudních poplatků. Z předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků (dále jen „Prohlášení“) vyplývá, že má průměrný měsíční čistý výdělek ve výši 23 290 Kč, hradí nájemné ve výši 3 000 Kč měsíčně, má dluh u společnosti , právnická osoba, ve výši 200 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 3 270 Kč a dluh u společnosti , právnická osoba, ve výši 800 000 Kč s měsíční splátkou ve výši 9 954 Kč. Jiné údaje nebyly v Prohlášení vyplněny. Z nájemní smlouvy ze dne 1. 9. 2022 vyplývá, že nájemné bylo sjednáno ve výši 2 600 Kč a služby související s nájmem ve výši 400 Kč. Z výpisů z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, (období od 05/23 do 11/23; vyjma výpisu za měsíc 09/2023) vyplývá, že žalobkyně pobírala zřejmě do srpna 2023 mzdu od společnosti , právnická osoba, . (květen 2023 - 31 962 Kč, červen 2023 - 28 621 Kč, červenec 2023 - 30 533 Kč a srpen 2023 - 37 184 Kč). V říjnu a listopadu roku 2023 jí byla vyplácena mzda společností , právnická osoba, . (říjen 2023 - 25 430 Kč a listopad 2023 - 26 980 Kč). Soud postupoval podle § 138 o. s. ř. a zdůraznil, jaké předpoklady musejí být splněny, aby mohlo být osvobození od soudních poplatků přiznáno, přičemž poukázal na rozhodovací praxi Nejvyššího i Ústavního soudu. Při úvahách vycházel z výše soudního poplatku (69 625 Kč), majetkových poměrů žalobkyně, včetně objektivní možnosti si finanční prostředky k úhradě soudního poplatku obstarat. Uzavřel, že žalobkyně není ani osobou zcela nemajetnou, ani osobou, která není schopna si z objektivních důvodů prostředky k zaplacení soudního poplatku opatřit. Celkové měsíční výdaje žalobkyně činí 16 224 Kč. Rozdíl mezi jejím měsíčním příjmem a jejími měsíčními výdaji tak činí částku 7 066 Kč. V době, kdy žalobkyně pobírala vyšší mzdu, mohla s ohledem na výdaje tvořit úspory. U osoby, která má možnost spořit (bez ohledu, zda tak činí či nikoliv, neboť nelze znevýhodňovat spořivé), nebude naplněna podmínka nemajetnosti. Žalobkyně je v produktivním věku a skutečnosti bránící jí opatřit si prostředky k zaplacení poplatku netvrdila. Proto osvobození od soudních poplatků žalobkyni nepřiznal.2. Žalobkyně napadla usnesení včas podaným odvoláním, v němž navrhla jeho změnu tak, že se jí přiznává osvobození od soudního poplatku v celém rozsahu, případně že se soudní poplatek snižuje adekvátně majetkovým poměrům žalobkyně. Uvedla, že soud prvního stupně dospěl na základě důkazů k nesprávným skutkovým závěrům. Osvobození představuje institut sloužící k ochraně účastníka, který se nachází v tíživých majetkových poměrech, přičemž by mělo být vycházeno z aktuálních poměrů. Irelevantní je, že si žalobkyně změnou zaměstnání pohoršila. Výdaje žalobkyně (bez zahrnutí stravy, dopravy, osobních věcí) činí 16 224 Kč a na osobní spotřebu jí zbývá cca 7 000 Kč. I kdyby žalobkyně neměla jiné výdaje, na soudní poplatek by našetřila za 10 měsíců. Uložení povinnosti soudní poplatek zaplatit by vedlo ke zbavení možnosti žalobkyně se svého práva u soudu domoci.3. Odvolací soud přezkoumal odvoláním napadené usnesení podle ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř., aniž za tím účelem nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.4. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyni vznikla podáním žaloby povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 69 858 Kč (součet směnečného peníze a směnečné odměny). Současně požádala o osvobození od jeho placení z důvodu svých majetkových a výdělkových poměrů. V Prohlášení žalobkyně uvedla, že je svobodná, nevede s nikým společnou domácnost, v září 2023 činila její mzda vyplacená společností , právnická osoba, . 23 290 Kč. Splácí dva úvěry (zápůjčky) v celkové výši 1 000 000 Kč; součet splátek činí 13 224 Kč. Hradí nájemné ve výši 3 000 Kč. Výše nájemného a služeb spojených s užíváním bytu byla doložena nájemní smlouvou.5. Předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků vymezuje ustanovení § 138 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody. Poplatková povinnost spojená se soudním řízením vyplývá pro účastníky ze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Účastníku vzniká ze zákona bez ohledu na jeho aktuální majetkovou situaci. Výjimky z této zásady jsou upraveny v ustanovení § 11 citovaného zákona, přičemž v posuzovaném případě se o žádný z případů tam uvedených nejedná. Smyslem moderačního oprávnění soudu ve smyslu § 138 o. s. ř. není řešit aktuální finanční situaci poplatníka, ale zabránit tomu, aby bylo pouze z důvodu nemajetnosti komukoli odepřeno právo na přístup k soudu zaručené Listinou základních práv a svobod. Podmínkou pro poskytnutí osvobození je naplnění obou zákonných předpokladů upravených ve shora citovaném ustanovení. Účastník, který žádá přiznání osvobození od soudních poplatků, musí doložit, že jeho majetkové poměry jsou natolik nepříznivé, že takový postup odůvodňují, a současně, že poplatný úkon nepředstavuje zřejmě bezúspěšné uplatnění či bránění práva.6. Pokud jde o úspěšnost žaloby, nelze ji předjímat. Je možné, že žalobkyně v řízení uspěje, vyloučen však není ani výsledek opačný. Výlučně pro účely rozhodnutí o shora uvedeném návrhu lze tedy považovat tento předpoklad za splněný.7. Pokud jde o druhou z podmínek poplatkové moderace, vymezenou v § 138 o. s. ř., odvolací soud ji, na rozdíl od soudu prvního stupně, shledal splněnou, což našlo odraz v přiznání částečného osvobození od soudních poplatků. Zvlášť závažné důvody, které by umožnily přiznání úplného osvobození od soudních poplatků odvolací soud neshledal; ostatně jejich existenci žalobkyně ani netvrdila. Pokud jde o poměry žalobkyně, ta je zaměstnána, přičemž její mzda je pod úrovní průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí roku 2023, uváděné Českým statistickým úřadem. Z výpisů z účtu žalobkyní předložených nevyplývá, že by vyjma mzdy měla jiný pravidelný příjem, naproti tomu z nich vyplývají tvrzené měsíční splátky úvěrů. Další pohyby vykázané na účtu pak svědčí v podstatě o běžných životních nákladech žalobkyně. Je pravdou, že žalobkyně nedoložila výpisy z katastru nemovitostí a z registru vozidel, ač k tomu byla soudem prvního stupně vyzvána. I kdyby však žalobkyně movitý nebo nemovitý majetek v podobě osobního vozidla či bytu, vlastnila, nemohl by, když by šlo o majetek sloužící k uspokojení jejích potřeb, být zcizen za účelem úhrady soudního poplatku. Při porovnání výše soudního poplatku a příjmů a výdajů žalobkyně, je evidentní, že výše soudního poplatku je výrazně vyšší než částka, se kterou žalobkyně disponuje po odečtení fixních výdajů (nájemné, splátky úvěrů) od svého příjmu, nepočítaje v to výdaje běžné (ošacení, strava, léky apod.). Po žalobkyni pak nelze požadovat, aby jen pro účely úhrady soudního poplatku, si zajišťovala další, vedlejší příjmy (např. z brigád, vedlejšího pracovního poměru apod.) či se dále zadlužovala. Soudem prvního stupně poukazovaný rozdíl v příjmech dosahovaných v přechozím a současném zaměstnání by mohl být relevantní za situace, kdy by bylo prokázáno, že žalobkyně změnila zaměstnání vědomě s cílem snížit své příjmy a odůvodnit tak nesolventnost. Nadto, s ohledem na výši mzdy v předchozím zaměstnání nelze říci, že by jí tato umožňovala soudní poplatek uhradit bez jakýchkoliv problémů; rozdíl v příjmech není nijak značný. Z Prohlášení nevyplývá, že by žalobkyně sdílela společnou domácnost s další osobou, s níž by se mohla o část nákladů dělit, příp. že by se osoba sdílející s ní společnou domácnost mohla na úhradě soudního poplatku podílet.8. Na základě shora uvedeného odvolací soud předpoklady pro změnu napadeného usnesení shledal a podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jej změnil tak, že žalobkyni přiznal osvobození od soudních poplatků v rozsahu 80 %.