14 Cmo 142/2023-146 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením zamítl návrh, aby na místo žalobce vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , Adresa žalobce B, (dále též „společnost Stebbins“ nebo „postupník“).2. Žalobce se žalobou ze dne 29. června 2021 (doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 1, kdy posléze Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 11. října 2021, č. j. Ncp 656/2021-34, určil, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy, a po právní moci usnesení věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze) domáhá na žalovaných zaplacení částky 48 120 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody.3. Soud prvního stupně (mimo jiné) vyšel z toho, že:- žalobce (jako postupitel) dne 29. června 2021 uzavřel se společností Stebbins (jako postupníkem) smlouvu o postoupení pohledávek z titulu náhrady škody uplatňované v daném řízení (dále jen „smlouva o postoupení pohledávek“);- smlouva o postoupení pohledávek nabyla dle čl. 2. 2. účinnosti dne 29. června 2021, kdy bylo společnosti Stebbins doručeno oznámení žalobce o vítězi výběrového řízení;- žaloba došla do datové schránky soudu dne 29. června 2021 v 15:38 hodin;- žalobce navrhl, aby do řízení na jeho místo vstoupila společnost Stebbins (podání ze dne 28. února , soudu prvního stupně doručené dne 1. března 2023);- společnost Stebbins vyslovila souhlas se svým vstupem do řízení;- žalovaná 1) se k návrhu nevyjádřila. Žalovaní 2) a 3) nesouhlasili s připuštěním společnosti Stebbins do řízení, neboť nejsou naplněny podmínky pro vstup společnosti Stebbins do řízení, když skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva, nastala již před zahájením řízení. Rovněž se domnívají, že se jedná o zjevné zneužití práva a porušování práv a právem chráněných zájmů. Návrh žalobce je proto dle názoru žalovaných 2) a 3) v rozporu s § 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť je motivován snahou o vyhýbání se poplatkové povinnosti za současné eliminace rizika nutnosti nesení nákladů řízení v případě procesního neúspěchu. Společnost Stebbins se dle údajů vyplývajících ze sbírky listin obchodního rejstříku nenachází v dobré finanční situaci. Postoupení pohledávky nelze považovat za standardní zpeněžení pohledávky, jako majetkového aktiva subjektu v úpadku, neboť cílem není zpeněžení majetku dlužníka, ale pouze změna osoby vymáhající pohledávku.4. Soud prvního stupně s odkazem na § 601 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek nabyla účinnosti doručením oznámení žalobce společnosti Stebbins dne 29. června 2021 v 00:00 hod. (k tomu odkázal na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117). Jelikož skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, nenastala po zahájení řízení, nýbrž před zahájením řízení, nejsou naplněny zákonné podmínky pro vstup nového účastníka do řízení na straně žalobce vyplývající z § 107a o. s. ř., a proto návrh zamítl.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podal žalobce odvolání, navrhuje, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil.6. Odvolatel má za to, že podmínky pro vstup společnosti Stebbins do řízení byly splněny. K tomu odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2011, sp. zn. 29 Cdo 3013/2010, a ze dne 3. října 2016, sp. zn. 21 Cdo 1041/2016. Zdůraznil, že účinnost postoupení pohledávek nastala dle čl. 2.2 smlouvy o postoupení pohledávek doručením oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti Stebbins dne 29. června 2021. Odvolatel nejprve podal žalobu, čímž došlo k zahájení řízení, a teprve následně bylo doručeno oznámení o vítězi výběrového řízení společnosti Stebbins. K zahájení řízení tak došlo v okamžiku odeslání žaloby do datové schránky soudu prvního stupně, následně až pak došlo k nabytí účinnosti smlouvy. V odvolání citoval z komentářové literatury Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol.: Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021.7. Odvolatel dále namítal, že na právní jednání, jakožto právní skutečnost závislou na vůli osob, nelze aplikovat úpravu § 601 odst. 1 o. z., která se týká právních událostí, tj. vzniku nebo zániku práva či povinnosti, ke kterým dojde uplynutím času. Bylo nezbytné přihlédnout ke znění § 601 odst. 2 o. z. Bez zániku nároku odvolatele ve vztahu k pohledávkám uplatňovaným v řízení by nebyl možný vznik nároku společnosti Stebbins. Proto se odvolatel domnívá, že účinnost smlouvy nastala až koncem dne 29. června 2021. Skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, tak nastala až po zahájení řízení.8. Žalovaní se k podanému odvolání nevyjádřili.9. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. srpna 2023, č. j. 14 Cmo 142/2023-105, odvoláním napadené usnesení změnil tak, že na místo dosavadního žalobce do řízení vstupuje nabyvatelka práva – společnost Stebbins.10. Odvolací soud uzavřel, že v poměrech projednávané věci byly předpoklady pro vyhovění návrhu podle § 107a o. s. ř. splněny. Neztotožnil se závěry uvedenými v odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 2022, č. j. 7 Cmo 202/2022-117, z nichž soud prvního stupně vyšel, a uzavřel, že je třeba postupovat podle § 601 odst. 2 o. z., a tudíž k rozhodné skutečnosti došlo až po zahájení řízení.11. Námitce žalované 2) a žalovaného 3), že žalobce pohledávky postoupil na někoho, kdo v případě neúspěchu nebude schopen platit náhradu nákladů řízení, v čemž žalovaní spatřovali zneužití procesních předpisů, odvolací soud nepřisvědčil, když z obsahu spisu se žádné skutečnosti naznačující možnost zneužití postoupení pohledávek za účelem zajištění případné nedobytnosti pohledávky na náhradu nákladů řízení nepodávají. Prostá obava k zamítnutí návrhu nepostačuje a závěr o možném zneužití návrhu podle § 107a odst. 1 o. s. ř. nemůže být jen hypotetický. Rovněž dovodil, že nelze učinit v poměrech projednávané věci závěr o tom, že insolvenční správce zneužil procesní předpisy, jestliže v insolvenčním řízení dlužnice v souladu s podstatou své funkce činí kroky ke zpeněžení majetku zapsaného do v soupisu majetkové podstaty dlužnice, následně postoupí pohledávky na třetí osobu a v souvislosti s tím učiní návrh na postup dle § 107a o. s. ř. Postup žalobce jako insolvenčního správce v insolvenčním řízení při zpeněžování majetkové podstaty je věc insolvenčního řízení a nemůže být přezkoumáván ve sporu o zaplacení peněžité částky. K námitce žalované 2) a žalovaného 3), že se společnost Stebbins jako nabyvatelka pohledávky chtěla vyhnout poplatkové povinnosti, odvolací soud dodal, že nejde o argument ve prospěch nevyhovění návrhu na vstup do řízení. Soudní poplatek je věcí poplatníka poplatku a státu, nikoli protistrany.12. K dovolání žalované 2) a žalovaného 3) Nejvyšší soud usnesením ze dne 31. července 2024, č. j. 27 Cdo 239/2024-139 (dále též „zrušovací usnesení“), zrušil shora uvedené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.13. Nejvyšší soud předně uzavřel, že dovolání není v dané věci přípustné pro řešení otázky, zda k postoupení pohledávek došlo před či po zahájení řízení. Odvolací soud však pro úplnost již na tomto místě dodává, že otázka týkající okamžiku účinnosti smlouvy o postoupení pohledávek – aplikace § 601 odst. 1 a odst. 2 o. z. byla dovolacím soudem vyřešena v řízení vedeném pod sp. zn. 27 Cdo 1120/2023, jehož účastníky jsou žalobce i všichni žalovaní. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 28. srpna 2024, sp. zn. 27 Cdo 1120/2023, uzavřel, že: „Ustanovení § 601 o. z. se zásadně uplatní na určení času nabytí (vzniku) či pozbytí (zániku) práva nebo povinnosti bez ohledu na to, na základě jaké právní skutečnosti tato práva nebo povinnosti vznikají či zanikají. Je-li zánik jednoho subjektivního práva předpokladem vzniku druhého (tedy nejde-li o pouhou časovou souslednost), je třeba při posuzování rozhodného okamžiku aplikovat pravidlo § 601 odst. 2 o. z. Účinností smlouvy o postoupení pohledávky pozbývá postupitel postoupenou pohledávku (přestává být jejím věřitelem) a nabývá ji (jejím věřitelem se stává) postupník; nabytí pohledávky postupníkem je tak „podmíněno“ pozbytím této pohledávky postupitelem ve smyslu ustanovení § 601 odst. 2 o. z.“ (jde o obsahově totožné smlouvy o postoupení pohledávek, byť se týkají odlišné výše postupované pohledávky). Závěry dovolacího soudu správnosti závěru odvolacího soudu k této otázce vyřešené v předchozím rozhodnutí odvolacího soudu přisvědčují; odvolací soud proto na výše uvedené závěry dovolacího soudu zcela odkazuje.14. Pokud jde o řešení otázky tvrzeného zneužití procesní úpravy (na základě přípustného dovolání), odvolacímu soudu vytkl, že se odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu přijaté k § 107a o. s. ř. (kterou cituje, jakož i závěry z ní vypl