14 Cmo 187/2023-204 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením výrokem I. zamítl návrh, aby soud jmenoval společnosti , Jméno advokáta A, ., IČO , IČO advokáta A, , se sídlem , Adresa advokáta A, (dále jen „společnost“), ve vztahu ke všem jednáním týkajícím se pozemků parc. č. 1210/16, parc. č. 1210/17, parc. č. 1210/18, parc. č. 1210/98 a parc. č. 1235/2, vše zapsané v katastrální území , adresa, , , Anonymizováno, , adresa, , a ve vztahu ke všem jednáním týkajícím se podílu ve společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , opatrovníkem , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta, ev. č. ČAK , Anonymizováno, , se sídlem , adresa, . Výrokem II. rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.2. Navrhovatelka jakožto akcionář společnosti se podaným návrhem domáhala jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 165 odst. 2 zákona č. 89/20102 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve vztahu ke všem jednáním týkajícím se jednak pozemků specifikovaných v návrhu, jakož i ve vztahu ke 100 % podílu společnosti v dceřiné společnosti , právnická osoba, (dále jen „společnost PCB“), neboť společnost má dva členy představenstva – účastníky 2) a 3), jejichž jednání považuje za rozporné se zájmy společnosti (z důvodů v návrhu blíže specifikovaných), přičemž zde není jiný člen orgánu schopný právnickou osobu zastupovat.3. Soud prvního stupně, zjednodušeně řečeno, své zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že nebyly naplněny zákonné předpoklady ke jmenování hmotněprávního opatrovníka společnosti ve smyslu § 165 odst. 2 o. z. Zdůraznil, že k úspěšnosti podaného návrhu bylo nutno prokázat, že zájmy účastníků 2) a 3) jsou v rozporu se zájmy společnosti. Soud prvního stupně se požadavku na jmenování opatrovníka společnosti k jednáním týkajícím se výše specifikovaných pozemků, jakož i požadavku na jmenování opatrovníka společnosti ke všem jednáním týkajícím se podílu ve společnosti PCB, podrobně věnoval a neshledal navrhovatelkou tvrzený střet zájmů účastníka 2) ani účastníka 3) a společnosti. V poměrech projednávané věci byla dle soudu prvního stupně jednoznačně prokázána existence zcela zásadního střetu zájmů, avšak nikoliv mezi společností a jejími členy představenstva – účastníky 2) a 3), nýbrž mezi samotnými akcionáři (tj. mezi navrhovatelkou a společností , právnická osoba, ), kdy zásadním jádrem sporu mezi nimi je osud pozemků, jakož i plnění akcionářské dohody, složení statutárního orgánu společnosti apod. V řízení nebylo prokázáno, že by tento střet zájmů vedl k jednání účastníků 2) a 3) v rozporu se zájmy společnosti. Tvrzení navrhovatelky obsahují v podstatné části obavy z potenciálních střetů – blíže nijak nespecifikovaných – vyplývajících z toho, že účastníci 2) a 3) jsou nominanty majoritního akcionáře , právnická osoba, , v jejichž zájmu je prosazování zájmu majoritního akcionáře na úkor společnosti. Pouhá možnost vzniku rozporů zájmů nestačí, tento rozpor musí reálně existovat. Výrok II. o náhradě nákladů řízení soud prvního stupně odůvodnil odkazem na § 23 větu první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).4. Proti usnesení soud prvního stupně podala navrhovatelka odvolání, obšírně proti usnesení soudu prvního stupně brojí, považujíc jeho závěr, že není dán střet zájmů odůvodňující ustanovení opatrovníka společnost, za nesprávný. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil a návrhu v plném rozsahu vyhověl.5. Společnost nepovažovala odvolání za důvodné, majíc za to, že rozpory akcionářů společnosti, jakkoli zásadní, nepředstavují zákonný důvod pro jmenování opatrovníka. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.6. Účastníci 2) a 3) se plně ztotožnili s vyjádřením společnosti; pro stručnost na něj odkázali.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a řízení jeho vydání předcházející [§ 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] a dospěl k závěru, že napadené usnesení z níže uvedených důvodů neobstojí.8. Podle § 164 odst. 1 o. z. může člen statutárního orgánu zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech.9. Podle § 165 odst. 2 o. z. soud jmenuje právnické osobě opatrovníka, a to i bez návrhu, jsou-li zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby a nemá-li právnická osoba jiného člena orgánu schopného ji zastupovat.10. Podle § 486 odst. 1 o. z. soud jmenuje opatrovníka právnické osobě, která to potřebuje, aby mohly být spravovány její záležitosti nebo aby mohla být hájena její práva.11. Řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka je dle § 85 písm. e) z. ř. s. řízením ve věcech opatrovnictví právnických osob. Takové soudní řízení se primárně řídí § 3 až § 30 a § 85 až § 93 z. ř. s. Účastníky řízení jsou dle § 6 z. ř. s. navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. Do okruhu účastníků řízení, o jejichž právech či povinnostech má být v řízení jednáno, spadá v případě předmětného řízení navrhovatelka, rovněž společnost, které má být hmotněprávní opatrovník ustanoven. V řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka obchodní korporaci dle § 165 odst. 2 o. z. se jedná i o právech a povinnostech jejího statutárního orgánu, jenž je ve střetu zájmů se zájmy společnosti, a ten je proto dle § 6 odst. 1 z. ř. s. také účastníkem tohoto řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2018, sp. zn. 27 Cdo 1875/2018, uveřejněné pod číslem 94/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, či ze dne 24. května 2023, sp. zn. 27 Cdo 1190/2022). Okruh účastníků řízení tak soud prvního stupně vymezil správně. Za společnost v daném řízení, jak se podává z obsahu spisu, jednali její (jediní dva) členové představenstva – účastníci 2) a 3).12. Byť účastníci řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka právnické osoby nevystupují v kontradiktorním postavení (jde totiž o tzv. nesporné řízení), i zde však platí, že za právnickou osobu nemůže v řízení jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby (§ 21 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s.). Otázku, zda mezi účastníky v řízeních, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů (§ 21 odst. 4, resp. § 32 odst. 2 o. s. ř.), je přitom nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. února 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní). V poměrech řízení o jmenování kolizního opatrovníka společnosti dle § 165 odst. 2 o. z. je klíčové, jak je vymezen důvod, pro který má být právnické osobě opatrovník jmenován. Jestliže má být právnické osobě hmotněprávní opatrovník jmenován proto, že jsou zájmy člena statutárního orgánu v rozporu se zájmy právnické osoby, aniž by právnická osoba měla jiného člena orgánu schopného ji zastupovat, potom je namístě vycházet z toho, že dochází k imanentnímu střetu zájmů mezi právnickou osobou a tím členem statutárního orgánu, jehož střet zájmů má být důvodem pro jmenování hmotněprávního opatrovníka. Proto za právnickou osobu v řízení o jmenování hmotněprávního opatrovníka podle § 165 odst. 2 o. z. nemůže (nesmí) jednat ten, jehož střet zájmů je důvodem pro jmenování opatrovníka (srov. již výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2023, sp. zn. 27 Cdo 1190/2022).13. V projednávané věci se navrhovatelka domáhá, aby soud společnosti jmenoval hmotněprávního opatrovníka s tím, že zájmy účastníků 2) a 3) jsou v rozporu se zájmy společnosti. Společnost má dva členy představenstva a těmito jsou právě účastník 2) a účastník 3). Přičemž soud prvního stupně pominul, že jiné osoby oprávněné v řízení za společnost jednat tato nemá. Za této situace mezi účastníky 2) a 3) a společností dochází ke střetu zájmů ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř.; účastníci 2) a 3) nejsou osobami oprávněnými za společnost v tomto řízení jednat. Soud prvního stupně tudíž pochybil, pakliže společnosti neustanovil pro dané řízení procesního opatrovníka postupem dle § 29 o. s. ř., resp. pokud návrh, aby byl společnosti jmenován procesní opatrovník, zamítl (usnesení ze dne 27. prosince 2022, č. j. 71 Cm 157/2022-56).14. Tímto postupem soud prvního stupně zatížil řízení zmatečností vadou dle § 229 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř., neboť před soudem společnost – jako účastnice řízení – nemohla vystupovat (§ 29 odst. 2 o. s. ř.) a nebyla řádně zastoupena. K této vadě řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a která nemohla být za odvolacího řízení odstraněna, byl odvolací soud povinen bez dalšího přihlédnout dle § 212a odst. 5 věty první o. s. ř.15. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, neboť v odvolacím řízení nebylo možné zjednat nápravu shora uvedeného pochybení soudu prvního stup