14 Cmo 23/2024-124 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením ustanovil společnosti , Jméno advokáta B, . (dále jen „společnost“) procesního opatrovník , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátku, sídlem , adresa, , , adresa, .2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil s odkazem na § 21 odst. 4, § 29 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tím, že 1. účastník, který má být vyloučen z výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti, je jediným jednatelem společnosti. Soud prvního stupně vyšel ze závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, a dospěl k závěru, že v daném řízení 1. účastník nemůže za společnost v řízení jednat pro rozpor svých zájmů se zájmy společnosti. Jelikož zde není osoba oprávněná v daném řízení za společnost jednat, soud prvního stupně ji ustanovil procesního opatrovníka z řad advokátů.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali 1. účastník a společnost odvolání. Shodně navrhují, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil.4. Odvolatelé mají za to, že opatrovník byl společnosti ustanoven v rozporu se zákonem, jeho ustanovení by způsobilo zmatečnost daného řízení, jelikož by došlo k odnětí práva hájit své zájmy před soudem. Namítají, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, z jakých skutečností soud vycházel při úvaze, že jsou splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka. Soud prvního stupně nezkoumal, zda „nebylo některému ze zaměstnanců v minulosti uděleno pověření k zastupování“, nadto soud prvního stupně neodůvodnil ani existenci nebezpeční z prodlení. Dovozuje, že účinnějším nástrojem by bylo přerušení řízení do doby, kdy bude „nedostatek v zastoupení napraven“. Nelze ani vyloučit, že „by došlo k dohodě společníků o změně zakladatelského právního jednání a jmenování dalšího jednatele“.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání uvedených účastníků nejsou důvodná.6. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. z. o. k.) je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.7. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.8. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.9. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.10. Z obsahu předloženého spisu se podává, že navrhovatelka se návrhem domáhá vyloučení 1. účastníka z funkce člena statutárního orgánu společnosti pro tvrzené porušení povinností jakožto statutárního orgánu společnosti. Za další účastníky navrhovatelka označila i další společnosti, v nichž 1. účastník vykonává funkci jednatele.11. Nahlédnutím do elektronické databáze obchodního rejstříku (dostupného na www.justice.cz) odvolací soud zjistil (§ 121 o. s. ř.), že společnost má obsazený statutární orgán, jímž je 1. účastník jako jediný jednatel.12. Závěr soudu prvního stupně, podle něhož jsou dány důvody pro ustanovení opatrovníka společnosti podle § 29 odst. 2 o. s. ř., je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Z té se podává, že:1) Fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu právnické osoby, nemá právo jednat jménem této právnické osoby ve sporu, který s ní vede. Nemá-li právnická osoba obsazen statutární orgán oprávněný jejím jménem jednat, soud jí může ustanovit opatrovníka pro řízení.2) Ve zvláštních řízeních soudních je situace odlišná právě v tom, že účastníci těchto řízení nevystupují v kontradiktorním postavení. Proto zde na střet zájmů, který je přirozeně přítomný mezi stranami sporných řízení, nelze usuzovat jen s odkazem na procesní postavení účastníků. Otázku, zda mezi účastníky řízení, která nemají spornou povahu, dochází ke střetu zájmů, jenž je imanentní mezi účastníky řízení vystupujícími v kontradiktorním postavení, je nutné řešit s odkazem na povahu (hmotně)právního vztahu, který má být v řízení vypořádán.3) V poměrech řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce, je klíčové, jak je vymezen (tvrzený) důvod, pro který má být z výkonu funkce vyloučen. K přirozenému střetu zájmů (ve smyslu § 21 odst. 4 o. s. ř.) dochází jen mezi osobou, která má být vyloučena z výkonu funkce člena statutárního orgánu, a obchodní korporací, které se týkají (tvrzené) důvody, pro něž má být dotčená osoba vyloučena. Z tohoto důvodu za tuto obchodní korporaci v řízení o vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce nesmí jednat ten, kdo má být z výkonu funkce člena statutárního orgánu vyloučen.4) Jestliže nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba, která je účastníkem řízení, nemůže vystupovat před soudem (proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat), je přechodný a že bude v dohledné době odstraněn, je namístě dbát hospodárnosti řízení a právnické osobě procesního opatrovníka (k ochraně jejích procesních práv) ustanovit. Odpadne-li přitom za řízení důvod, pro nějž byl procesní opatrovník ustanoven, funkce opatrovníka bez dalšího zaniká.13. Srovnej např. soudem prvního stupně citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2286/2021, uveřejněné pod číslem 1/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 616/2019, a ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021.14. Pokud jde o společnost, u ní je střet zájmů, jak výše vyloženo, dán již jen z povahy řízení, aniž by z obsahu spisu zjevně vyplýval šikanózní a účelový postup navrhovatelky.15. V poměrech projednávané věci je proto namístě společnosti ustanovit pro nadepsané řízení procesního opatrovníka z řad advokátů podle § 29 odst. 2 o. s. ř., neboť 1. účastník, který má být vyloučen z výkonu funkce statutárního orgánu, a který je jediným členem statutárního orgánu společnosti, nemůže za tuto pro rozpor svých zájmů se zájmy těchto společností jednat. Nebylo konkrétně tvrzeno ani jinak zjištěno, že by zde (nyní) byla jiná osoba oprávněná za společnost jednat.16. Námitky odvolatelů nejsou důvodné. Procesní opatrovník totiž vykonává svou funkci vždy jen po takovou dobu, po niž trvá důvod, pro který byl do funkce ustanoven. Jestliže takový důvod v průběhu řízení odpadne (např. tím, že právnická osoba si ustanovila jiný statutární orgán), funkce opatrovníka bez dalšího zaniká, jeho oprávnění zastupovat účastníka tím končí a soud nadále jedná přímo s účastníkem. Vyjdou-li tedy v průběhu řízení najevo skutečnosti, z nichž bude namístě dovodit, že podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka zakotvené v citovaných ustanoveních již nejsou dány (jak odvolatelem namítáno), soud prvního stupně tomu přizpůsobí další procesní postup ve věci (k postupu srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2022, sen. zn. 29 NSCR 178/2022). Z uvedených důvodu není ani dán důvod k přerušení řízení, jak odvolatelé namítají. Z obsahu spisu nic nenasvědčuje tomu, že stav, kdy právnická osoba, která je účastníkem řízení, nemůže vystupovat před soudem, je přechodný a že bude v dohledné době odstraněn, je namístě dbát hospodárnosti řízení a společnosti procesního opatrovníka ustanovit.17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil.18. O nákladech odvolacího řízení rozhodne soud prvního stupně v rozhodnutí, kterým se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).