14 Cmo 31/2024-71 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalovaných uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu akcií s číselným označením 21 - 37 o jmenovité hodnotě 75 195 Kč (celkem 1 278 315 Kč), jejichž emitentem je , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , , adresa, (dále též jen „akcie“ a „společnost“), s tam specifikovaným obsahem [výrok I.], žalobci uložil povinnost zaplatit 1. žalovanému k rukám jeho právního zástupce na náhradě nákladů řízení 11 132 Kč [výrok II.] a stejnou platební povinnost uložil žalobci ve vztahu k 2. žalovanému [výrok III.].2. Po provedeném dokazování a ze shodných tvrzení účastníků řízení soud prvního stupně vyšel z těchto skutkových zjištění:- žalobce je akcionářem společnosti se 42,5% podílem na základním kapitálu a hlasovacích právech. Zbývající akcie společnosti vlastnil , jméno FO, (dále jen „, právnická osoba, .“). Ten akcie společnosti představující 50% podíl na základním kapitálu společnosti a hlasovacích právech převedl počátkem roku 2022 na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „, Anonymizováno, “, v níž je 1. žalovaný jediným společníkem. Akcie společnosti představující 7,5% podíl na základním kapitálu společnosti a hlasovacích právech současně J. K. převedl na 2. žalovanou, tj. manželku 1. žalovaného;- dne 19. 4. 2022 valná hromada společnosti přijala per rollam usnesení, podle něhož i) členu představenstva J. K. bude vyplacena odměna za výkon funkce za období 2012 až 2021 ve výši 3 060 000 Kč; ii) byla schválena smlouva o výkonu funkce uzavřená mezi společností a J. K. ve znění připojeném k návrhu na rozhodnutí valné hromady společnosti per rollam ze dne 28. 3. 2022; iii) bylo schváleno uzavření smlouvy o zápůjčce ve výši 100 000 Kč mezi společností a , jméno FO, (dále jen „P. L.“) ve znění připojeném k návrhu na rozhodnutí valné hromady per rollam ze dne 28. 3. 2022;- dopisem ze dne 28. 3. 2022 žalobce požádal P. L. o přezkoumání výkonu působnosti představenstva podle § 370 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/, následovala odpověď P. L. ze dne 27.5. 2022. Dopisem ze dne 9. 11. 2022 požádal žalobce J. K. o zaslání zpráv o vztazích mezi jím jako ovládající osobou a společností jako ovládanou osobou podle § 82 z. o. k. a o poskytnutí informace o výsledku přezkoumání zprávy o vztazích dozorčí radou za jednotlivá období. Dopisem ze dne 22. 3. 2023 požádal žalobce žalované o odkup podílu dle § 89 odst. 1 z. o. k. Žalovaní reagovali dopisem ze dne 11. 4. 2023 s tím, že žalobce nemá na odkup podílu nárok;- na valné hromadě konané dne 29. 4. 2022 měly být schváleny účetní závěrky za roky 2012 až 2020. Bod programu spočívající ve schválení účetní závěrky společnosti za rok 2012 byl vypuštěn, když samostatná účetní závěrka za tento rok nebyla vyhotovována, neboť došlo ke spojení s účetním obdobím roku 2013. Návrhy na schválení ostatních účetních závěrek společnosti nebyly přijaty, neboť žalobce podal protest a hlasoval proti jejich přijetí;- z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti významné pro posouzení věci.3. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud prvního stupně dospěl - vycházeje z § 89 z. o. k. k tomuto právnímu posouzení věci:- právo domoci se ukončení účasti ve společnosti - cestou odkoupení podílů ovládající osobou - vzniká společníku při současném splnění těchto podmínek: 1) společnost je ovládanou osobou /§ 74 odst. 1 z. o. k./, 2) ovládající osoba využije svého vlivu /uplatní jej/, 3) postavení společníka se podstatně zhorší nebo dojde k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, 4) mezi jednáním ovládající osoby /využitím vlivu/ a následky uvedenými v předchozím bodu je dána příčinná souvislost a 5) po dotčeném společníku nelze spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval;- právo na „fair exit“, tj. na ukončení účasti ve společnosti za spravedlivých podmínek, lze i v případě upraveném v § 89 z. o. k. využít jen tehdy, je-li to přiměřené konkrétním okolnostem. Právo na odkup totiž zasahuje do právních poměrů ovládající osoby, jež je nucena převzít podíl (podíly) dotčeného společníka a vynaložit prostředky na zaplacení přiměřené ceny (§ 89 z. o. k. ukládá ovládající osobě smluvní přímus);- princip proporcionality se v § 89 z. o. k. výslovně promítá v podmínkách uvedených shora v bodech 3) a 5). Ne každé zhoršení postavení společníka, a ne každé poškození jeho oprávněných zájmů ospravedlňuje právo na odkup; právo na odkup může vzniknout pouze tehdy, lze-li takové zhoršení či poškození považovat za podstatné. Ani tehdy, je-li zhoršení postavení společníka či poškození jeho oprávněných zájmů podstatné, nevznikne právo na odkup, není-li naplněna poslední zákonem stanovená podmínka, podle které po společníku nelze spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval;- z toho vyplývá, že právo odkupu představuje krajní řešení (ultima ratio), a lze je uplatnit zpravidla až tehdy, není-li možné nápravy dosáhnout využitím jiných institutů, anebo není-li s ohledem na okolnosti konkrétního případu spravedlivé požadovat po dotčeném společníkovi, aby k ochraně svých práv využil jiných institutů. Právo odkupu považuje za „prostředek poslední volby“ též odborná literatura, na kterou soud prvního stupně odkazuje;- postavení akcionáře a z něj plynoucí vliv na správu akciové společnosti jsou do značné míry určeny velikostí akciového podílu, který akcionář vlastní; od něj se obvykle odvíjí jak „velikost“ řady jeho práv (počtu hlasů, podílu na zisku či jiných vlastních zdrojích atd.), tak i velikost rizika, které dotčený akcionář (s ohledem na výši své investice) nese. Rozhodování nejvyššího orgánu společnosti je založeno nikoliv na jednomyslnosti, nýbrž na dosažení (dostatečné, zákonem či stanovami určené) většiny. Je logické, že menšinový akcionář zpravidla nemůže legitimně očekávat, že (sám) prosadí svou koncepci správy společnosti, resp. svůj pohled na to, jak má valná hromada v jednotlivých případech rozhodovat. Proto např. nebude možné obvykle dovozovat, že nepřijetí jeho návrhů (samo o sobě) představuje podstatné zhoršení postavení společníka či podstatné poškození jeho oprávněných zájmů ve smyslu § 89 z. o. k.;- může-li dotčený společník dosáhnout ochrany svých práv prostřednictvím jiného institutu, nebude zpravidla splněna poslední výše vypočtená podmínka práva na odkup (po společníku bude možné spravedlivě požadovat, aby setrval ve společnosti a aby svá dotčená práva hájil jinými nástroji). To platí především v případě společníků s významným (nikoliv zanedbatelným) menšinovým podílem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1395/2020);- k jednotlivým namítaným uplatněním vlivu žalovanými jako ovládajícími osobami v podobě tvrzeného tolerování protiprávního jednání členů orgánů společnosti, čímž jej mají fakticky aprobovat a napomáhat mu, soud prvního stupně uvádí:- „Členové orgánů společnosti porušují zákaz konkurence a zneužívají vnitřních informací ke škodě na společnosti.“ - žalobce jako kvalifikovaný akcionář mohl požádat o svolání valné hromady, na které by jako program zařadil odvolání těchto členů z funkce - takto se nikdy nestalo. Žalobce taktéž mohl za společnost podat akcionářskou žalobu podle § 371 a násl. z. o. k., což taktéž neučinil;- „Člen představenstva porušuje povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a v důsledku tohoto se zhoršily výsledky společnosti a její hospodaření se stalo ztrátovým.“ - žalobce jako kvalifikovaný akcionář mohl požádat o svolání valné hromady, na které by jako program zařadili odvolání těchto členů z funkce – takto se nikdy nestalo. Žalobce taktéž mohl za společnost podat akcionářskou žalobu podle § 371 a násl. z. o. k., což taktéž neučinil;- „Opakované odmítnutí poskytnutí informací představenstvem a dozorčí radou společnosti.“ - není povinností žalovaných jako akcionářů poskytovat žalobci informace o společnosti. Měl-li žalobce za to, že mu vysvětlení či informace nebyly poskytnuty, či byly bezdůvodně odmítnuty, mohl postupovat podle § 360 z. o. k., to však neučinil;- „Nepředkládání k projednání a schválení účetní závěrky.“ - účetní závěrky společnosti byly na návrh žalobce na svolání valné hromady společnosti na této VH projednány, žalobce však sám hlasoval proti jejich sválení;- „Nezveřejnění zprávy o vztazích.“ - opět se nejedná o povinnost žalovaných jako akcionářů společnosti. Dle usnesení VS Praha č.j. 14 Cmo 79/2023-28 ze dne 16. 5. 2023 není-li zpráva o vztazích předložena, lze usuzovat na porušení péče řádného hospodáře členů statutárního orgánu, ledaže tito členové prokáží opak (shodně Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, komentář k § 456, marg. č. 825 3). Pokud tedy společnost zprávu o vztazích nevypracuje, třebaže tak byla povinna (§ 82 odst. 1 ZOK), může se navrhovatel v rámci ochrany svých akcionářský