2 Cmo 142/2024-145 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením zamítl soud prvního stupně návrh navrhovatelů na zrušení účastníka podaný dne 9. 5. 2023. Zamítavý výrok je založen na tom, že navrhovatelé přes opakované poučení dané jim soudem prvního stupně nebyli schopni doložit, jak by se zrušení účastníka odrazilo v jejich právních poměrech. Vyšel při tom z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2019, sp. zn. 27 Cdo 3483/2017. Navrhovatelé opírali svůj návrh o jimi tvrzená pochybení rejstříkového soudu při zápisu účastníka do obchodního rejstříku. Navrhovatelé tedy nepříliš logicky usilují o zrušení družstva, které je v tomto řízení účastníkem, ohledně však kterého popírají, že vůbec vzniklo. Soud prvního stupně nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení s odvoláním na § 23 z. ř. s.2. Proti tomuto usnesení, nakolik jím bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, tedy pouze co do části II. výroku napadeného usnesení, se včas odvolal účastník a navrhuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a to v odvoláním dotčeném rozsahu.3. Poukazuje na odlišné závěry Městského soudu v Praze a odvolacího soudu v jiných řízeních, kdy byla účastníku náhrada nákladů řízení, případně náhrada nákladů odvolacího řízení přiznána. Vyjadřuje pochybnost, aniž ji ovšem odůvodňuje, zda bylo namístě postupovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 23 z. ř. s. Nicméně uvádí, že rovněž toto ustanovení umožňuje soudu přiznat náhradu nákladů řízení, jestliže to odůvodňují okolnosti případu. Poukazuje při tom na to, že navrhovatelé podali celou řadu neúspěšných návrhů, kterými se pokoušejí zpochybnit platnost a vůbec existenci účastníka. Tak tomu bylo i v tomto řízení, ve kterém byl účastník nucen se bránit jejich bezdůvodnému návrhu. Vznikly mu tak bez jeho zavinění náklady řízení a nepřiznáním jejich náhrady je zasahováno i do jeho ústavního práva na spravedlivý proces.4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení dle § 212 a násl. o. s. ř., aniž ve věci nařizoval jednání [§ 214 odst. 2, písm. c) o. s. ř.] a dospěl k následujícím závěrům.5. Z obsahu spisu při tom vyšlo najevo, že návrh na zrušení družstva, které je účastníkem tohoto řízení, byl pravomocně zamítnut soudem prvního stupně, když výrok napadeného usnesení ve věci samé, část I. výroku, nebyl napaden odvoláním. Účastník tak byl ve věci samé úspěšný. Řízení bylo přerušeno do pravomocného skončení věci vedené před soudem prvního stupně pod sp. zn. 73 Cm 155/2021.6. Účastník v řízení před soudem prvního stupně učinil prostřednictvím jeho právní zástupkyně celkem pět procesních úkonů. Jedná se o převzetí zastupování, vyjádření k návrhu ve věci samé, a účast na třech jednáních konaných před soudem prvního stupně dne 5. 10. 2023, 23. 5. 2024 a 10. 7. 2024.7. Z jiné jeho úřední činnosti je odvolacímu soudu známo, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2022, č. j. 73 Cm 155/2021-81, které bylo potvrzené usnesením odvolacího soudu ze dne 12. 12. 2023, č. j. 2 Cmo 59/2023-287, byl pravomocně zamítnut návrh navrhovatelů na vyslovení neplatnosti založení družstva, které je účastníkem i tohoto řízení. Obstál i výrok zmíněného usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo účastníku proti navrhovatelům přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Účastníku byla přiznána i náhrada nákladů řízení za odvolací řízení.8. Dále byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2023, č. j. 65 Cm 78/2023-43 zamítnut návrh stejných navrhovatelů na prohlášení družstva, které je účastníkem i tohoto řízení, za neplatné. Městský soud v Praze v tomto řízení nepřiznal náhradu nákladů řízení. V odůvodnění však uvedl, že i podle § 23 z. ř. s. by náležela náhrada nákladů řízení účastníku. Tomu však žádné náklady nevznikly. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 17. 4. 2024, č. j. 2 Cmo 125/2023-131 a je pravomocné. Odvolací soud v tomto usnesení přiznal účastníku právo na náhradu nákladů odvolacího řízení s ohledem na jeho úspěšnost ve věci samé.9. Přezkoumávaným usnesením i dalšími výše popsanými usneseními je osvědčené, že navrhovatelé podávají opakovaně bezdůvodné návrhy, kterými usilují o eliminaci Bytového družstva , adresa, , a to jakoukoliv cestou.10. Soud prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení dovodil, že o zrušení družstva, které je účastníkem tohoto řízení, mohlo by být rozhodnuto i bez návrhu uplatněného v této věci. Proto bylo namístě postupovat při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 23 z. ř. s.11. Uvedené ustanovení předepisuje, že v případě řízení, která by byla možné zahájit i bez návrhu, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Připouští však právo na náhradu nákladů řízení přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Protože zákon o zvláštních řízeních soudních nemá pro takový případ žádnou právní úpravu, je nutné vyjít podle § 1 odst. 3 uvedeného zákona z předpisů § 142 až 150 občanského soudního řádu.12. Podle § 224 odst. 1 o. s. ř. platí, že i pro odvolací řízení je nutné použít § 23 z. ř. s., bylo-li by toto ustanovení platné pro řízení před soudem prvního stupně. Samozřejmě i v odvolacím řízení lze se odchýlit od zásady, že v takovém případě nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, odůvodňují-li to okolnosti jednotlivého případu.13. Základní zásada postulovaná v § 23 z. ř. s. obsahuje implicitně i to, že úspěšná strana je v jednotlivé věci poškozena, jestliže vynaložila náklady řízení, jež pak nese si definitivně sama. Okolnost, že se jedná o otázky, které by mohly být předmětem soudního řízení i bez návrhu, jen na základě uvážení soudu samého, vyplývá z toho, že se jedná o otázky, jež přesahují zájem jen jednotlivého navrhovatele a dotýkají se i veřejných zájmů. Proto pouze okolnost, že účastník posuzované řízení nevyvolal a byl přesto nucen nést si náklady, které mu v souvislosti s takovým řízením vznikly, nemohla by odůvodnit využití možnosti dané poslední větou § 23 z. ř. s.14. Jestliže však některý navrhovatel opakovaně podává návrhy, které jsou stejně opakovaně soudy zamítány pro jejich bezdůvodnost, jde již o významný posun. Takové opakované nedůvodné návrhy mohly by účastníky řízení, přesto, že byli v řízení úspěšní, významně ekonomicky poškodit. Museli by opakovaně vynakládat prostředky na obranu v nedůvodně zahájených řízeních, jejichž potřebu nevyvolali. Pak je nutno již s ohledem na elementární spravedlnost spatřovat v tom zvláštní okolnost, která opravňuje, aby soud přece jen rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení ve prospěch úspěšného účastníka řízení.15. Kdyby bylo osvědčeno odvolací tvrzení účastníka, že takových bezdůvodných řízení je velké množství, tedy podstatně více, než bylo osvědčeno, bylo by možné dokonce uvažovat o použití sankčního ustanovení § 24 z. ř. s.16. Z toho vyplývá, že účastník měl v tomto řízení právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 poslední věta z. ř. s. a § 142 odst. 1 o. s. ř.17. Co se týká výše těchto nákladů, náleží mu právo na náhradu nákladů právního zastoupení před soudem prvního stupně. Má právo na náhradu výše popsaných pěti hlavních úkonů právní služby po 3 100 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, to je celkem 15 500 Kč. K tomu mu náleží pět paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky. Daň z přidané hodnoty z těchto částek činí 3 570 Kč. Tedy účastníku náleží za řízení před soudem prvního stupně náhrada nákladů řízení ve výši 20 570 Kč.18. Napadené usnesení soudu prvního stupně proto bylo odvolacím soudem ve výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně změněno podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že tato náhrada byla účastníku přiznána ve výše uvedené výši.19. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 23 poslední věta z. ř. s. a § 224 odst. 1 o. s. ř. ve prospěch úspěšného účastníka. Přiznává se mu právo na náhradu nákladů právního zastoupení před odvolacím soudem. Má právo na náhradu jednoho vedlejšího úkonu právní služby, to znamená za odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení, 1 550 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. K tomu mu náleží jedna paušální náhrada výdajů 300 Kč podle § 13 odst. 3 stejné vyhlášky. Daň z přidané hodnoty z těchto částek činí 388,50 Kč. Tedy účastníku náleží za řízení před odvolacím soudem náhrada nákladů řízení ve výši 2 238,50 Kč.