2 Cmo 161/2023-112 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému 2. povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně se žalovaným 1., kterému byla tato povinnost uložena směnečným platebním rozkazem téhož soudu z 4. 5. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-29, směnečný peníz ve výši 1 030 000 Kč s 6% úrokem ročně od 22. 2. 2022 do zaplacení, směnečnou odměnu ve výši 3 433 Kč, vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále mu uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně se žalovaným 1., kterému byla tato povinnost uložena směnečným platebním rozkazem téhož soudu z 4. 5. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-29 náhradu nákladů řízení ve výši 97 990,80 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).2. V odůvodnění uvedl, že nárok je odvozen od směnky vlastní vystavené žalovaným 1. na řad Květoslava Navrátila dne 21.2.2020 v Praze splatné 21. 2. 2021 v Praze na směnečný peníz ve výši 1 030 000 Kč, opatřené doložkou bez protestu, jejíž je žalovaný 2. avalem. Směnka byla indosována na žalobce. Nebyla zaplacena ani na základě předžalobní výzvy.3. Ve věci bylo rozhodnuto směnečným platebním rozkazem ze dne 4. 5. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-29, který byl pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného 2. vůči němu zrušen usnesením z 15. 6. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-36. Ve vztahu k žalovanému 1. nabyl vydaný směnečný platební rozkaz samostatně právní moci.4. Usnesením z 15. 6. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-36, soud prvního stupně vyzval žalobce a žalovaného 2. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání na základě předložených listin. Účastníci byli zároveň vyrozuměni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný 2. se k výzvě nevyjádřil. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání.5. Konstatoval, že předložená směnka má veškeré náležitosti požadované v čl. I § 75 ZSŠ pro platnou směnku vlastní, závazek žalovaného 2. je dán jeho postavením směnečného rukojmí podle čl. I § 30 ZSŠ, a proto mu uložil povinnost zaplatit podle čl. I § 48 odst. 1 ZSŠ směnečný peníz s úrokem a odměnou. Závazek ze směnky je závazkem nesporným, abstraktním.6. Zároveň byla přiznána úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení představovaná zaplaceným soudním poplatkem ve výši 51 672 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně za tři úkony právní služby po 12 460 Kč, tři paušální náhrady po 300 Kč, 21 % DPH v celkové výši 8 038,80 Kč.7. Proti napadenému rozsudku podal žalovaný 2. včasné odvolání, ve kterém navrhl zamítnutí žaloby, příp. jeho zrušení a nové projednání věci. Namítl, že pohledávka byla ve vztahu k věřiteli uspokojena. K věci měl být vyslechnut a mělo být nařízeno jednání. V doplnění odvolání uvedl, že k jednání soudu nebyl předvolán, ačkoliv je držitelem datové schránky. V rámci dohody o směnečném vyplňovacím právu z 21. 2. 2020 byl v čl. II bod 5 ujednán zákaz převoditelnosti směnky. Žalobce tak není aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení řízení.8. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle § 212 a 212a o. s. ř. a neshledal důvody pro jeho změnu nebo zrušení (§ 219a, § 220 o. s. ř.).9. Odvolání žalovaného 2. bylo projednáno a rozhodnuto o něm při jednání odvolacího soudu dne 4. 9. 2024 bez jeho přítomnosti (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Ten byl o termínu jednání vyrozuměn dne 11. 6. 2024, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, k jednání odvolacího soudu se nedostavil a nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání.10. Pokud bylo do datové schránky odvolacího soudu dne 3. 9. 2024 v 16:58 hodin dodáno podání (datová zpráva č. , č. účtu, ) z datové schránky žalovaného 2., pak tento dokument byl dodán ve formátu, který nebylo možné ověřit. Dokument proto nebylo možné otevřít. O této skutečnosti byl žalovaný 2. informován e-podatelnou odvolacího soudu dne 4. 9. 2024 v 8:20 hodin. Pokud snad tato písemnost obsahovala omluvu z jednání odvolacího soudu, přičemž z důvodů výše uvedených to nelze seznat, nelze ji považovat za řádnou a nebylo možné k ní přihlédnout.11. Pro úplnost lze uvést, že na webu odvolacího soudu je uveden seznam formátů, které jsou povolené k posílání do datové schránky odvolacího soudu. V žádném z těchto formátů nebyl dokument zaslán.12. Pro úplnost je třeba upozornit nato, že odvolací soud věc projednal a rozhodl na třetím nařízeném jednání, kdy předchozí dvě jednání (nařízená na 17. 4. 2024 a 12.6.2024) byla odročována vždy k žádosti žalovaného 2., a z důvodů na jeho straně.13. Z obsahu spisu se podává, že usnesením soudu prvního stupně z 15 6. 2022, č. j. 56 Cm 16/2022-36 byli žalobce a žalovaný 2. vyzváni, aby se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení usnesení písemně vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl bez nařízení jednání jen na základě jimi předložených listinných důkazů. Zároveň byli poučeni, že v případě nevyjádření se, se bude mít v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Předmětné usnesení bylo žalovanému 2. doručeno do datové schránky dne 23.6.2022 a datové schránky právního zástupce žalobce dne 17. 6. 2022, oba se k němu nevyjádřili. Soud prvního stupně pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání dne 25. 10. 2022.14. S ohledem na výše uvedené tak neobstojí námitka žalovaného 2., že mu nebylo předvolání k jednání soudu doručeno, mělo být nařízeno jednání a měl být ve věci vyslechnut.15. Soud prvního stupně postupoval správně, když ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když souhlas žalobce a žalovaného 2. se v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. Předvolání jednání nebylo z tohoto důvodu žalobci a žalovanému 2. doručováno. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listin, které byly založeny ve spise. Výslech žalovaného by mohl být proveden pouze na základě návrhu některého z účastníků řízení, a to ke konkrétním tvrzeným skutečnostem a pokud by ve věci bylo nařízeno jednání.16. Pokud pak žalovaný 2. až v podaném odvolání namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce a že pohledávka byla uspokojena, pak k takovým námitkám nelze přihlédnout, neboť tyto mohly být uplatněny v projednávané věci nejpozději před vyhlášením napadeného rozsudku, a nikoliv až v rámci odvolacího řízení (§ 205, 205a o. s. ř.).17. Z důvodů výše uvedených odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně pro jeho věcnou správnost podle § 219 o. s. ř. potvrdil včetně výroku o nákladech řízení, kterým byla žalovanému 2. uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně se žalovaným 1. náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 51 672 Kč a náklady za právní zastoupení žalobce stávající se ze tří úkonů právní služby po 12 460 Kč, tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč, 21% DPH v celkové výši 8 038,80 Kč.18. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů odvolacího řízení za jeden úkon právní služby po 12 460 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen AT), jednu náhradu hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT), 21% DPH 2 679,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.