5 Cmo 92/2024-150 — Vrchní soud v Praze

1. Napadeným usnesením neustanovil soud prvního stupně žalovanému zástupce z řad advokátů na základě jeho návrhu ze dne 27. 7. 2023. V odůvodnění uvedl, že žalovaný zcela nedoložil svá tvrzení o majetkových poměrech a soud si tak nemohl učinit komplexní přehled o jeho majetkové situaci. Zejména nedoložil výši finanční podpory, kterou dostává od rodiny, ani pravidelné platby pojistného. Obdobně nedoložil pravidelné platby zdravotního pojištění, když z výpisu vyplývá, že od srpna 2023 nejsou platby hrazeny. Ustanovení zástupce pro řízení je mimořádným nástrojem pro řízení a žalovaný jako osoba svéprávná (minimálně s rozumem průměrného člověka) je schopna se ve směnečném řízení orientovat s tím, že se nejedná o dovolací řízení, kde zastoupení účastníka sporu je povinné. Soud připomněl, že žalovaný dosud vedl u prvostupňového soudu minimálně čtyři řízení jako žalovaný a jednu směnečnou žalobu sám podal s tím, že ve všech řízeních vystupoval bez právního zastoupení advokátem. Skutečnost, že se žalovaný ve směnečné agendě orientuje, svědčí skutečnost, že za společnost , právnická osoba, . (původně žalovaný 1.) podával v tomto řízení projednatelné námitky. K tvrzení, že žalobkyni zastupuje renomovaná advokátní kancelář a v rámci „rovnosti zbraní“ by měl být zastoupen, soud prvního stupně uvedl, že z obsahu žaloby plyne, že žalobkyni nezastupuje žádný advokát ani osoba právně vzdělaná, nýbrž zaměstnanec se shodným vysokoškolským vzděláním jako žalovaný.2. Proti tomuto usnesení se včas odvolal žalovaný blanketním odvoláním ze dne 25. 7. 2024, které doplnil písemným podáním ze dne 15. 8. 2024, v němž zejména uvedl, že má ústavní právo na právní zastoupení a „nikde se nepíše o tom“, že náleží pouze osobám, které vyhoví podmínkám osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k výši odměn absolventů právnických fakult se jedná o diskriminaci většiny ostatních účastníků řízení. Žalovaný setrval na tom, že žalobkyně je zastoupena advokátem , tituly před jménem, , adresa, , již z tohoto důvodu je rovnost zbraní a ústavní právo žalovaného porušeno. Pokud žalovaný vystupoval v jiných řízeních, tak se nikdy neúčastnil žádného jednání, neboť k tomu nemá potřebné znalosti a schopnosti. Vzhledem k tomu, že je v exekuci a jeho účet je zablokován, hradí své závazky prostřednictvím jiných osob, jejichž účty není oprávněn zveřejňovat. Žalovaný je v tíživé situaci, bez příjmů, od června 2024 veden na Úřadu práce. Žalovaný dlouhodobě nehradí zdravotní pojištění a očekává další exekuci. Synovi žalovaného je 22 let, je studentem, státním pojištěncem, odkázán na finanční zajištění ze strany jeho matky. V dalším žalovaný odkázal na komentář k § 30 o. s. ř. uveřejněný v komentářovém znění II. vydání C.H.Beck (str. 159). Z výše uvedených důvodů navrhl zrušení usnesení soudu prvního stupně a ustanovení kvalitního právního zástupce z řad advokátů.3. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a o. s. ř.), aniž k projednání odvolání nařizoval jednání (§ 214 odst. 2 písm. c/ o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.4. V souladu s § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.5. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti nebo zcela osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze jen výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody a takové rozhodnutí musí být náležitě odůvodněno.6. Smyslem výše citovaného ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. je zabránit tomu, aby v důsledku neschopnosti zaplatit soudní poplatek nebylo účastníku znemožněno domáhat se ochrany jeho práv u soudu. Důkazní břemeno ohledně prokázání nedostatku prostředků k úhradě soudního poplatku tíží žadatele, který je povinen uvést rozhodné skutečnosti pro přiznání osvobození. Je třeba přihlédnout k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším okolnostem (včetně toho, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu).7. Zásadním předpokladem pro rozhodnutí soudu o osvobození od soudních poplatků je splnění povinnosti žadatele týkající se osvědčení jeho majetkových a výdělkových poměrů. Povinnost k doložení rozhodných skutečností tíží žadatele, nikoli soud (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. Azs 343/2004-50 publikovaný pod č. 537/2005 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu). Žadatel je povinen poskytnout úplný a přesný obraz o svých majetkových poměrech (usnesení ze dne 3. 2. 2016, sp. zn. I.ÚS 311/16).8. Lze přisvědčit soudu prvního stupně, že z předloženého Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech a předložených listin si soud nemohl udělat ucelený přehled o majetkových poměrech žalovaného, který nerozkryl rozsah a zdroj svých příjmů a rozsah a specifikaci výdajů. Z Prohlášení plyne, že žalovaný, jež je osobou v produktivním věku, nemá žádné příjmy z pracovního ani jiného obdobného poměru, nemá žádné příjmy z podnikání, není rovněž příjemcem dávek hmotného a sociálního zabezpečení, tedy není osobou závislou na sociální pomoci od státu. Na straně žalovaného jsou výdaje na bydlení včetně energií, na stravu, na dopravu, na ošacení, na telefon včetně měsíční úhrady zdravotního pojištění ve výši 2 336 Kč, které výslovně uvedl v Prohlášení. Ani v tomto směru žalovaný žádným způsobem nespecifikoval rozsah jednotlivých měsíčních výdajů, které vynakládá na své životní potřeby. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo odvolacím soudem zjištěno, že žalovaný figuruje v řadě společností jako její jednatel, rodinní příslušníci jsou v postavení společníků. Společnosti nejsou v úpadku ani v likvidaci, nicméně žalovaný setrval na svém tvrzení, že z jejich činnosti nevykazuje žádný příjem. Žalovaný je rovněž ve funkci jednatele a společníka ve společnosti , právnická osoba, , ani v tomto případě žalovaný nevykázal žádné příjmy z podnikání. Za těchto okolností ve shodě se soudem prvního stupně lze uzavřít, že s ohledem na výše uvedené, kdy nebyly řádně osvědčeny majetkové poměry žalovaného, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků jako jednu z podmínek pro ustanovení zástupce pro řízení.9. Nad rámec výše uvedeného odvolací soud zkoumal, zda ustanovení zástupce žalovanému je nezbytně nutné k ochraně jeho zájmů. Odvolací soud konstatuje, že žalovaný je osobou s vysokoškolským vzděláním podnikající v řadě obchodních společností a nepatří tudíž do kategorie osob se základním, případně neúplným vzděláním, které obtížně komunikují se soudem a je třeba jim ustanovit zástupce. Odvolacímu soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalovaný v minulosti vystupoval v několika směnečných řízeních, ve kterých se dobře orientoval, činil bez právního zástupce řadu podání převážně procesního charakteru a hojně využíval jednotlivá ustanovení procesního předpisu k ochraně svých práv. Pokud v dané věci výslovně odkázal na komentované znění § 30 o. s. ř. (C.H.Beck, II. vydání, rok 2017), které má ve své dispozici, a které nastudoval, nepatří do kategorie osob, u nichž je nezbytně nutné ustanovení zástupce. V rámci řízení ve shodě s § 6 o. s. ř. je třeba hledět na to, aby ochrana práv byla rychlá a účinná, a aby ustanovení procesního předpisu (včetně ust. § 30 o. s. ř.) byla vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání. Za těchto okolností, má odvolací soud za to, že návrh žalovaného má charakter účelového podání a z tohoto důvodu nemůže požívat právní ochrany.10. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně nedospěl k závěru, že na straně žalovaného jsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce, a proto usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle § 219 o. s. ř. potvrdil.11. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů rozhodne za podmínek § 151 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně v konečném rozhodnutí.