5 Cmo 94/2024-95 — Vrchní soud v Praze

1. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (dále jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“), usnesením ze dne 6. 8. 2024 v bodu I. výroku nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků. V bodu II. výroku soud uložil žalobkyni povinnost zaplatit soudní poplatek za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč a to do 15 dnů ode dne právní moci usnesení.2. V odůvodnění usnesení soud uvedl, že se žalobkyně žalobou ze dne 27. 5. 2024 domáhá vůči žalovanému náhrady škody a jiné újmy v celkové výši 101 425 Kč. Usnesením ze dne 17. 7. 2024 na č. l. 9 spisu soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 3 000 Kč ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci usnesení. Podáním doručeným soudu dne 22. 7. 2024 žalobkyně požádala o osvobození od poplatkové povinnosti. Žádost odůvodnila tím, že nemá žádný majetek, protože po zamítnutí insolvenčního návrhu váznou na jejím nemovitém majetku zástavní práva, s tímto majetkem proto nelze disponovat a odkázala na řízení vedené před Okresním soudem v České Lípě sp. zn. 12 C 3/2024 o určení neexistence zástavního práva. Žalobkyně nepobírá starobní ani invalidní důchod, nemá ani jiné příjmy. Manžel žalobkyně pobírá starobní důchod 6 861 Kč.3. Soud uvedl, že žalobkyně vlastní nemovitosti na , Anonymizováno, , obec a k. ú. , adresa, , zapsané u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to pozemky st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, (rodinný dům), st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., p. č. , Anonymizováno, . Na těchto nemovitostech váznou zástavní práva pro pohledávky věřitelů ve výši 66 509 Kč (, Anonymizováno, ), 25 000 Kč (Krajský soud v Ostravě) a 21 997 (Finanční úřad pro , Anonymizováno, ). Dále žalobkyně vlastní nemovitost zapsanou na LV č. , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, Na této nemovitosti vázne zástavní právo pro pohledávky věřitelů ve výši 66 509 Kč (, Anonymizováno, ), 2 276 Kč (, Anonymizováno, ) a 30 582 Kč (Finanční úřad pro , Anonymizováno, ). Celková výše zástavních práv činí 146 364 Kč. Z insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSLB 76 INS 13345/2022 soud zjistil, že hodnota nemovitostí činí 33 243 700 Kč. Nesporné závazky žalobkyně zjištěné v insolvenčním řízení činí 350 290,62 Kč. Podle závěrů soudu žalobkyně vlastní nemovitý majetek v hodnotě přes 10 000 000 Kč (hodnotu 33 243 700 Kč považuje soud za nadsazenou).4. V případě prodeje rodinného domu ve Svoru by žalobkyně obdržela 4 200 000 Kč a při prodeji pozemku na , adresa, v záplavové oblasti by obdržela 1 838 Kč/m2, tj. celkem by pozemek o výměře 550 m2 mohl být prodán za cenu 1 010 900 Kč, přičemž nesporné závazky žalobkyně činí 350 290,62 Kč.5. Žalobkyně nevlastní žádné cenné papíry. V registru motorových vozidel je na jméno žalobkyně evidován vůz BMW 318, VIN , VIN kód, , který je údajně odcizen. Žalobkyně není zaměstnána ani nepobírá starobní či invalidní důchod. Z nabídky volných pracovních míst na Úřadu práce soud zjistil, že nabízí i místo švadleny se mzdou 19 900 Kč. Pokud by žalobkyně aktivně svoji situaci řešila, mohla zpeněžením majetku uspokojit své věřitele a také si zajistit finanční prostředky pro vedení soudních sporů. Současně se mohla žalobkyně snažit nalézt zaměstnání.6. Soud dospěl k závěru, že návrh žalobkyně na osvobození od poplatkové povinnosti není důvodný a majetkové poměry žalobkyni umožňují zaplatit soudní poplatek 3 000 Kč.7. Žalobkyně podala proti usnesení včas odvolání a navrhla je zrušit. Odvolání odůvodnila tím, že do doby rozhodnutí o podaném odvolání do bodu I. výroku napadeného usnesení nelze žalobkyni uložit pod bodem II. výroku napadeného usnesení poplatkovou povinnost. Řízení vedené před Okresním soudem v České Lípě pod sp. zn. 12 C 85/2024 o určení neexistence zástavního práva bylo zastaveno. V řízení vedeném pod sp. zn. 12 C 144/2024 nebylo meritorně rozhodnuto. Existence zástavního práva na nemovitém majetku žalobkyně proto trvá. Starobní důchod zmocněnce žalobkyně činí 6 868 Kč od ledna 2024. Vůz byl žalobkyni odcizen dne 18. 11. 1994. Žalobkyni bylo usnesením č. j. 76 ICm 1848/2013-1840 ze dne 19. 2. 2020 přiznáno osvobození od poplatkové povinnosti v řízení vedeném pod sp. zn. KSLB 76 INS 22654/2011, 76 ICm 1848/2013 o žalobě pro zmatečnost. Žalobkyně není schopna s ohledem na důchodový věk a invaliditu (karpální tunel) vykonávat své povolání designera, a proto není schopna vykonávat ani práci švadleny. Žalobkyně nemohla prodat nemovitý majetek, který je bydlištěm celé rodiny a současně je předmětem sporných řízení, proto by nemohl sloužit ani k zajištění případného úvěru žalobkyně. Napadené usnesení je rozporné s dobrými mravy.8. Odvolací soud, aniž by nařizoval jednání [§ 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř.] podle § 212 o. s. ř. přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně proti bodu I. výroku není důvodné a proti bodu II. výroku není přípustné.9. Nejdříve se odvolací soud zabýval odvoláním žalobkyně proti bodu I. výroku usnesení.10. Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. Na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.11. Odvolací soud uvádí, že osvobodit od soudních poplatků lze dle § 138 odst. 1 o. s. ř. za kumulativního splnění dvou podmínek. Podmínkou první jsou poměry účastníka řízení, druhou pak skutečnost, že v dané věci nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Účelem institutu osvobození od soudních poplatků je zajistit přístup k soudu a s ním spjatou ochranu práv i v podmínkách tíživé materiální a sociální situace žadatele. Posouzení naplnění tohoto účelu je striktně vázáno na konkrétní věc a konkrétní uplatňované právo (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2856/08 ze dne 9. 2. 2009). Současně je třeba vzít v úvahu, v jaké fázi řízení je osvobození od poplatkové povinnosti navrženo.12. Účastníku nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat právo před soudem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry a zdravotní stav. Soud přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku. Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník řízení (žadatel) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s právním zastoupením. Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.13. Při zkoumání toho, zda je doložen nedostatek prostředků pro úhradu soudního poplatku, účastníka řízení tíží jak břemeno tvrzení, tak i břemeno důkazní. Jinak řečeno, pokud chce být účastník ohledně své žádosti o osvobození od soudních poplatků procesně úspěšný, musí uvést, v čem spatřuje svůj nedostatek prostředků, který dle jeho názoru vede k tomu, že nemůže soudní poplatek uhradit, a dále musí takové tvrzení řádně doložit. Jak dovodil Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 99/2013, má-li být účastník osvobozen od soudních poplatků, je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti, přičemž celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3632/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod pořadovým číslem 96/2014, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2014, sp. zn. 23 Cdo 4417/2013). Z toho vyp