7 Cmo 242/2024-355 — Vrchní soud v Praze

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. mění tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.Odůvodnění1. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále též jen „soud“ nebo „soud prvního stupně“) rozhodl v záhlaví uvedeným usnesením tak, že řízení se zastavuje (výrok I.), žalobci se vrací soudní poplatek v částce 1 000 Kč, z účtu Krajského soudu v Hradci Králové po právní moci usnesení (výrok II.) a žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 6 800 Kč (výrok III.).2. V odůvodnění rozhodnutí soud uvedl, že žalobce se domáhal na žalované, coby její společník, poskytnutí informací. Předtím, než soud začal jednat ve věci samé, vzal žalobce svoji žalobu zpět podáním, které došlo soudu dne 29. 4. 2024 s odůvodněním, že žalobcova funkce jednatele ve společnosti obživla, neboť soudem byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady společnosti o odvolání žalobce z funkce jednatele, následně byl sice valnou hromadou svolanou jednatelem , tituly před jménem, , Anonymizováno, opět z funkce jednatele odvolán, avšak za tento časový úsek získal informace, jejichž poskytnutí se domáhal žalobou.3. Soud proto podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) řízení zastavil.4. O vrácení části soudního poplatku rozhodl podle § 10 odst. 3 zákona. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.5. Soud uzavřel, že vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu v plném rozsahu zpět, z procesního hlediska zavinil následné zastavení řízení. Žalovaná má proto právo na náhradu nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly podle § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., za právní zastoupení v částce 6 800 Kč, tj. za 2 úkony právní služby po 3 100 Kč podle § 9 odst. 4 písrn. c), advokátního tarifu), 2 x 300 Kč režijní paušál, vše podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), /dále jen „AT“/.6. Proti výroku III. usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal žalobce. Uvedl, že žaloba byla podána důvodně. Soudy byla vyslovena neplatnost usnesení valné hromady žalované, kterým byl žalobce dne 19.5.2022 odvolán z funkce jednatele, přičemž následně byl opět z funkce jednatele odvolán. Pro toto řízení je podstatné, že za tento časový úsek žalobce získal informace, jejichž poskytnutí se domáhal touto žalobou, čímž byl do předmětu tohoto řízení uspokojen. Z pozice jednatele mohl získat a také získal informace, jichž se bezvýsledně domáhal jako pouhý společník, když žaloba byla podána v době, kdy ještě nebyla soudy vyslovena neplatnost usnesení valné hromady žalované ze dne 19.05.2022 o odvolání žalobce z funkce jednatele. Odmítnutí poskytnutí informací přičitatelné žalované je zaviněním co do zpětvzetí této žaloby na straně žalované. Právní posouzení soudu je neúplné a nesprávné, když se v daném případě prosadí výjimka podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. a tedy povinnost k náhradě nákladů řízení správně stíhá žalovanou, nikoliv žalobce. Navrhl, aby bylo usnesení ve výroku III. změněno tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 10 200 Kč, a to za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení; žaloba; podání ze dne 29.4.2024) po 3 100 Kč, 3 x 300 Kč režijní paušál (zástupce žalobce není plátcem DPH) a dále, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 1 850 Kč, a to za 1 úkon právní služby (odvolání) ve výši ½ z 3 100 Kč (1 550 Kč), 300 Kč jako režijní paušál.7. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadené části dle § 212a o.s.ř. a dospěl k níže uvedeným závěrům.8. Pode § 146 o.s.ř.(1) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízenía) skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného;b) bylo zastaveno(2) Jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).9. Podle odst. 2 věty první citovaného ustanovení účastník, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit náklady. Zavinění zastavení řízení se posuzuje výlučně z procesního hlediska, tj. podle procesního výsledku. Podle druhé věty § 146 odst. 2 o.s.ř. však je povinen hradit náklady řízení žalovaný, byla-li žaloba, která byla podaná důvodně, vzata zpět pro chování žalovaného. Obě podmínky musí být splněny současně. Pokud jde o chování žalovaného, pak musí jít výlučně o chování samotného žalovaného, nikoli o chování někoho jiného nebo o chování obou účastníků.10. Ze spisu se podává, že se žalobce domáhal žalobou poskytnutí informací v žalobě specifikovaných podle § 155 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), podáním ze dne 29.4.2024 vzal žalobce žalobu zpět s odůvodněním, že žalobu o poskytnutí informací podával jako společník žalované v době, kdy ještě nebyla soudy vyslovena neplatnost usnesení valné hromady žalované ze dne 19.05.2022 o odvolání žalobce z funkce jednatele; v průběhu řízení byla soudy vyslovena neplatnost usnesení valné hromady žalované, kterým byl žalobce dne 19.5.2022 odvolán z funkce jednatele, přičemž následně byl opět z funkce jednatele odvolán; za časový úsek, kdy byl žalobce jednatelem společnosti, žalobce získal informace, jejichž poskytnutí se domáhal touto žalobou. K tomuto podání doložil listiny, z nichž plyne, že jde o listiny obsahující část informací, jejichž poskytnutí se žalobce žalobou domáhal.11. Soud učinil právní závěr, že žalobce zpětvzetím žaloby v plném rozsahu z procesního hlediska zavinil zastavení řízení, a proto rozhodl, jak výše uvedeno, s výše uvedeným odůvodněním.12. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že je na místě rozhodnout o nákladech řízení podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., neboť žalobce zpětvzetím žaloby z procesního hlediska zavinil zastavení řízení.13. Odvolací soud učinil závěr, že nelze uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, když žalobce požadované informace nezískal od společnosti coby její společník na základě dobrovolného plnění společností, nýbrž je poskytl sám sobě z titulu funkce jednatele, jímž se po podání žaloby stal. Za této situace je třeba uzavřít, že procesní zavinění na zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby nenese žádný z účastníků řízení.14. Za uvedené situace odvolací soud dospěl k závěru, že je na místě rozhodnout o nákladech řízení podle § 146 odst. 1 písm. b) o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.15. Odvolací soud proto napadenou část usnesení analogicky podle § 220 o.s.ř. změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.16. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalobce ani žalovaný nebyli v odvolacím řízení úspěšní, tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.