7 Cmo 248/2023-136 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze jako soud prvního stupně (dále i jen „soud“) výše uvedeným rozsudkem zamítl žalobu a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.2. V odůvodnění rozsudku uvedl, že žalobce se domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, určení že je jednatelem žalované a určení, že , Anonymizováno, , narozená 15. března 1976, bytem , adresa, , není jednatelkou žalované s tím, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9. ledna 2013 byla na jeho majetek nařízena exekuce; následně bylo rozhodnuto o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované. Žalovaná uvedla, že žalobci jeho účast v žalované zanikla dnem právní moci exekučního příkazu, jímž byl žalobcův podíl v žalované postižen.3. Protože vzal žalobce žalobu do určení, že je jednatelem žalované a do určení, že , Anonymizováno, není jednatelkou žalované, zpět a soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil, předmětem řízení je pouze část, ve které se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %.4. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že žalovaná byla založena dvěma zakladateli, a to žalobcem, kterému náležel podíl o velikosti 80 %, a , Anonymizováno, , narozenou 15.3. 1976, bytem , adresa, , které náležel podíl o velikosti 20 %, že podíl v žalované lze na jiného společníka nebo na třetí osobu převést pouze se souhlasem valné hromady, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 133 EXE 770/2012-65 z 9.1. 2013 byla nařízena exekuce na majetek žalobce, a to pro vymožení pohledávky , Anonymizováno, ve výši 2.204.134,05 P s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Certanovského obvodního soudu města Moskvy vydaného 26. 11. 2010 v řízení vedeném pod sp. zn. 2 - 4851/2010-14, že provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , Anonymizováno, , že exekučním příkazem soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, č. j. 69 Ex 2804/2012-15 z 18. 1. 2013 bylo rozhodnuto, že exekuce nařízená na majetek žalobce k vymožení pohledávky , Anonymizováno, bude provedena postižením podílu žalobce v žalované, že žalobce byl současně upozorněn na to, že dnem právní moci usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o nařízení exekuce zanikne jeho účast v žalované, že k řádnému doručení výše uvedeného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 a výše uvedeného exekučního příkazu soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, došlo 16. 5. 2016, jakož i že k řádnému doručení výzvy ke splnění povinnosti došlo 10. 2. 2020.5. Soud dospěl k závěru, že je dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení pro to, že mezi žalobcem a žalovanou je spor o to, je-li žalobce společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, resp. zanikla-li účast žalobce v žalované či nikoli, a ve skutečnosti, že žalobce nemá jinou možnost, jak se svého práva domáhat, když uplatnění tohoto práva pomocí žaloby na plnění (např. žalobou na vydání) není v posuzovaném případě možné, když předmět sporu - výše uvedený podíl v žalované je věc nehmotná a jako takovou jej nelze vydat.6. Soud prvního stupně konstatoval, že účast žalobce v žalované zanikne v důsledku exekučního postižení jeho podílu podle § 206 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) /dále jen „z. o. k.“/ za splnění dvou předpokladů, a to (i) stanou-li se usnesení o nařízení exekuce na majetek žalovaného a exekuční příkaz o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované pravomocnými a (ii) uplyne-li lhůta uvedená ve výzvě k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti, přičemž bylo zjištěno, oba předpoklady jsou v posuzovaném případě dány. To, že je dán první předpoklad lze dovodit z toho, že jak usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 o nařízení exekuce na majetek žalovaného, tak i exekuční příkaz soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, o provedení exekuce postižením podílu žalobce v žalované byly žalobci řádně doručeny 16. 5. 2016 a uplynutím odvolací lhůty se tato usnesení stala pravomocnými. Pokud jde o druhý předpoklad, lze jeho naplnění dovodit z toho, že výzva soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, ke splnění povinnosti byla žalobci řádně doručena 10. 2. 2020, od kdy začala žalobci běžet lhůta ke splnění (v rámci řízení přitom nebylo zjištěno a ani to nebylo tvrzeno žalobcem tvrzeno, že by v rámci této lhůty dobrovolně zcela uhradil vymáhanou pohledávku). Soud uzavřel, že marným uplynutím lhůty ve výzvě soudního exekutora , tituly před jménem, , Anonymizováno, ke splnění vymáhané pohledávky zanikla účast žalobce v žalované.7. Pokud jde o tvrzení žalobce, že exekuce postižením jeho podílu v žalované je zcela nepřiměřená k tomu, kolik zbývalo v únoru 2020 z vymáhané pohledávky ještě vymoci, tuto skutečnost měl žalobce uplatnit v rámci návrhu na zastavení exekuce postižením podílu tím, že žalobce tuto skutečnost neuplatnil v rámci exekučního řízení, dopustil, že došlo k naplnění obou předpokladů uvedených v § 206 z.o.k. a tedy k zániku jeho účasti v žalované. Totéž platí i ohledně tvrzení žalobce, podle něhož bylo vymáhání pohledávky exekučním postižením jeho podílu v žalované účelovým jednáním , Anonymizováno, . O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) a přiznal žalované právo vůči žalobci na náhradu nákladů řízení.8. Proti uvedenému rozsudku se žalobce odvolal. Uvedl zejména, že soud pochybil, když pouze na základě neúspěchu žalobce jako povinného v exekučním řízení dospěl k tomu, že jsou naplněny materiální předpoklady k zániku účasti žalobce v žalované. Soud se měl zabývat tím, zda výkon práva , Anonymizováno, není v rozporu s požadavkem poctivého jednání v právním styku podle § 6 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“). Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl nebo rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.9. Žalovaná ve vyjádření k odvolání zejména uvedla, že soud se správně vypořádal s údajným zneužitím práva , Anonymizováno, . Žalobce dovozuje, že na základě provedených důkazů neučinil soud správná skutková zjištění. Soud se sice dopustil nepřesnosti, když žalobce, coby povinný, v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce uplatnil námitky, avšak rozhodující je, že návrh na zastavení exekuce byl žalobcem, coby povinným, podán; v rámci tohoto návrhu na zastavení exekuce přitom žalobce uplatnil tvrzení, která pokládal za relevantní. K argumentaci o úhradě podstatné části vymáhaného dluhu se exekuční soud vyjádřil tak, že „v této souvislosti je zcela irelevantní, zda chybí uhradit toliko 4% dlužné částky. Rovněž je nedůvodný požadavek povinného, aby exekuční řízení bylo v části uhrazené pohledávky zastaveno, neboť jak již bylo uvedeno výše, povinným uskutečněné platby jsou považovány za platby v rámci exekučního řízení“. Žalobce opět opakuje svou argumentaci, že z provedených důkazů soud mohl učinit relevantní závěr nutný pro závěr, že pohledávka, pro níž je i vedeno exekuční řízení, je skoro zcela uhrazena, a proto se soud prvního stupně měl zabývat tím, zda výkon práva paní , Anonymizováno, není v rozporu s požadavkem poctivého jednání v právním styku apod. K těmto otázkám se soud prvého stupně jednoznačně vyjádřil. Námitky žalobce ohledně hodnoty podílu ve vztahu k výši vymáhané pohledávky již byly řešeny právě exekučním soudem, rovněž argumentace o ocenění podílu žalobce v žalované je otázkou, kterou je třeba řešit v rámci řízení o návrhu na zastavení exekuce, nikoliv v tomto řízení, stejné platí také pro námitku žalobce o paralelním vymáhání pohledávky vůči žalobci v Ruské federaci, také tuto výhradu je třeba uplatňovat v řízení o návrhu na zastavení exekuce, navzdory tomu se také k této otázce soud prvního stupně vyjádřil, namítané skutečnosti nijak nesouvisí s předmětem tohoto řízení, kterým je zánik účasti žalobce v žalované. Navrhla potvrzení rozsudku.10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadený rozsudek podle § 212 a násl. o.s.ř. a dospěl k tomu, že jej nelze ani potvrdit ani změnit.11. Z předloženého spisu odvolací soud zjistil, že žalobce se domáhal určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 % a určení, že je jednatelem žalované a (iii) určení, že , Anonymizováno, , narozená 15. 3. 1976, bytem , adresa, , není jednatelkou žalované; že předmětem řízení zůstala pouze část, ve které se žalobce domáhá určení, že je společníkem žalované s podílem o velikosti 80 %, když žalobce vzal svou žalobu částečně zpět a řízení bylo proto v rozsahu tohoto zpětvzetí zastaveno; že soud prvního stupně již jednou o věci rozhodl rozsudkem č. j. 73 Cm 214/2019-67 ze dne 30. září 2021, který odvolací soud zrušil pro nepřezkoumatelnost a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení; soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl s výše uvedeným odůvodněním.12. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto z