7 Cmo 456/2015-198 — Vrchní soud v Praze

1. Žalobou doručenou dne 2. 1. 2008 Okresnímu soudu v Děčíně, zde vedenou po sp. zn. 12 C 1/2008, se žalobce , Jméno žalobkyně B, , narozený , Anonymizováno, , zemřelý , Anonymizováno, , coby vlastník bytové jednotky v domě , adresa, , domáhal vyslovení neplatnosti části usnesení č. 1 a č. 8 shromáždění vlastníků jednotek konaného dne 25. 9. 2007.2. Usnesením ze dne 29. 1. 2009, č. j. Ncp 2621/2008-22, Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání a rozhodnutí dané věci jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy a že po právní moci usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Krajskému soudu v Ústí nad Labem.3. V záhlaví uvedeným rozsudkem soud prvního stupně ve výroku I. žalobu v celém rozsahu zamítl. Ve výroku II. uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 22 327 Kč.4. Do tohoto usnesení podal žalobce odvolání.5. V průběhu odvolacího řízení žalobce dne , Anonymizováno, zemřel.6. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. 1. 2019, č. j. 7 Cmo 456/2015-157, odvolací řízení přerušil do právní moci rozhodnutí o dědictví po žalobci vydaného v řízení vedeném Okresním soudem v Děčíně pod sp. zn. 35 D 1073/2016.7. Vrchní soud v Praze pravomocným usnesením ze dne 21. 12. 2023, č. j. 7 Cmo 456/2015-180, rozhodl o pokračování v odvolacím řízení (výrok I.) a dále, že na straně žalobce bude v řízení dále pokračováno s , Jméno žalobkyně A, , nar. , Datum narození žalobkyně A, , bytem , adresa, (výrok II.)8. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro odvolací řízení (do 31. 12. 2013) se podává z čl. II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.9. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne 15. 1. 2024 vzala žalobu v celém rozsahu zpět dle § 96 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a navrhla, aby soud rozhodl o návrhu v rozsahu zpětvzetí, zrušil odvoláním napadené rozhodnutí a nepřiznal náhradu nákladů řízení žádné straně.10. K výzvě odvolacího soudu se ke zpětvzetí žaloby vyjádřil ve svém podání ze dne 13. 2. 2024 žalovaný tak, že se zpětvzetím žaloby souhlasí, avšak navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení, kterou vyčíslil s tím, že žalovaný podání žaloby nezavinil, pouze se v řízení bránil. Žalovaný je nepodnikatelským subjektem, který hospodaří pouze s prostředky jednotlivých vlastníků a jiné příjmy nemá. Má tak za nespravedlivé, aby nesl náklady řízení ze svého, když zahájení řízení ani jeho zastavení nijak nezavinil.11. Podle § 222a odst. 1 o. s. ř. vezme-li navrhovatel za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.12. Podle § 222a odst. 2 o. s. ř. odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné, jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.13. V dané věci bylo odvolání podáno včas, osobou k tomu oprávněnou. Žalovaný se zpětvzetím žaloby souhlasí.14. Protože byly splněny všechny zákonné podmínky, odvolací soud podle § 222a odst. 1 o. s. ř. zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně a řízení zastavil.15. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle § 151 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., neboť rozhodnutím odvolacího soudu se řízení končí, přičemž zastavení řízení z procesního hlediska zavinila žalobkyně.16. V řízení před soudem prvního stupně u věcně nepříslušného Okresního soudu v Děčíně vedené pod sp. zn. 12 C 1/2008 vykonala zástupkyně žalovaného 2 úkony právní služby – příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 14. 3. 2008 /§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“) ve zněním platném do 31. 12. 2012/. Za uvedené náleží advokátce odměna ve výši 2x 2100 Kč, tj. celkem 4 200 Kč /tarifní hodnota dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bodu 5 AT/, paušální náhrada hotových výdajů ve výši 2x 300 Kč, tj. celkem 600 Kč /§ 13 odst. 3 AT/, celkem tak za tuto část řízení u Okresního soudu v Děčíně 4 800 Kč.17. V řízení před Krajským soudem v Ústí nad Labem jako soudem prvního stupně, vedené pod sp. zn. 61 Cm 81/2009, vykonala zástupkyně žalovaného 2 úkony právní služby, a sice jeden úkon účasti na jednání (protokol na č. l. 41) dne 11. 10. 2012 /§ 11 odst. 1 písm. g) AT ve znění platném do 31. 12. 2012/, za což advokátce náleží odměna ve výši 1 x 2 100 Kč a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč /§ 13 odst. 3 AT/, dále náhrada za ztrátu času 2 půl hodin po 100 Kč, tj. 200 Kč /§ 14 odst. 3 AT/, a náhrada cestovného ve výši 303 Kč za cestu na jednání dne 11. 10. 2012 z Děčína do Ústí nad Labem a zpět osobním automobilem, tj. celkem 50 km dle vyhlášky č. 429/2011 Sb., celkem tak 2 903 Kč. Druhým úkonem před Krajským soudem v Ústí nad Labem jako soudem prvního stupně je též účast na jednání (protokol na č. l. 88) dne 14. 7. 2015 ve výši 3 100 Kč /tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT v platném znění/, 1x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas za 2 půl hodiny po 100 Kč, tudíž 200 Kč, a náhrada cestovného za cestu na uvedené jednání z Děčína do Ústí nad Labem a zpět, tj. celkem 50 km dle vyhlášky 328/2014 Sb. ve výši 630 Kč. Celkem tak za řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem 7 133 Kč.18. Soud nepřiznal žalovanému požadovanou náhradu cestovného za cestu vykonanou jeho zástupkyní k jednání soudu prvního stupně, které se mělo konat dne 30. 8. 2009. Na č. l. 28 spisu se založen protokol o jednání, ze kterého vyplývá, že jednání ve věci nebylo zahájeno z důvodu nutné evakuace pro ohlášení bomby v budově soudu a dále, že právní zástupkyně na jednání nebyla a je omluvena. Ani z dalšího obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost svědčící závěru, že právní zástupkyně žalovaného se dostavila k nařízenému jednání. Z uvedeného důvodu odvolací soud žalovanému tuto náhradu cestovného nepřiznal.19. V řízení před odvolacím soudem poskytla zástupkyně žalovanému 3 úkony právní služby po 3 100 Kč/tarifní hodnota dle § 9 odst. 4 písm. c) AT ve spojení s § 7 bod 5 AT/ – 2x vyjádření se k odvolání ze dne 25. 1. 2013 (č. l. 67) a ze dne 23. 10. 2015 (č. l. 132), 1x účast na jednání odvolacího soudu dne 15. 1. 2015 a 1 úkon poloviční – vyjádření se ke zpětvzetí žaloby ze dne 13. 2. 2024 po 1 550 Kč /§ 11 odst. 1 písm. d), g), k) AT ve spojení s § 11 odst. 3 AT v platném znění/, tj. 10 850 Kč. Dále žalovanému náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 4 x 300 Kč, což činí 1 200 Kč /§ 13 odst. 4 AT/, náhrada za promeškaný čas 8 půl hodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, a náhrada cestovného za cestu z Děčína do Prahy a zpět osobním automobilem v délce 240 km dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. ve výši 1 474 Kč. Celkem tak za řízení u odvolacího soudu 14 324 Kč.20. Náklady celkem za řízení před soudy obou stupňů činí 26 257 Kč, k tomu náleží dle § 137 o. s. ř. náhrada 21 % DPH, jelikož právní zástupkyně žalovaného doložila, že je plátcem DPH, ve výši 5 513,97 Kč.21. Celkem se náklady řízení žalovaného před soudy obou stupňů určují dle § 151 odst. 2 o. s. ř. částkou 31 770,97 Kč, a v této výši mu byla jejich náhrada přiznána. Platební místo je určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a lhůta pro zaplacení je dána ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.