9 Cmo 168/2023-40 — Vrchní soud v Praze

1. Navrhovatelka se svým návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 15. 5. 2023 domáhala proti účastníkovi změny rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek tak, že aby navrhovatelka nebyla povinna hradit náklady jí nevyužívané služby recepce poskytované ostatním spoluvlastníkům. K návrhu byla doložena generální plná moc, jíž udělila navrhovatelka , Jméno advokátky, , advokátce, dne 15. 5. 2023. Z návrhu nebyl zaplacen soudní poplatek.2. Usnesením ze dne 19. 5. 2023 č. j. 66 Cm 145/2023-29 (dále též jen „výzva“) soud prvního stupně vyzval navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, dle obsahu spisu byla výzva k zaplacení soudního poplatku doručována pouze samotné navrhovatelce (doručena jí byla fikcí dne 1. 6. 2023), nikoliv její zástupkyni - advokátce, byť v samotném záhlaví usnesení (výzvy) soud advokátku coby zástupkyni navrhovatelky správně uvedl.3. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Řízení se zastavuje.“ (výrok I.), „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení“ (výrok II.).4. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že podáním „žaloby“ vznikla navrhovatelce podle ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „z. s. p.“), poplatková povinnost a že podle ust. § 7 odst. 1 z. s. p. se poplatek stal splatným vznikem této poplatkové povinnosti s tím, že výše soudního poplatku se v daném případě stanoví podle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků. Dále soud citoval ust. § 9 odst. 1 z. s. p. Uvedl, že usnesením ze dne 19. 5. 2023 č. j. 66 Cm 145/2023-29 vyzval soud navrhovatelku k zaplacení soudního poplatku, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla navrhovatelce doručena dne 1. 6. 2023. Lhůta k zaplacení soudního poplatku uplynula dne 16. 6. 2023 a uzavřel, že vzhledem k tomu, že navrhovatelka soudní poplatek za podanou „žalobu“ ve stanovené lhůtě nezaplatila, postupoval soud podle ust. § 9 odst. 1 z. s.p. a po marném uplynutím lhůty určené k zaplacení soudního poplatku řízení zastavil.5. Proti usnesení soudu prvního stupně podala navrhovatelka včasné odvolání. Její jedinou stěžejní odvolací námitkou byl nesprávný procesní postup soudu spočívající v chybném doručení výzvy, kdy soud za situace, že navrhovatelka udělila dne 15. 5. 2023 advokátce procesní plnou moc pro celé řízení, nedoručil výzvu právní zástupkyni navrhovatelky. Právní zástupkyně navrhovatelky byla poprvé informována o zastavení řízení bez jakékoliv předchozí výzvy k úhradě soudního poplatku nebo upozornění na neuhrazení soudního poplatku. Tímto soud neumožnil realizaci základního práva navrhovatelky na řádný soudní proces. Navrhovatelka již nemá možnost podat úspěšně nový návrh kvůli uplynutí lhůty 3 měsíců k podání návrhu (§ 1209 odst. 1 ve spojení s odst. 2).6. Odvolatelka navrhla, aby odvolací soud zrušil odvoláním napadené usnesení a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu.7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.8. Dle § 24 odst. 1 věta první o. s. ř. „Účastník se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jejž si zvolí.“ Dle § 50b odst. 1 o. s. ř. „Má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci, nestanoví-li zákon jinak.“9. Má-li účastník řízení zástupce, je třeba výzvu k zaplacení soudního poplatku doručovat tomuto zástupci, nikoliv již účastníku samotnému, protože nejde o povinnost účastníka osobně v řízení něco vykonat. Proto účinky doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku nastávají u zastoupeného doručením výzvy jeho zástupci. Ke shodnému závěru jako odvolací soud ostatně dospěla i ustálená judikatura Nejvyššího soudu a Ústavního soudu - viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019 sp. zn. 32 Cdo 4481/2018, jenž uvedl následující: „Přípustnost dovolání není způsobilá založit ani poslední otázka, kterou dovolatelka předkládá k dovolacímu přezkumu, tj. „zda výzvu k zaplacení soudního poplatku postačí doručit pouze zástupci účastníka nebo je potřeba ji doručit také účastníku samému“. Odvolací soud se totiž neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (ani Ústavního soudu), pokud vycházel ze závěru, že účinky doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku nastaly doručením této výzvy zástupci dovolatelky. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 8. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1949/99, uveřejněném pod číslem 1/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že úhrada soudního poplatku je zastupitelným jednáním, nejde o povinnost účastníka osobně v řízení něco vykonat, a proto účinky doručení usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nastávají u zastoupeného účastníka doručením tohoto usnesení jeho zástupci. K tomuto názoru se pak přihlásil v řadě svých dalších rozhodnutí (srov. například usnesení ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1853/2003, ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 1939/2014, ze dne 27. 10. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3610/2015, ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2214/2016, nebo ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 28 Cdo 2786/2016). Tyto závěry Nejvyššího soudu byly shledány ústavně konformními i judikaturou Ústavního soudu, a to i ve vztahu k zákonné úpravě soudních poplatků účinné od 30. 9. 2017 (srov. například usnesení ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 671/02, ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. I. ÚS 2328/18, nebo ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. IV. ÚS 2674/18, rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejnosti dostupná na https://nalus.usoud.cz).“10. Podle § 4 odst. 1 písm. b) z. s. p. „Jde-li o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost podáním odvolání. Dle § 7 odst.1 věta první z. s. p. „Poplatek, …, je splatný vznikem poplatkové povinnosti.“ Podle § 9 odst. 1 z. s. p. „Nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, … zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem).11. Poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem, vzniká již podáním žaloby/návrhu, odvolání nebo dovolání - viz § 4 odst. 1 z. s. p. a tímto okamžikem je poplatek také splatný - viz § 7 odst. 1 z. s. p. Účastník by tedy měl poplatkovou povinnost zásadně řádně splnit již při podání žaloby/návrhu, odvolání, dovolání, tedy zaplatit ho společně s tímto podáním a nečekat na výzvu soudu. Povinnost soudu stanovená v § 9 odst. 1 a 2 z. s. p. vyzvat účastníka k úhradě splatného soudního poplatku a poskytnout mu další ("dodatečnou") lhůtu k zaplacení, je tak do jisté míry beneficiem, což ostatně také zdůraznil v řadě svých rozhodnutí i Ústavní soud. Skutečnost, že se jedná o dodatečnou lhůtu (lhůtu "navíc") akcentuje i současná úprava § 9 z. s. p. Ochrana účastníka, který poplatek nezaplatil při vzniku povinnosti, je zabezpečena existencí výzvy k dodatečnému splnění poplatkové povinnosti v určené lhůtě, soud může řízení zastavit až po jejím uplynutí. Takovou ochranu lze považovat za dostatečnou, nekrátí přístup účastníků k soudu, neboť poplatková povinnost je jednoznačně určena zákonem a poplatníkovi nic nebrání, aby ji splnil již při podání žaloby/návrhu, odvolání, dovolání, jen klade větší důraz na včasné plnění jejich povinností.12. V posuzovaném případě - kdy navrhovatelka měla svoji zástupkyni na základě řádné plné moci (viz výše), však ochraně účastníka nebylo učiněno za dost, když soud prvního stupně doručoval výzvu nikoli zástupkyni coby advokátce, ale přímo účastníkovi řízení - navrhovatelce, ačkoliv se nejednalo o povinnost, kterou by musel účastník - navrhovatelka v řízení vykonat osobně. Tím zatížil soud řízení vadou, jež měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť dosud nedošlo k řádné výzvě navrhovatelky, zastoupené advokátkou, k uhrazení předmětného soudního poplatku.13. Odvolací soud z uvedeného důvodu napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil v celém rozsahu podle § 219a odst. 1 písm. a) a odst. 2 o. s. ř., a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.