9 Cmo 240/2024-49 — Vrchní soud v Praze

1. Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením přibral do řízení jako účastníka 3. společnost , Jméno advokáta D, ., IČO , IČO advokáta D, , sídlem , adresa, (výrok I.). Výrokem II. ustanovil účastníkovi 3. v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm 48/2024 opatrovníkem , tituly před jménem, , advokátku se sídlem , adresa, , podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu. Výrokem III. ustanovil účastníkovi 1. v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 67 Cm 48/2024 opatrovníkem , tituly před jménem, , advokátku se sídlem , adresa, , podle § 29 odst. 2 o. s. ř. z důvodu, že tu není osoba oprávněná jednat za právnickou osobu. Výrokem IV. vyzval všechny účastníky, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili k návrhu ze dne 31. 5. 2024, který byl zaslán v příloze.2. Soud prvního stupně své rozhodnutí odůvodnil tím, že účastníkem řízení o vyloučení z výkonu funkce člena voleného orgánu jsou i všechny společnosti, ve kterých vykonává vylučovaný člen výkon funkce (usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9. 2016, sp. zn. 14 Cmo 360/2015). Účastník 2. je členem statutárního orgánu také u účastníka 3., a proto ho soud prvního stupně přibral do řízení. Soud prvního stupně dále z obchodního rejstříku zjistil, že obě společnosti (účastník 1. a účastník 3.) mají pouze jediného jednatele, a to účastníka 2. Proto soud prvního stupně ustanovil účastníkovi 1. a účastníkovi 3. procesního opatrovníka, jelikož zájmy účastníka 2. jsou zjevně v rozporu se zájmy obou společností (jedná se o vyloučení z výkonu funkce jejich jednatele), a proto zde není osoba oprávněná za ně v tomto řízení jednat.3. Proti usnesení soudu prvního stupně podali účastníci 1. a 3. zastoupení advokátem včasné odvolání do výroků II. a III. s odůvodněním, že soud prvního stupně mylně určil, že , Jméno advokáta C, není osobou oprávněnou jednat za účastníky 1. a 3. a z toho důvodu těmto společnostem ustanovil opatrovníka. Dle názoru odvolatelů může v souladu s § 54 odst. 4 z. o. k. rozhodnout pouze a jedině valná hromada o pozastavení výkonu funkce statutárního orgánu, kterým je v tomto případě , Jméno advokáta C, . O tomto však valná hromada ani účastníka 1. ani účastníka 3. nerozhodla. Soud prvního stupně proto nebyl oprávněn rozhodnout o tom, že , Jméno advokáta C, není oprávněn jednat za osoby účastníků 1. a 3., zejména pokud předem ani nebylo dokázáno, že nejvyšší orgán účastníků 1. a 3. rozhodl o tom, zda byla , Anonymizováno, splněna notifikační povinnost dle § 54 odst. 1 z. o. k. Faktem je, že všichni členové nejvyššího orgánu účastníků 1. a 3. byli , Anonymizováno, řádně notifikováni. , Anonymizováno, tuto skutečnost uvádí v čestném prohlášení ze dne 11. 7. 2024. , Anonymizováno, uvádí, že byl řádně notifikován v čestném prohlášení ze dne 11. 7. 2024. , Jméno navrhovatele, o tomto řízení bezpochyby notifikován byl, když je sám navrhovatelem a , Anonymizováno, byl po marných pokusech o jiné způsoby kontaktu odeslán dne 11. 7. 2024 notifikační dopis. Pokud by snad odvolací soud nesouhlasil s výše uvedenými právními závěry a usoudil by, že , Jméno advokáta C, není způsobilý účastníky 1. a 3. v předmětném řízení zastupovat, nepovažuje odvolatel jmenování opatrovníka , tituly před jménem, , advokátky se sídlem , adresa, , , adresa, za přiléhavé a přiměřené řešení vzhledem ke skutkovému a právnímu stavu věci. Institut jmenování opatrovníka by měl být použit soudem až jako krajní nástroj v případě, že by za právnickou osobu neměl kdo jednat a přímo by právnické osobě nebo třetí osobě hrozila újma. Jedná se o velmi rušivý a zásadní zásah do fungování obchodní korporace, její integrity a vnitřní stability. V případě jmenování opatrovníka totiž do společnosti fakticky vstupuje cizí člověk bez jakékoli znalosti o jejím fungování, vnitřních a vnějších vztazích a jen těžko může zdárně posoudit, jaký cíl obchodní korporace v soudním řízení sleduje. Ke jmenování opatrovníka by se soud měl uchýlit pouze a jedině v situaci, kdy by jeho nejmenování znamenalo větší nejistotu, nestabilitu a nebezpečí pro společnost nežli jeho jmenování. O takový případ se však dle názoru odvolatelů nejedná. Účastníci 1. a 3. jsou již ve výše nadepsaném řízení zastoupeni právním zástupcem a advokátem , Jméno advokáta E, . Právní zástupce již z podstaty svého zastoupení hájí pouze zájmy účastníka 1. a účastníka 3. a nelze tak o něm říci, že by byl ve střetu zájmů, neboť jeho povinností není současně hájit také zájmy jednatele jako soukromé osoby. Jmenování opatrovníka je tak nadbytečné, neboť zde existuje osoba, která disponuje řádným oprávněním účastníky 1. a 3. zastupovat a zároveň toto zastoupení musí vykonávat dle svých nejlepších schopností a výhradně ve prospěch těchto účastníků. Kdyby odvolací soud i přesto usoudil, že účastníci 1. a 3. opatrovníka potřebují, účastníci navrhli, aby byl opatrovníkem účastníka 1. a účastníka 3. jmenován právě , tituly před jménem, , který tyto společnosti v současnosti v právních věcech zastupuje včetně tohoto řízení, má o stavu a situaci uvnitř společností nejlepší přehled a dokáže i posoudit, jaký výsledek soudního řízení by měli účastník 1. a účastník 3. sledovat. Dále namítají, že z usnesení soudu prvního stupně není zřejmé, z jakých skutečností (a případně důkazů) soud prvního stupně vycházel při úvaze, že jsou splněny podmínky pro ustanovení procesního opatrovníka. Podle odvolatelů by měl soud v každém jednotlivém případě zkoumat, zda se konkrétní společnosti, které procesního opatrovníka ustanovuje, týkají tvrzené důvody a porušení, pro než má být člen statutárního orgánu vyloučen, a tyto i podrobně odůvodnit. Navrhli, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně aby usnesení změnil tak, že se účastníkům 1. a 3. ustanovuje , tituly před jménem4. Proti usnesení podal včasné odvolání i účastník 2. a to v celém rozsahu. Ve svém odvolání uvedl, že nepovažuje jmenování opatrovníka , tituly před jménem, , advokátku , adresa, za přiměřené řešení vzhledem ke skutkovému a právnímu stavu věci, jelikož nemůže řádně zastupovat společnosti pro neznalost věci a nemůže hájit jejich zájmy. Současně nevidí důvod, proč by společnosti měly nést náklady na tohoto opatrovníka. Společnost má svého právního zástupce, který podal odvolání, se kterým zcela souhlasí. Společníky společností řádně seznámil s podaným návrhem a možným konfliktem zájmů a valná hromada mu výkon funkce nezakázala. Navíc navrhovatel je sám prokazatelně odsouzený za spáchané trestné činy související s výkonem funkce jednatele a byl mu na řadu let zakázán její výkon. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.6. Podle § 218 písm. b) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn.7. Podle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.8. Podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) z. ř. s. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž byl do řízení přibrán další účastník řízení.9. Podle ustanovení § 202 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolání není přípustné proti usnesení, jímž se upravuje vedení řízení.10. Odvolání do výroku I. není objektivně přípustné. Výroky II. a III. napadeného usnesení se účastníka 2. nijak netýkají. Výrok IV. napadeného usnesení je nepochybně usnesením, jímž se upravuje vedení řízení (analogicky viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1555/2003).11. Z těchto důvodů odvolacímu soudu nezbylo než postupovat dle výše citovaného ustanovení § 218 písm. b) a c) o. s. ř. a odvolání účastníka 2. do výroků I. až IV. odmítnout z důvodu jeho subjektivní či objektivní nepřípustnosti.12. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání účastníka 3. důvodné je.13. Řízení o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce (§ 63 a násl. z. o. k.) je řízením ve statusové věci právnických osob podle § 3 odst. 2 písm. b) a § 85 písm. b) z. ř. s., a proto se podle § 1 odst. 3, 4 z. ř. s. podpůrně použije občanský soudní řád všude tam, kde příslušná otázka není řešena přímo v rámci z. ř. s.14. Podle § 21 odst. 4 o. s. ř. za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby.15. Podle § 29 odst. 2 o. s. ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.16. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř. opatrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blí