9 Cmo 308/2023-0 — Vrchní soud v Praze

1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že z obchodního rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze v oddílu C, vložce číslo 135057, vymazal statutární orgán - jednatelku , Jméno navrhovatelky B, a zapsal u ní den zániku funkce: 4. října 2022. Do obchodního rejstříku zapsal statutární orgán - jednatele , právnická osoba, , den vzniku funkce: 4. října 2022.2. Proti usnesení soudu prvního stupně byla podána téhož dne - tj. 1. 11. 2022, dvě odvolání. Jedno učinila společnost (navrhovatelka) jednající , Jméno navrhovatelky B, coby „jednatelkou“ a druhé odvolání bylo podáno , Jméno navrhovatelky B, coby fyzickou osobou.3. Vrchní soud v Praze jako odvolací soud se musel primárně zabývat otázkou, zda odvolání za společnost podala osoba oprávněná za společnost před soudem jednat. Dospěl k závěru, že nikoliv.4. Podle ustanovení § 103 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jednou z nezbytných zákonných procesních podmínek řízení je i to, aby ten, kdo za účastníka před soudem jedná, byl k tomu také oprávněn. To promítnuto do posuzované věci znamená, že primárně je soud povinen se zabývat splněním procesních podmínek řízení, a teprve jsou-li splněny, je oprávněn zabývat se věcí samou. Jedná-li se o odstranitelný nedostatek podmínky řízení, je povinen ve smyslu § 104 odst. 2 o. s. ř. (aplikovaném ve spojení s § 120 z. v. r.) učinit vhodná opatření k jeho odstranění, což bývá zpravidla výzva k odstranění nedostatku podmínky řízení. V daném případě za společenství učinila procesní úkon - odvolání - osoba, která k tomu nebyla oprávněna (jak rozvedeno níže).5. Ohledně přezkumu usnesení valné hromady (též rozhodnutí - usnesení jediného společníka přijaté při výkonu působnosti valné hromady) odvolací soud poukazuje na závěry Nejvyššího soudu v jeho usnesení ze dne 23. 8. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4525/2016, v němž výslovně uvedl, že „Jde-li o skutečnost vyplývající z usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným, je nutné vycházet zásadně z toho, že platnost rozhodnutí valné hromady společnosti s ručením omezeným lze přezkoumávat (neurčuje-li zákon jinak) pouze v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady [§ 191 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), dále též jen „z. o. k.“]; v jiných řízeních nelze otázku platnosti usnesení valné hromady posuzovat ani jako otázku předběžnou (§ 192 odst. 1 z. o. k.). Nebyla-li neplatnost usnesení valné hromady vyslovena soudním rozhodnutím, je třeba je považovat za platné …“6. Dle k návrhu doloženého rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti , Jméno navrhovatelky A, . (dále též jen „společnost“) rozhodl dne 4. října 2022 insolvenční správce dlužnice , Jméno navrhovatelky B, , na něhož přešlo dispoziční oprávnění nakládat s majetkovou podstatou dle § 246 odst. 1 ins. zák., do které byl zahrnut i „obchodní“ podíl dlužnice o velikosti 100% na společnosti, o tom, že odvolává z funkce jednatele společnosti , Jméno navrhovatelky B, a novým jednatelem společnosti volí , právnická osoba, . Odvolací soud k tomu poznamenává, že z doloženého usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2022 č. j. MSPH 59 INS 6052/2022-A-32 vyplývá, že účinky prohlášení konkursu na dlužnici nastaly dne 8. 8. 2022, tím pádem jí zanikla ve smyslu § 46 odst. 1 z. o. k. (ve znění do 30. 6. 2023) a § 8 odst. 1 a 2 ž.z. v rozhodném znění funkce jednatelky již dříve - ke dni účinků prohlášení konkursu - dne 8. srpna 2022. Dle odborné právní teorie „pro posouzení zda a kdy u člena orgánu nastala překážka výkonu funkce, není podstatné určení okamžiku od kterého nelze provozovat živnost, rozhodný je samotný fakt, že byl na majetek člena orgánu prohlášen konkurs“ - viz komentář k § 46 z. o. k. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 3. vydání. Praha : C.H. Beck, 2020.7. , Jméno navrhovatelky B, coby bývalá jednatelka společnosti nebyla ke dni učinění odvolání (tj. den 1. 11. 2022) oprávněna za společnost coby odvolatelku před soudem jednat. Odvolací soud proto na odvolání společnosti, jednající , Jméno navrhovatelky B, , nahlížel jako na podané někým, kdo nebyl oprávněn za tuto společnost před soudem jednat - podávat (a podepisovat) odvolání. Jde o nedostatek podmínky řízení. Vzhledem k podání předmětného návrhu společností (jednající „novým“ jednatelem) na výmaz bývalé jednatelky , Jméno navrhovatelky B, , a zápis nově zvoleného jednatele, je zřejmé, že v daném případě by popsaný nedostatek podmínky řízení (tj. aby za společnost jednala oprávněná osoba) nebyl odstraněn na základě výzvy odvolacího soudu, pročež by byl takový postup v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Za této procesní situace odvolacímu soudu nezbylo, než odvolací řízení zahájené odvolání podaném za předmětnou společnost s ručením omezeným , Jméno navrhovatelky B, coby jednatelkou zastavit (§ 104 odst. 2 ve spojení s § 211 o. s. ř. a § 120 z. v. r.).8. Odvolací soud se dále stran odvolání podaného , Jméno navrhovatelky B, coby fyzickou osobou musel zabývat otázkou, zda odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu byla oprávněna či nikoliv. Dospěl k závěru, že odvolání bylo podáno osobou, jež k tomu nebyla oprávněna.9. Dle § 201 o. s. ř. (aplikovaného ve spojení s § 120 z. v. r.) „Účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.“10. Odvolání je řádným opravným prostředkem, jímž lze napadnout rozhodnutí vydané soudem prvního stupně. V § 201 o. s. ř. je upravena i jeho subjektivní přípustnost, tedy kdo je k jeho podání oprávněn. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že k podání odvolání je oprávněn výlučně jen účastník řízení. Odvolací soud se proto zabýval tím, zda odvolatelka byla účastníkem předmětného rejstříkového řízení.11. Dle § 84 z. v. r. „Účastníkem řízení je osoba, která podala návrh na zápis, k němuž je oprávněna podle tohoto nebo jiného zákona, a zapsaná osoba.“12. V daném případě podala návrh na zápis změn zapsaná osoba - společnost, tudíž společnost byla i jediným účastníkem rejstříkového řízení. Účastníky rejstříkového řízení nejsou osoby zapisované do veřejného rejstříku v rámci zápisu právnické osoby např. členové statutárního nebo jiného orgánu, ledaže taková osoba sama podá návrh na zápis změn a stane se účastníkem řízení z titulu navrhovatele (viz § 11 z. v. r.). Shrnuto, účastníkem předmětného rejstříkového řízení o návrhu na zápis změn (údajů zapisovaných u navrhovatelky coby „zapsané osoby“) do obchodního rejstříku byla pouze navrhovatelka coby zapsaná osoba (tj. společnost) a nikdo jiný. Osoba odvolatelky coby fyzické osoby proto nebyla subjektivně legitimována k podání odvolání, neboť toto právo zákon přiznává jen účastníku řízení.13. Z výše uvedených důvodů odvolací soud odvolání , Jméno navrhovatelky B, proti usnesení soudu prvního stupně odmítl dle § 218 písm. b) o. s. ř., aniž by byl oprávněn se věcně zabývat důvodností odvolacích námitek.