9 Cmo 44/2024-298 — Vrchní soud v Praze

V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že:„I. Řízení se proti navrhovateli h) zastavuje, pro nedostatek podmínek řízení.II. Řízení se proti navrhovatelkám f) a g) zastavuje, pro zpětvzetí žaloby.III. Návrh, kterým se navrhovatelé domáhají, aby soud změnil stanovy účastníka , Jméno advokátky B, , IČO , IČO advokátky B, , tak, že:čl. 5.2. odst. 2 věta druhá zní:Předseda shromáždění svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než 15% všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to ve lhůtě do třiceti dnů od doručení podnětu, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.čl. 5.2. odst. 7 stanov zní:Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů, přičemž musí být současně přítomni alespoň 3 vlastníci.Přijímání rozhodnutía) ke změně stanov dle odst. 6) a), týkající se pravidel pro správu domu a pozemku, užívání společných částí, pravidel pro tvorbu rozpočtu se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek. V ostatních případech změny stanov se vyžaduje souhlas alespoň 90% hlasů všech vlastníků jednotek.b) k přijetí rozhodnutí dle odst. 6) f) i., iii. Se vyžaduje souhlas alespoň 90% hlasů všech vlastníků jednotek.c) ve všech ostatních případech se vyžaduje souhlas většiny přítomných, avšak vždy musí současně souhlasit alespoň tři vlastníci jednotek, ledaže zákon stanoví jinak.čl. 7.3. odst. 1 poslední věta stanov zní:O mimořádném příspěvku mimo pravidelné měsíční platby může rozhodnout shromáždění vlastníků, a to nejméně 90% hlasů všech členů.In eventum, pokud by nadepsaný soud shledal, že spravedlivější je následující uspořádání:čl. 5.2. odst. 2 věta druhá zní:Předseda shromáždění svolá shromáždění i z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají více než 15% všech hlasů, nejméně však dvou z nich; neučiní-li to ve lhůtě do třiceti dnů od doručení podnětu, svolají tito vlastníci shromáždění k zasedání na náklad společenství vlastníků sami.čl. 5.2. odst. 7 stanov zní:Shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů, přičemž musí být současně přítomni alespoň 3 vlastníci.Přijímání rozhodnutía) ke změně stanov dle odst. 6) a), týkající se pravidel pro správu domu a pozemku, užívání společných částí, pravidel pro tvorbu rozpočtu se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, avšak současně alespoň tří vlastníků jednotek. V ostatních případech změny stanov se vyžaduje souhlas alespoň 3/4 hlasů všech vlastníků jednotek, avšak současně alespoň tří vlastníků jednotek.b) k přijetí rozhodnutí dle odst. 6) f) i., iii. Se vyžaduje souhlas alespoň 3/4 hlasů všech vlastníků jednotek, avšak současně alespoň tří vlastníků jednotek.c) ve všech ostatních případech se vyžaduje souhlas většiny přítomných, avšak vždy musí současně souhlasit alespoň tři vlastníci jednotek, ledaže zákon stanoví jinak, avšak vždy musí současně souhlasit alespoň tři vlastníci jednotek.čl. 7.3. odst. 1 poslední věta stanov zní:O mimořádném příspěvku mimo pravidelné měsíční platby může rozhodnout shromáždění vlastníků, a to nejméně nadpoloviční většinou hlasů všech členů, avšak současně musí souhlasit alespoň tři vlastníci jednotek.se zamítá.IV. Ve vztahu mezi navrhovatelem h) a účastníkem - , Jméno advokátky B, , IČO , IČO advokátky B, , nemá nikdo právo na náhradu nákladů řízení.V. Navrhovatelé a) až g) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení účastníkovi , Jméno advokátky B, , IČO , IČO advokátky B, , k rukám právního zástupce účastníka částku 14 971,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.VI. Navrhovatelé a) až e) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení účastníkovi , Jméno advokátky B, , IČO , IČO advokátky B, , k rukám právního zástupce účastníka částku 16 909,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci usnesení.“Soud prvního stupně (dále též jen „soud“) v odůvodnění usnesení uvedl, že na základě provedeného dokazování a vyjádření účastníků učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: „Hlasy majoritního člena společenství (, právnická osoba, .), vlastníka 50 bytových jednotek z celkových 58, což představuje podíl 83,94 %, přijalo shromáždění společenství dne 17. 5. 2021 usnesení, kterým schválilo návrh stanov. Proti přijetí návrhu stanov hlasovali navrhovatelé a) až e) s tím, že znění stanov dává majoritnímu vlastníkovi neomezené právo rozhodovat o veškerých záležitostech společenství a ostatní vlastníci jsou fakticky z rozhodování vyloučeni. Navrhovatelé dosud nepřistoupili k soudnímu přezkumu jednotlivých usnesení shromáždění společenství, při kterých, dle jejich názoru, došlo ke zneužití majoritního postavení vlastníka bytů společnosti , právnická osoba, . K návrhu na změnu stanov se nepřipojili současní členové společenství: , adresa, , navrhovatel h), manželé , tituly před jménem, a , tituly před jménem, (nabyvatelé bytu od navrhovatelky f), která se stanovami nesouhlasila), manželé , Anonymizováno, a , Anonymizováno, (nabyvatelé bytu od , Anonymizováno, ).“ Na základě zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dospěl k těmto právním závěrům:„Návrh navrhovatelů a) až e) (přehlasovaných vlastníků jednotek) na změnu stanov lze právně kvalifikovat jako návrh ve smyslu § 1209 odst. 1 o.z., který umožňuje soudu, aby (při osobním, časovém a věcném omezení) nejen určil neplatnost přijatého usnesení shromáždění společenství vlastníků přijatého v záležitosti týkající se správy domu a pozemku, ale výjimečně, aby v uvedené záležitosti přímo rozhodl tak, že uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. V souladu se závěry rozhodnutí NS ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022, soud nemůže rozhodnout o neplatnosti rozhodnutí společenství vlastníků za podmínek uvedených v § 259 ve spojení s § 1221 odst. 1 o. z., ale jen podle uvedeného § 1209 o.z. Návrh byl podán včas, tedy v zákonné subjektivní lhůtě tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatelé (vlastníci jednotek) o rozhodnutí dozvěděli nebo mohli dozvědět, což je zřejmé z toho, že se shromáždění konalo dne 17. 5. 2021 a návrh na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění došel soudu dne 16. 8. 2021, tedy v uvedené lhůtě (§ 1209 odst. 1 o. z.). Návrhu na změnu usnesení shromáždění společenství v rozsahu, kterým byly přijaty stanovy ohledně svolání, usnášení se a přijetí rozhodnutí, které odpovídají zákonné úpravě shromáždění uvedené zejména v ustanoveních § 1206 a 1207 o.z., není možné vyhovět. Návrh směřující k potlačení majorizace se nevztahuje ke konkrétní záležitosti týkající se správy domu a pozemku, ale k obecnému způsobu svolání, usnášení se a přijetí rozhodnutí shromážděním. Chybí důležitý důvod (tzv. omezení věcné) pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním, případně pro přímé rozhodnutí. Uvedené potvrzuje i to, že dosud nebylo soudem rozhodováno o určení neplatnosti usnesení přijatého společenstvím vlastníkům, tedy nejsou zde žádná pravomocná rozhodnutí, ze kterých by se podávalo, že většinový vlastník opakovaně při svolání, usnášení se a přijetí rozhodnutí, zneužívá svoji majoritu ke škodě minoritních vlastníků. V této souvislosti není bez významu, že ne všichni menšinoví vlastníci požadují takovou změnu stanov, která by zakázala majorizaci. Rovněž je třeba vzít v úvahu, že se struktura vlastníků může měnit, což může mít vliv na velikost podílů. Uvedený závěr o nemožnosti vyhovět návrhu na změnu stanov odpovídá smyslu úpravy omezujících hledisek pro podání návrhu na přezkoumání usnesení shromáždění, kterým je minimalizace zásahu veřejné moci do soukromoprávních vztahů, a proto zákon připouští rozhodování podle § 1209 odst. 1 o.z. jen ve zcela odůvodněných a výjimečných případech (k uvedenému srovnej rozhodnutí NS ze dne 7. 2. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3196/2022). Na uvedeném závěru nic nemění skutečnost, že pro poměry správy bez vzniku společenství vlastníků (§ 1191 odst. 2 o.z.) je, na rozdíl od správy se vznikem společenství vlastníků (§ 1206 o.z.), k přijetí rozhodnutí třeba nejen nadpoloviční většiny všech hlasů, ale současně i souhlasu nadpoloviční většiny spoluvlastníků (hlasování jak podle velikosti podílu, tak podle „počtu hlav“, čímž se zvyšuje vliv menšinových vlastníků na rozhodování o správě domu a pozemku), neboť zákonodárce vědomě uvedené situace s/bez vzniku společenství vlastníků rozlišuje, a proto zde není místo pro dotváření práva.“ Obecně soud konstatoval, že „o hospodaření se společnou věcí zásadně rozhodují spoluvlastníci, jejichž podíly představují většinu, což je přístup pružný a spravedlivý, přičemž majorizace nemá místo pouze v konkrétních případech, v nichž je výsledek v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti. Dostačujícím nástrojem právní ochrany minoritních vlastníků je tak v projednávaném případě soudní přezkum individuální záležitosti podle § 1209 odst. 1 o.z.“, uzavřel soud prvního stupně.Proti usnesení soudu prvního stupně (v celém jeho rozsahu) podali navrhovatelé a) až g) prostředn